Sázky na karty ve fotbale přináší miliony i podvody. Státy je už zakazují

Match fixing, tedy manipulace zápasů kvůli zisku ze sázek, zažívá čas hojnosti. Třebaže se manažeři integrity snaží organizované lumpy chytat po všech koutech planety, jako se to povedlo naposledy ve velké sázkařské aféře v českém fotbale Kamilu Javůrkovi s podporou výborné práce kriminalistů, množství ovlivněných zápasů ve světě ještě nikdy nebylo vyšší. V roce 2025 bylo za podezřelé označeno více než tisíc fotbalových zápasů.

Jenže většina podezřelých zápasů, na které upozorní monitorovací společnosti, zůstává jen v rovině podezření. U sázek na žluté karty je dokazování manipulace ještě o hodně náročnější. I proto sílí ve fotbalovém hnutí hlasy, že je čas tyto negativní sázky zakázat úplně. Některé země už k tomu přistupují.

V záznamech Kodaňské skupiny, mezinárodní sítě Rady Evropy pro monitorování podezřelých sázek, se počet upozornění spojených se žlutými kartami zvýšil ze čtyř v roce 2024 na dvacet čtyři v roce 2025.

Web The Athletic nedávno informoval, že nejméně dva fotbalisté, kteří jsou na současném mistrovství světa v Americe, byli napomenuti svými národními federacemi poté, co vsadili na žluté karty v ligových zápasech. V jednom případě šlo o velké částky na to, že hráč dostane kartu v prvním poločase. Krátce poté se během necelých pěti minut dopustil tří faulů a dostal žlutou kartu.

„Ti z nás, kteří sledují sportovní sázení, vidí tato upozornění neustále. Takže místo toho, abychom se ptali, jak lépe sledovat trh se žlutými kartami, bychom si měli položit jinou otázku: Proč to stále povolujeme?“ zamýšlí se Kornelije Tiesnesyteová, poradkyně litevské antidopingové agentury a členka Kodaňské skupiny zaměřující se na match fixing, v textu pro investigativní sportovní portál Josimar.

Nejen podle ní není totiž sázení na žlutou kartu sázením na sport. „Není to sázení na talent, na výkon, na výsledek zápasu. Je to sázení na trest. Na hráče, který si po vstřelení gólu stáhne dres. Na faul, kterého se kterýkoli hráč může dopustit během vteřiny, aniž by se změnilo skóre,“ upozorňuje.

Tiesnesyteová připomíná, že 9. června přijímal kontroverzní americký web s predikcemi Polymarket sázky na to, zda toto mistrovství světa překoná rekord v počtu žlutých karet v jednom zápase. Dosavadním maximem je šestnáct karet z roku 2002 v zápase Německo - Kamerun a v roce 2006 ho vyrovnaly týmy Portugalska a Nizozemska.

V sázkovém průmyslu převažuje pragmatický názor, že zákaz sázek na žluté karty by sázkaře pouze přiměl vyhledat nelegální provozovatele a neregulované trhy.

„Problém match fixingu žádná taková omezení nevyřeší. Podvodná sázková činnost neprobíhá primárně u lokálních licencovaných kanceláří, ale na větších, zejména asijských trzích, případně v nelegálním prostředí,“ líčí pro Seznam Zprávy Petr Šrain z tuzemské sázkové společnosti Fortuna. „Toto nelegální prostředí je v Česku stále dostupnější, představuje asi třicet procent trhu. Jakákoliv další restrikce, respektive absence v nabídce licencovaných firem zvyšuje atraktivitu nelegálu, kde neplatí žádná regulace, žádná ochrana sázejících, neprobíhají daňové odvody,“ podotýká.

Praxe však naznačuje, že omezení sázkových příležitostí mohou přinést výsledek. Finsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko a Švýcarsko již zakazují takzvané negativní sázky, včetně sázek na žluté karty. „Ve Francii to trh nezpomalilo. Obrat sportovních sázek se mezi lety 2010 a 2025 třicetinásobně zvýšil, zatímco nelegální trh zůstal marginální. Tato hranice nikoho neodradila,“ uvádí Tiesnesyteová v úvaze pro Josimar.

Dokládá to nedávnou studií předloženou Světové loterijní asociaci, která informuje, že sázení na žluté karty tvoří pouze 0,2 procenta příjmů provozovatelů, již je nabízejí. Tyto sázky by podle Tiesnesyteové mohly okamžitě zmizet téměř bez nákladů pro provozovatele. „Spolu s nimi by zmizela i jedna z nejjednodušších příležitostí pro zločince, kteří manipulují se zápasy a sázejí na ně,“ domnívá se.

Oslovené největší české sázkové společnosti však tento optimismus nesdílí. „Snahu někde tímto způsobem čelit match fixingu jsme zaznamenali, naší optikou se nicméně nejedná o funkční opatření,“ pokračuje Šrain z Fortuny. „Organizované skupiny se dokážou obratem přizpůsobit, absenci sázek na karty jednoduše nahradí. Stejně tak dělení sázek na negativní a pozitivní není relevantní. V poslední době rezonují naopak manipulace a sázky na vyšší počty branek,“ upozorní na jiný přetrvávající problém.

Václav Sochor za společnost Tipsport pro Seznam Zprávy doplňuje: „Samozřejmě si uvědomujeme, že tyto typy sázek můžou být předmětem pochybností ohledem integrity, protože z laické představy hráč může lehce ovlivnit výsledek. Je potřeba říct, že takovéto sázky v Tipsportu vypisujeme jen na nejlepší fotbalové soutěže, kde jednak máme garanci spolehlivého zdroje dat pro tvorbu kurzů a vyhodnocení, a také zaručenou integritu soutěže.“

Na žluté karty si ve třetí lize v Česku, kde bujel match fixing nejvíc, nevsadíte. Respektive ne u domácích sázkovek. Ale stačí to, když podezřelé jsou stále i karty v nejvyšších soutěžích napříč Evropou?

Prokázat úmyslný faul a žlutou kartu bývá téměř nemožné. Svědčí o tom i známý případ záložníka Lucase Paquety, který nyní reprezentuje Brazílii na světovým šampionátu. Vypadalo to na jeden z největších skandálů v historii Premier League. Vzpomínáte? Kauza tehdejšího tahouna West Hamu po dvouletém dokazování loni v létě skončila verdiktem: neprokázáno.

Jak prokážete u faulu za žlutou kartu úmysl, pokud nemáte další důkazy, třeba zachycenou komunikaci?

Jde o takřka dokonalý zločin. Takřka…

I v Česku najdeme případ, kdy sázka na úmyslnou žlutou kartu skončila potrestáním podfukářů. Ve dvou zápasech první ligy v sezoně 2020/21 si tehdejší útočník Zbrojovky Brno Marek Vintr nechal schválně udělit žlutou kartu a etická komise Fotbalové asociace ČR mu za to zastavila činnost na osmnáct měsíců. S finančním postihem odešel i údajný strůjce podvodu, hráčský agent Lukáš Hála.

Trestní oznámení podala sama sázková kancelář Tipsport. Mimochodem, sázky se měly podle informací Seznam Zpráv podávat z bytu člověka, který figuruje rovněž v současné monstrózní sázkařské aféře.

Důkazně dotáhnout případ zmanipulovaných sázek na žlutou kartu se podařilo také ve Švédsku.

Pawel Cibicki dostal podmíněný trest za korupci a zákaz činnosti ve fotbale po celém světě na čtyři roky. Vyšetřování prokázalo, že v roce 2019 během působení v klubu IF Elfsborg přijal úplatek zhruba 300 tisíc švédských korun (asi 737 tisíc českých korun) za to, že úmyslně dostane žlutou kartu. Bývalý švédský mládežnický reprezentant později přiznal, že ho k tomu přiměly dluhy z gamblingu.

Výbor Macolinské úmluvy, kterou Česko dosud nepřijalo, nedávno zveřejnil pokyny pro rozumné sázení - jednoduchá kritéria, která mají regulačním orgánům pomoci zvážit riziko každého typu sázky a vyloučit ty nejnebezpečnější.

„Tohle není křížová výprava proti sázení. Je to výzva k proporcionalitě a zdravému rozumu,“ tvrdí Tiesnesyteová. „Jde to nad rámec žlutých karet. Nabídka rok od roku roste: Stále více trhů, stále více událostí k monetizaci, stále více momentů proměněných v sázky. Žlutá karta ale není trh. Otázkou není, zda nám lepší nástroje umožní tyto sázky odhalit. Otázkou je, proč je stále povolujeme. Je čas udělat čáru,“ nabádá.

Jakub Čavoj, manažer integrity slovenského fotbalového svazu a respektovaný expert na boj proti match fixingu na mezinárodní půdě FIFA a UEFA, je jako další člen Kodaňské skupiny jednoznačně pro omezení negativních sázek.

„Patřím do stejného tábora jako drtivá většina mých kolegů v oblasti integrity sportu. Netěší nás, že takové věci jsou v sázkové nabídce a pokud bychom si mohli vybrat, byli bychom raději, aby v nabídce nebyly. Jsme rádi, že tato možnost se v prostředí slovenských lig vyskytla jen výjimečně a věříme, že to tak zůstane,“ sdělil Čavoj Seznam Zprávám.

Trend omezovat sázky na žluté karty v evropských soutěžích experti na integritu vítají. „Ano, eviduji, že ve více evropských zemích se tyto možnosti sázek zakázaly pro narůstající počet takových případů. A vznikají iniciativy ve více zemích, kde tuto sázku pokládají jako hrozbu a ze sportovního hlediska jako zbytečnou,“ doplní Čavoj.

Fotbaloví detektivové spatřují hlavní riziko v sázkách na karty nejen ve složitém dokazování. „Tyto druhy sázek jsou snadno proveditelné a obtížně odhalitelné a prokazatelné. Manipulátoři mohou hráčům tvrdit, že pokud udělají například kartu, stále mohou hrát zbytek zápasu naplno a dokonce i zápas vyhrát. Ve většině případů jsou schopni nabídnout hráčům lákavou odměnu,“ nastiňuje Čavoj praxi. „Takové možnosti sázek zároveň vytvářejí další spekulace a obvinění, zda si jsou této možnosti rozhodčí vědomi a zda s nimi nemohou při udělování karet kalkulovat.“

Sázkové kanceláře zdůrazňují, že boj proti sportovním manipulátorům je také v jejich zájmu.

„Míru rizika napříč všemi úrovněmi, sporty nebo soutěžemi samozřejmě řešíme. Match fixing je podvod a krádež na sázkové kanceláři, takže je v našem nejlepším zájmu mít funkční opatření, aby taková sázková činnost u nás neprobíhala, případně jsme ji v reálném čase detekovali. A je jedno, zda se jedná o sázku na žlutou kartu nebo na cokoliv jiného,“ říká Šrain, PR manažer Fortuny. „Mnohem efektivnější v boji s match fixingem je prevence, edukace, jasně nastavená pravidla a také přísné tresty, které budou při této trestné činnosti aplikovány.“

Je však potřeba podotknout, že o byznys jde v první řadě. A sázky na žluté karty jsou mezi tipéry v kurzu. Během mistrovství světa to platí ještě víc. „Kurzové sázky na žluté, červené karty a fauly považujeme za zajímavé statistické sázky, které navíc klienti velmi žádají,“ potvrzuje Sochor z Tipsportu. „Co se týče popularity mezi klienty, tak na probíhajícím MS ve fotbale patří sázky na počet faulů v zápasech k těm nejoblíbenějším.“

A tak se točí miliony. Celosvětově i v Česku. „Za poslední rok jsme v předzápasových sázkách přijali tikety na fauly celkem za více než 400 milionů korun, na žluté karty celkově sázky v objemu přes 250 milion korun,“ přidává Sochor čísla z Tipsportu.

Ve Francii nebo v Německu už by si přitom na podobnou věc legálně vsadit nešlo.