Hlavní obsah

Guardiola je výjimečný. Bílek, Šilhavý a Svědík o nejlepším kouči světa

Foto: Profimedia.cz

Pep Guardiola.

Reklama

Cenu pro nejlepšího trenéra Evropy UEFA Men's Coach of the Year Award pro ročník 2022/2023 získal španělský mág Pep Guardiola. Na trůn ho posadili nejen vybraní novináři, ale i jeho kolegové a konkurenti.

Článek

Byl srpen a v Monaku se právě slavnostně losoval nový ročník Ligy mistrů. Když zaznělo, že králem evropských trenérů se pro končící sezonu stal Pep Guardiola, v luxusním sále haly Grimaldi se rozlil burácející potlesk. Všichni přítomní dali jasně najevo, jak ho uznávají. Panovník si však žezlo nepřevzal a aplaus nevychutnal. Na slavností akt nedorazil. Připravoval se už na novou sezonu, na sbírání dalších trofejí.

Guardiolu považují za nejlepšího i čeští kolegové, kteří měli právo hlasu.

Opět v porotě

Anketa, kterou společně s UEFA spolupořádá německý odborný časopis Kicker, se neustále vyvíjí a pravidla se každý ročník upravují a mění. V loňském roce nejlepšího kolegu nehledali trenéři evropských reprezentačních výběrů, letos se mezi porotu opět vrátili.

Osloven byl tedy i stavitel českého výběru Jaroslav Šilhavý, jenž k příjemnému úkolu přistoupil s pověstnou odpovědností a pečlivostí. Španělský rodák u něj bez většího váhání obsadil první místo. „Guardiola trénuje nejlepší tým na světě, který spoluvytvářel,“ upozornil Šilhavý, že o deset let mladší druh v řemesle nepřišel u jednoho z nejbohatších klubů světa k hotovému, ale na jeho růstu a tudíž dobytých trofejích z posledních let se koncepční prací a vylepšováním kádru výrazně podílel.

Guardiola převzal Manchester City v roce 2016 po čilském kouči Manuelu Pellegrinim, dobyl s ním pět titulů v Premier League a letos konečně dosáhl i na metu nejvyšší a ovládl neprestižnější klubovou soutěž na světě - evropskou Ligu mistrů. Víc se vystoupat po klubové úrovni už nedá.

Tento proces trpělivého budování týmu Šilhavý ve svém hlasu náležitě zhodnotil. Měl jasno, koho dá na první místo.

Kolega v Lize mistrů

Když v sobotu 20. června na Olympijském stadion Atatürka v Istanbulu po nejtěsnější výhře nad Interem Milán si Guardiola polaskal „ušatý pohár“, s obdivem ale i s mírnou závistí na něj hleděli všichni trenéři, kteří rovněž bojovali se svými týmy v uplynulém ročníku Ligy mistrů.

Jedním z nich byl i Michal Bílek, jenž poněkud nečekaně přivedl do elitní společnosti českého premianta Viktorii Plzeň. Ambice západočeského týmu byly ovšem úplně jiné než anglického giganta, nakonec v těžké základní skupině (Inter Milán, Bayern Mnichov a FC Barcelona) nezískali jeho svěřenci bohužel ani bod.

Trenér roku podle UEFA

  • 1. Pep Guardiola (Španělsko/Manchester City) 602 bodů
  • 2. Luciano Spaletti (Itálie/SSC Napoli) 252
  • 3. Simone Inzaghi (Itálie/Inter Milán) 84
  • 4. Roberto De Zerbi (Itálie/Brighton) 70
  • 5. Mikel Arteta (Španělsko/Arsenal FC) 67
  • 6. Zlatko Dalić (Chorvatsko) 49
  • 7. José Luis Mendilibar (Španělsko/FC Sevilla) 28
  • 8. Didier Deschamps (Francie)26
  • 9. David Moyes (Skotsko/West Ham United) 22
  • 10. Franck Haise (Francie/Racing Lens) 11

A postavit se v dalších kolech Manchesteru City nebylo ani pomyšlení. „Já se s Guardiolou nikdy ani osobně nestřetl, nikdy jsem proti němu nevedl mužstvo,“ přiznává pražský rodák, jenž ve své docela vydařené trenérské kariéře má i reprezentační výběr a čtvrtfinále mistrovství Evropy v roce 2012.

Tím, že Viktoria Plzeň pronikla do základní skupiny Ligy mistrů, zařadila se mezi hlasující v anketě UEFA Men's Coach of the Year Award pro ročník 2022/2023. A rovněž Bílek považuje Gaurdiolu za toho pravého, kdo ocenění získal. „Kam přišel, tam měl úspěchy,“ poukazuje na jeho dva triumfy v Lize mistrů s katalánskou Barcelonou a tři tituly ve španělské La Lize, rovněž na další tři v německé Bundeslize s Bayernem Mnichov. „To není náhoda,“ zdůrazňuje Bílek.

A stejně jako Šilhavý vyzdvihuje Guardiolův podíl na budování mužstva. „V Barceloně zavedl osobitý styl krátkých přihrávek známý jako tiki-taka, s nímž dobyl Evropu,“ probírá Bílek. „Loni v létě přišel do Manchesteru City urostlý norský útočník Erling Haaland a Guardiola mu přizpůsobil styl hry, přestože s vysokým středním útočníkem předtím nehrál,“ upozorňuje český kouč.

Pro nositele ceny má jen slova obdivu. „Je originální, osobitý, nenapodobitelný, výjimečný,“ sype přívlastky. „A žije fotbalem,“ dodává Bílek další důležitou hodnotu.

Poprvé Slovácko

Podle kritérií v anketě měly právo volit i kluby, které se představily v základních skupinách Evropské a Konferenční ligy. Poprvé hlasovací lístek tak doputoval na sekretariát moravského 1. FC Slovácko. Ve skupině D skončilo na poslední příčce bez dalšího postupu, soupeři – Nice, Partizan Bělehrad a 1. FC Köln – byli nad síly kontinentálního nováčka.

Ale i tak to byl zápis do historie vyšperkovaný právem hledat nejlepšího trenéra Evropy. A slovácký kouč Martin Svědík jen souhlasí, že poctu převzal Guardiola. „Ocenění získal právem, hovoří za něj výsledky. Ve všech působištích dokazoval, že je jeden z nejlepších trenérů na světě,“ prohlašuje. „Dokáže pracovat s čímkoli a fotbal posouvá, vytváří nové trendy,“ poukazuje na Španělovo inovátorství. „Přichází na nové způsoby hry, z nichž ostatní mohou čerpat a hodně si od něj vzít,“ nachází inspiraci.

Ani on se s Guardiolou – zatím - osobně nesetkal. „Ale sleduju mužstva, která vedl,“ odhaluje Svědík.

Mistrovství mimo dosah

Největší fotbalovou událostí spadající do hodnoceného období bylo bezesporu mistrovství světa v Kataru na sklonku loňského roku. „To je vždycky největší svátek,“ dokládá Bílek, jenž se jako hráč účastnil světového šampionátu 1990 v Itálii, kde ještě československý výběr pronikl do čtvrtfinále.

Jenže argentinské zlato z Kataru se však v této anketě neodrazilo. „Pro trenéra argentinských mistrů světa Scaloniho mezi tři nejlepší kouče jsem hlasovat nemohl, protože nepůsobil v Evropě,“ vysvětluje Šilhavý, že respektoval daná kritéria.

Byli tu ovšem i další odborníci, kteří dovedli své svěřence k medailím. „U druhého a třetího místa jsem zohlednil právě světový šampionát,“ hájí Šilhavý to, že na druhou pozici umístil šéfa stříbrné Francie Didiera Deschampse a na bronzový stupínek chorvatského Zlatko Daliće.

Guardiola ovšem odsunul nejen hrdiny katarského turnaje a další aspiranty na trůn a nasadil si královskou korunu. Důvodem nebyla pouze jedinečná sezona Manchesteru City, kdy posbíral čtyři trofeje včetně té nejuznávanější Ligy mistrů, ale dlouhodobé výsledky. „Kam přišel, tam měl úspěchy,“ opakuje Bílek s náležitým respektem.

Reklama

Doporučované