Tohle není Real Madrid. Sparta se bát nemusí, ukazuje kronika z Letné

Historie odhaluje, že Sparta to doma proti španělským klubům docela umí.

Situace ve skupině C Evropské ligy je pro českého zástupce po čtyřech zápasech nepříliš přívětivá. Španělský Betis Balompié (jak zní oficiální název klubu) první s devíti body, skotský Glasgow Rangers na druhé pozici se sedmi, Sparta Praha třetí se čtyřmi body. A na ni se tlačí i kyperský Aris Limassol se třemi.

Jinak řečeno – když nebude ve čtvrtek doma na Letné bodovat s favoritem a lídrem skupiny, budou její postupové šance do jarní části (i do Konferenční ligy) dosti mlhavé.

Úkol je to těžký, ale v minulosti Sparta dokázala, že se velkých zvířat – ani španělských – bát nemusí.

Byla to v březnu 1968 velká sláva. Sparta porazila hvězdný Real Madrid ve čtvrtfinále Poháru mistrů evropských zemí 2:1. Obrovské nadšení jenom kalilo, že to na postup nestačilo, královský klub v prvním duelu zvítězil na magickém stadionu Santiago Bernabéu 3:0.

Druhá sparťanská výhra nad španělským týmem (přesněji baskickým) Athleticem Bilbao přišla o dva roky později a měla po odvetě 1:1 už přidanou postupovou hodnotu. „Bylo to ohromné,“ vzpomíná zkušený český trenér Petr Uličný, tehdy útočník rudého souboru. „Byl to ve Spartě asi můj nejvydařenější zápas,“ holedbá se.

A to se projevilo. „Jel jsem tramvají po zápase na kolej, chlapi se tam bavili, jak ten Ulička, tak zněla moje přezdívka, byl skvělý. Chtěl jsem jim říct: Ogaři, to jsem já!“

Rovněž další tři výhry podstatně přispěly ke sparťanským úspěchům. V září 1983 přestříleli Letenští „Bílý balet“ 3:2, v odvetě ho po remíze 1:1 vyřadili. „Vyšoupnout Real z pohárové Evropy, to byla bomba, nikdo to od nás nečekal,“ libuje si i po letech tvůrce hry Jan Berger.

Aby to nebylo nejslavnějšímu konkurentovi FC Barceloně líto, Sparta si na ni vyšlápla v nultém ročníku Ligy mistrů 1991/1992. „Nezapomenutelný zážitek,“ neustále při připomínce na tento duel opakuje záložník Roman Vonášek, jenž měl ohromnou formu. Do finále nakonec ze skupiny pronikla Barcelona, ale i díky této výhře Sparta v konečné klasifikaci skončila na třetí pozici!

Poslední domácí opojení prožívala sparťanská parta v Evropské lize v ročníku 2012/2013, kdy v základní skupině zdolala znovu Athletic Bilbao. „Bylo to pro nás hrozně důležité vítězství,“ připomíná záložník Josef Hušbauer. „My první zápas prohráli v Lyonu, potřebovali jsme ho,“ upozorňuje, že nakonec Sparta postoupila.

Španělské kluby jsou nesmírně silné, v koeficientu úspěšnosti jsou druhé za anglickými. „Ale dají se porazit, jsou to jen lidé,“ podotýká Hušbauer. „Hlavně se nebát,“ vlévá odvahu svým následovníkům sparťanská legenda Berger. „Trenér Ježek nám říkal: Jděte do nich, hrajte svou hru, nebuďte předem podělaní,“ prozrazuje pokyny kultovního kouče.

A fungovalo to. O dva roky později jím dirigovaní „rudí koně“ narazili už v Poháru mistrů evropských zemí na Barcelonu. Po domácí prohře 1:2 přišla šokující výhra na Camp Nou 1:0, jen tehdejší pravidlo, že gól vstřelený na půdě soupeře se počítá dvakrát, poslalo do dalšího kola katalánský skvost. „My ale mohli vyhrát klidně 6:0, jak jsme je mleli,“ lká Berger i po tolika letech. „Co měl Standa Griga šancí…,“ odhaluje, že autor jediného gólu jich mohl přidat mnohem víc. „Ale takový je fotbal,“ smiřuje se Berger s realitou. „Ale nebát se,“ opětně zdůrazňuje.

Je to účinný recept. „Sebevědomí je základ,“ přitakává Hušbauer. „Ale musíte mít i trochu štěstí,“ přihazuje další předpoklad úspěchu. „Nám proti Bilbau hodně pomohl rychlý gól, kdy střela Tomáše Zápotočného byla tečovaná nebo zaplavala a spadla do sítě,“ rozebírá okolnosti, které ho provázely.

A k tomu se přidalo sebevědomí. Hušbauer ho prokázal, když proměnil pokutový kop. „To není nikdy snadné,“ odmítá případné námitky, že to bylo za stavu 2:0. „Vybral jsem si místo, ani jsem nekoukal na brankáře. Utáhl jsem střelu po zemi z mého pohledu k levé tyči, gólman skočil na druhou stranu,“ popisuje svůj zásah.

Nyní Spartu čeká Betis, sice účastník silné španělské La Ligy, ale nepatřící mezi top kluby. „Je to určitě rozdíl,“ zvažuje trenér Uličný, jenž vedl Sigmu Olomouc v září 2004 v Poháru UEFA proti Realu Zaragoza. První duel v Aragonii skončil 1:0 pro domácí, v odvetě Hanáci vedli ještě v 78. minutě 2:0 a sahali po postupu, nakonec padli 2:3. „Ale všechny španělské týmy jsou silné,“ dokládá i na tomto případu.

Především španělští fotbalisté jsou silní ve hře s míčem, mají vynikající kopací techniku. „Všichni!“ zdůrazňuje Uličný. Znamená to atakovat je, napadat při převzetí přihrávky, nenechat rozběhnout. A slabiny? „Jsou menšího vzrůstu, tak nějaká standardka,“ doporučuje. „I když k tomuto účelu teď angažují cizince,“ ukazuje na legionáře. „Ale cesta to je,“ věří jí.

Znovu se vrací důraz na to, aby se hráči nebáli. „Real, Barcelona, Atlético Madrid jsou špičky, kvalitou výš než ostatní,“ přemítá Berger. „Ale i ty se dají porážet,“ poukazuje na vlastní zkušenosti. „Ostatní jsou přece jen trochu pod nimi, nemají na každém postu světovou kvalitu, “ připouští Hušbauer.

Proto je přesvědčený, že Sparta není bez šance. „Zdravé sebevědomí a trochu štěstí,“ nachází způsob, jak Betis zdolat.