Článek
Za dva roky čeká Český hokej horké léto. Bude se volit nový šéf svazu, Alois Hadamczik by už do voleb jít neměl. Tou dobou mu bude 76 let a na výkonném výboru avizoval, že pro další čtyřleté období kandidovat už nehodlá.
Názor může samozřejmě změnit, ale pokud ne, už teď by mělo hokejové hnutí pracovat na jeho nástupci. „Čekám, že se v příštích volbách objeví víc kandidátů. Zatím ale nedovedu říct, jestli zkusíme nasadit někoho přímo za extraligu, nebo jestli se spojí velká část hnutí a navrhne někoho, koho bude považovat za ideální osobu. Na to je brzo,“ odvětil viceprezident svazu a prezident extraligy Jan Tůma.
Ve čtvrtek proběhla řádná nevolební valná hromada svazu. Hadamczik je zdravotně indisponovaný, momentálně se nachází v nemocnici, a tak se neúčastnil. „Mrzí mě, že se konference nemohu zúčastnit, ale léčím silnou sepsi organismu spojenou s operací. Bohužel se nedostanu ani na Zlatou hokejku,“ reagoval pro iSport.cz.
Do voleb v roce 2028 je situace v Českém hokeji relativně stabilní. Výkonný výbor schválil čtyřletý cyklus rozpouštění zisku z MS v hokeji 2024 mezi všechny kluby v republice. Každý rok tak míří 110 milionů korun na účty českých klubů.
Výkonný výbor Českého hokeje
Prezident: Alois Hadamczik
Viceprezidenti: Jan Tůma (generální manažer Ml. Boleslavi / extraliga), Petr Bříza (viceprezident IIHF, zvolen za výkonnostní hokej)
Členové: Aleš Kmoníček (generální manažer Mountfield HK / extraliga), Petr Vosmík (generální ředitel HC Sparta Praha / extraliga), Marek Chmiel (výkonný ředitel HC Oceláři Třinec / extraliga), Bedřich Ščerban (jednatel Dukly Jihlava / 1. liga), Stanislav Tichý (předseda představenstva HC Slavia Praha / 1. liga), Milan Urban (místopředseda HK Nový Jičín / 2. liga), Petr Vinš (prezident HC Příbram / 2. liga), Jan Havlíček (předseda ústeckého krajského výkonného výboru / krajský hokej)
Velké kluby s mládeží v nejvyšších soutěžích ročně dostanou přes 2 miliony, menší obdrží dotaci 200–400 tisíc podle toho, kolik mají týmů a hráčů.
V roce 2028 tenhle „benefitní systém“ vyschne, peníze se vyčerpají. Nový prezident Českého hokeje už takovou sumu nikomu neslíbí. Něco podobného by šlo realizovat teoreticky až zase od roku 2031, kdy by Česko mohlo hostit další mistrovství světa.
Za Hadamczikem se zatím neprofiluje žádný silný kandidát. Nabízí se, že by hokej mohl vést viceprezident Petr Bříza, který má současnou pozici i ve vedení světového hokeje. Jenže ten by měl být i hlavním favoritem ve volbách na šéfa světového hokeje, které se konají v říjnu.
„Nechci o ničem spekulovat. Jsme zvoleni na čtyři roky a budeme hodnoceni v roce 2028 za to, co jsme udělali. Teď jsme uprostřed mandátu. Vůbec se nezabývám tím, co bude,“ zachoval neutrální tón u otázky, zda uvažuje, že by se postavil do čela svazu.
Pořád se najdou věci, kdy spolu ve výkonném výboru nesouhlasíme. Je to přeci ale lepší, než abychom přišli, všechno odmávali, nevěděli, o čem hlasujeme, a za hodinu šli domů.
Dlouhé roky platilo, že prezident měl obrovskou moc. Do roku 2022 fungovala praxe tak, že zvolený šéf hokeje přednesl valné hromadě své složení výkonného výboru. Valná hromada seznam následně schválila a začalo čtyřleté období s mocným prezidentem (v roce 2022 dvouleté, protože šlo o mimořádné volby).
Systém volby se ale změnil. Od roku 2024 platí, že delegáti na konferenci vyberou z navržených členů zbytek výkonného výboru. Prezident může pouze projevit přání, s kým by chtěl pracovat, ale to je tak všechno.
Hadamczik si na novinku v minulosti několikrát stěžoval, že se mu kvůli tomu hůř prosazují jeho návrhy. Nedostal k sobě lidi, kteří by mysleli stejně jako on a měli totožný pohled na vedení hokeje.
Proto ještě před rokem zuřila vášnivá debata, že by prezident mohl chtít rozpustit výkonný výbor a mohly by se konat nové volby.
Tohle téma utichlo. „Než jsme si vzájemně zvykli na styl jednání, měli jsme začátek těžší. Tohle se ale posunulo,“ reagoval Tůma na dotaz, proč bouře utichla. Nicméně stejně do sebe Hadamczik s kolegy ve výkonném výboru narážejí. Největší názorový rozkol je většinou mezi ním a čtyřmi zástupci extraligy.
„Pořád se najdou věci, kdy spolu ve výkonném výboru nesouhlasíme. Je to přeci ale lepší, než abychom přišli, všechno odmávali, nevěděli, o čem hlasujeme, a za hodinu šli domů,“ přidal šéf extraligy.
Šéf svazu podle Tůmy ale ani v demokratičtějším systému volby není figurkou, která nemá pravomoci: „Prezident má obrovský vliv na každodenní fungování svazu, takový členové výboru nemají. Měli by řešit zásadní otázky, vytyčovat směr a dělat rozhodnutí podle řádů. Faktický denní chod je na prezidentovi, generálním sekretáři a jednatelích dceřiných společností.“
Před Hadamczikem vládl svazu 14 let Tomáš Král, ale odstoupil z funkce po zveřejnění informací, že za minulého režimu spolupracoval s vojenskou kontrarozvědkou StB. Do voleb se tehdy přihlásilo pět kandidátů. Hokej chtěli vést kromě Aloise Hadamczika ještě Jiří Šlégr, Otakar Černý ml., Dominik Hašek a Bedřich Ščerban.
Český hokej za dva roky čeká ještě jedna důležitá věc. Do sezony 2027/28 platí smlouva mezi extraligou a BPA o postoupení marketingových práv. V létě 2028 už bude dávno rozhodnuto, kolik peněz a od koho extraliga dostane na další období.
Ale když mezi sebou minule soupeřily agentura BPA Jany Obermajerové a Relmost majitele Dynama Pardubice Petra Dědka, dost se pak řešilo, kdo má jaký vliv při svazových volbách. Relmost se o práva chce ucházet znovu, BPA je tradiční extraligový partner, takže se dá čekat pokračování velké bitvy. Minule rozdělila prostředí podle toho, koho kluby volily.
Tehdy se i atmosféra přenesla do svazových voleb, protože Petr Dědek podporoval Aloise Hadamczika. Ten po zvolení ukončil se společností BPA smlouvu pro reprezentaci a svazový marketing, zřídil nové oddělení a svaz si začal všechno řešit sám.
