Fotbalový trapas na Gibraltaru: „Zadrbali jsme to.“ Jak se to mohlo stát?

Holohlavý levý bek Nano vydržel brousit lajnu i v jednačtyřiceti celý zápas. Byl pevný jako čtyřsetmetrová skála na Gibraltaru, o kterou se rozbíjelo marné snažení olomouckých fotbalistů. Nano si na nejjižnějším cípu Pyrenejského poloostrova zpestřuje závěr kariéry jako mnozí Španělé, kteří v domovině o pár kilometrů vedle neprorazili. Sám to zkoušel v béčku Barcelony.

Nyní je součástí pohádkového příběhu Červených skřetů, jak zní překlad názvu Lincolnu Red Imps, 29násobných šampionů prťavého britského zámořského území o rozloze necelých sedm kilometrů čtverečných a 33 tisíci obyvateli.

Nejvyšší soutěž je tady amatérská, jen tři kluby ze dvanácti mají profesionální podmínky.

Skřeti jsou místní hegemon, ale to, že v Konferenční lize po pěti kolech posbírají sedm bodů a budou hrát o postup do jarní fáze, nečekal nikdo.

„Říkali nám, že je šílené, že hrajeme v hlavní fázi evropského poháru, když doma narážíme na amatéry. A teď nám říkají, že je šílené, jak si vedeme,“ považoval si po senzačním čtvrtečním obratu na 2:1 nad Olomoucí španělský kouč Juan Bezaros.

Stadion Europa Point se dvěma tribunkami pro dva tisíce diváků potemněl. Ani nebylo plno. Místní fanoušci si však užili každý souboj, když zjistili, že jejich mančaft může skolit na rozdupané umělé trávě dalšího favorita. Po Lechu Poznaň porazili 2:1 také Olomouc, se kterou se srovnal v tabulce.

Pro Sigmu je to nepříjemnost, třebaže před závěrečným zápasem právě s Poznaní je postupu stále blízko a teoreticky by k postupu do jarní fáze mohla stačit i porážka. Ale stejně tohle kyselé klopýtnutí štve moc.

Porážka na Gibraltaru proti týmu, jehož hodnota se odhaduje na dva miliony eur, tedy o milion méně, než za kolik Hanáci v létě koupili reprezentačního záložníka Michala Berana, je bez zbytečné diplomacie blamáž.

Olomoučtí hráči se však překvapivě neshodli, co si o trapasu myslet.

„Neberu to jako ostudu, byl to těžký zápas. Neproměnili jsme šance,“ povzdechl si Beran.

„Vaří se ve mně emoce. Musíme si sáhnout do svědomí. Vracíme se s ostudou,“ prohlásil útočník Daniel Vašulín, autor jediné olomoucké trefy.

Abychom připomněli, co srovnáváme: zatímco každý hráč Sigmy je profík, kterému stačí trénovat, aby měl nárok na velmi slušnou mzdu, spousta členů Lincolnu si musí držet civilní zaměstnání, protože jenom odměnami za fotbal by se neuživili. Kvůli zápasům v pohárech si mnohdy berou dovolenou. Gólman Hankins, který Vašulínovu ránu nestačil vyrazit, je třeba vězeňský dozorce. I proto olomoucká porážka tak šokuje.

„Zadrbali jsme to, co?“ posteskl si generální sportovní manažer klubu Pavel Hapal.

Zrovna jemu jedno podobné selhání zlomilo vaz. Červenec 2018. Jako trenér Sparty kousal vyřazení ve druhém předkole Evropské ligy se Suboticou v srbském Novém Sadu. Když odcházel ze stadionu Karadjordje, slyšel pokřik vlastních fanoušků: Hapal ven!

A za pár hodin skutečně skončil. Co na tom, že v lize bylo odehrané teprve první kolo. Nedůstojné pro všechny.

Vzpomínky na Suboticu oživila také letní sparťanská porážka 1:2 v Kazachstánu s Aktobe ve druhém předkole Konferenční ligy.

Olomoucké vystoupení proti klubu z amatérské soutěže kromě jiného pokazilo i národní koeficient, ve kterém Česko drží desátou příčku před Řeckem a Polskem. Zůstat v elitní desítce je klíčové pro přímý postup do Ligy mistrů.

Hráči Lincolnu si zaslouží uznání, fotbal hrát umí, dřeváci to nejsou. Útočník De Barr vynikal technickými dovednosti, elegantní kapitán Lopes předvedl na pozici stopera kurážný výkon, ostatním Skřetům šel příkladem. Ale stejně by to nemělo na českého zástupce stačit. Co se tedy musí přihodit, aby si trpaslík vyskočil na obra?

Kromě týmového sepětí nesmí mít favorit svůj den. I když se Olomoučtí zčásti logicky chlácholí tím, že zahodili spoustu šancí (a skutečně jich spálili dost), nepředvedli výkon, po kterém mohou mít dobrý pocit. Mnoho hráčů hrálo pod své možnosti. A po první brance navíc podlehli dojmu, že už se nemůže nic stát. Začali být nedůslední a ztrapnili se.

„Rychle nám to ukázalo, že je to Konferenční liga, že tu nejsou žádní nazdárci,“ tvrdil Vašulín a mírnil své původní vyjádření: „Ostuda je možná silné slovo.“

Ne, ostuda je to správné slovo.

„Jediné, co nám teď zbývá, je omluvit se našim fanouškům. Cesta sem je dlouhá a my jim nedokázali doručit to, co jsme chtěli všichni. Byli jsme velcí favoriti a nezvládli to. Podobně jako v Nových Sadech,“ připomenul Vašulín největší sportovní ostudu v historii Sigmy, když letos zkraje sezony vypadla z MOL Cup. Jako úřadující šampion nestačila na městského souseda, který na olomouckém sídlišti hraje divizi.

„Kritika je na místě,“ uznal trenér Tomáš Janotka.

Po vyrovnání nabádal od lavičky hráče hlavně ke klidu. Vypozoroval, jak náhle znejistili, aniž by měli k panice důvod. „Jsme strašně zklamaní. Věřili jsme, že to tady dotáhneme. Kde taky jinde,“ povzdechl si Janotka. „Někdy fotbal dává, jindy zase bere. Pokud to (příští týden) s Lechem Poznaň nezvládneme, budeme si zápas na Gibraltaru dlouho pamatovat.“

To my všichni.