Proč Sparta neovládla derby, když byla lepší? Na umělecký dojem se nehraje

Fotbalová liga má za sebou jedenáct kol a dva největší favorité podle předpokladů svítí na čele tabulky. Sparta 23 bodů, Slavia 22. Skóre vcelku podobné, vzájemný zápas remízový. Bylo jasné dopředu, že by nedělní derby mohlo napovědět, kdo získá titul. Snad i proto se fotbalová krása vytratila. Proměnila se v manévry, které nenadchly, byť síla události byla obrovská.

Trenérská klasika plná emocí a fint. Hádají se spolu, házejí po sobě blesky, pak si podají ruku a přemýšlejí, jak se v příštím vzájemném utkání překonat. Takovou rivalitu liga potřebuje. Rok ji neměla.

V posledním derby trenéři nejslavnějších ligových klubů zůstali s bodem. Jindřich Trpišovský ze Slavie ho jistě bere, protože neprohrál na Letné. Přitom jeho tým si poslal o 200 přihrávek méně než Sparta. Trpišovský několikrát vynuceně změnil herní schéma, výrazně šíboval s pozicemi a šermoval rukama, protože byl ve velké nouzi.

Ve Slavii se totiž prohnala viróza, která kazila plány. Chyběl brankář Staněk, obránce Douděra, vůdce Provod neměl sílu. „Na konci hrálo snad pět kluků na pozicích, na kterých nikdy nebyli,“ pravil Trpišovský.

I proto nezvykle často kráčel mimo vymezené území, někdy až do hřiště. Především posledních třicet minut, kdy se musel bránit přesile. Po spravedlivém vyloučení stopera Vlčka, který nota bene v nastavení první půle zavinil gól, hrála Slavia v deseti.

Sparťanský kouč Brian Priske, s vyhrnutými rukávy a notýskem v dlani, zvolil variantu, kterou se snažil neměnit (s výjimkou poločasového střídání záložníka Vydry, který měl být vyloučený za faul na Schranze). Jako trumf měl vymyšlené střídání reprezentantů Kuchty s Haraslínem, které však sparťanům vítězství nepřineslo.

Resumé: vyrovnáno!

Dva naprosto jiné styly na hrotu útoku. Elegán a drsňák. Technik a boxer.

Sparťan Albion Rrahmani mohl být hrdinou zápasu. Klidně s hattrickem! Jenže první gól mu video správně vzalo kvůli drobnému ofsajdu. Mazanou střelu z trestného kopu mu zastavila tyč. V dlouhém nastavení vyrovnal milimetrovou střelou k tyči a než vystřídal, ve slušné šanci přestřelil. Zatímco minulou sezonu paběrkoval a trápil se, teď je nejlepším střelcem Sparty a leckdy – stejně jako při derby - dostává přednost před Janem Kuchtou.

O pozici Tomáše Chorého ve Slavii se nemusíme bavit. Byť je pro zbytek ligy největším lumpem ze všech, svému týmu přináší ohromný příspěvek. Je to dvoumetrový stožár, na kterém stojí ofenziva. V jednu chvíli nebezpečně přišlápl sparťanského stopera Panáka a rozhodčí mu odpustil žlutou kartu. Svedl tisíc nemilosrdných soubojů a když bylo se Slavií zle, málem ji spasil gólem, který mohl převrátit výsledek i čelo fotbalové tabulky.

Resumé: vyrovnáno!

Oba byli nesmírně platní. V úvodní pasáži, která připomínala spíš fotbalovou válku. Později, když se na Letné začala projevovat fotbalová technika. I v závěru, kdy mohla rozhodnout každá chyba. Filip Panák za Spartu a Jan Bořil za Slavii. Obránci, které nezřídka brzdí bolavé a pobouchané tělo.

První je kliďas, který se snaží prakticky každou situaci řešit s nadhledem. Má výbornou rozehrávku, výtečné načasování pro hlavičkový souboj.

Druhý je rapl, sešívaný patriot. Při derby držel Bořil celou defenzivu Slavie i v oslabení. Byl důsledný. Vzhledem k tomu, kolikrát se měnilo rozestavení, vyměnil snad čtyři různé pozice. Jestli trenér Trpišovský komentoval, že někteří slávisté šli za hranu fyzických možností, tak Bořil byl určitě jedním z nich.

Sparťan Panák sice na umělecký dojem vyhrál, dokonce mohl skórovat, jenže výsledek na domácí stranu nedostal.

Resumé: vyrovnáno!

Ligoví supermani na lavičce. Když se Lukáš Haraslín rozběhl z rozcvičovacího růžku a začal si svlékat tréninkovou bundu, Letná zabouřila a on zapumpoval rukama. Po hodině se sparťanský šéf dostal do hry a rovnou si vzal kapitánskou pásku od Panáka.

Bylo očividné, jak Sparta věří, že zrovna Haraslín strhne derby na rudou stranu. Už na lavičce křičel na ostatní, radil, hecoval. Ťukal si na spánky, ať se mužstvo zklidní, když během prvního poločasu padlo šest žlutých karet. Jenže na hřišti nevymyslel nic, co by vedlo k vítězství. Svůj trestný kop pokazil.

Podobné to bylo u Lukáše Provoda, jemuž zdravotní stav nedovolil, aby mohl hrát od začátku. Zvládl čtyřicet minut, do obvyklého laufu a nekonečných dlouhých sprintů se nedostal.

Nažloutlý měsíc, který nad Letnou dlouho svítil, mezitím zmizel v mračnu a 315. derby dospělo k remíze. Přestože se Sparta pokusila o osmnáct střel, téměř padesát průniků do slávistické šestnáctky a měla za zády naplněný stadion. Ve statistikách sice zvítězila, ve skóre nikoli.

Resumé: vyrovnáno!