Do sestavy hvězd se v Pardubicích zkusí dostat malý Kanaďan: Styl nezměním

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pardubice jsou zvyklé na bombastické nákupy, kolem něho takový humbuk nebyl. Miguel Tourigny je třiadvacetiletý bek, který válel na Slovensku, draftoval ho Montreal, ale kvůli výšce 173 cm je v dospělém hokeji spíš podceňovaný.

Tohle na něj pasuje i teď. Nečeká se, že by řídil pardubickou přesilovku. Ale jednou to vyjít může. Kariéru totiž nedrží v obvyklé šabloně, že skončí juniorku, pak pár let farma NHL, a když to někdy v šestadvaceti nikam dál nemíří, začne hledat v Evropě. Tourigny zažitý postup otočil a vyšel mu.

Udělal nečekaný krok, když jako teenager odešel do Trenčína. Takhle Kanaďané moc často nepřemýšlí. Ale zapsal se skvěle, po roce na farmě Canadiens se vrátil a už v Žilině vládl. Sbíral hodně bodů, ukazoval, že dokáže hrát i fyzicky. „Můj styl nezměním. Budu hrát tak, jak hraju od mládí, i u vás v extralize a uvidíme. Občas slyším, že jsem hodně ofenzivní, a současně vím, že potřebuju pracovat na obranné hře. Věřím, že mi to vyjde i v Česku,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Aby bylo jasno, koncentrace velkých jmen je v pardubické defenzivě vysoká. Peter Čerešňák je výjimečný, jak dlouho se dokáže držet ve špičce a nemá špatné zápasy. Daniel Gazda přichází jako ofenzivní bombarďák z Finska. Jan Košťálek se v extralize řadí mezi nejlepší útočné obránce a vrátil se z Vítkovic.

Jedná se jen o výčet obránců s pravým držením hole, kteří jsou silní směrem dopředu, což je i Tourignyho značka.

„Výborný bruslař, skvělý hráč, který vám doplní útok jako falešné křídlo,“ načetl ho ve slovenské extralize redaktor Denníku Šport Tomáš Prokop. „Otázkou je, jestli zvládne fyzičnost české extraligy. Hodně by mu pomohlo, kdyby u sebe měl nějakého vyloženě defenzivního obránce. Do útoku je to parádní hráč, pokud mu dáte volnost, dokáže toho hodně,“ věří mu.

Tourigny by se měl v Pardubicích představit tento týden. Když se zkusil zamyslet, jestli existuje nějaká specialita, která se o něm v hokejových kruzích neví, roztáhne pusu od ucha k uchu. „No,“ přemýšlí, jak začít. „Nikdo moc neví, že máme velkou mléčnou farmu, tedy můj táta ji má tady v Quebecu. Takže jsem farmářův syn. To je asi jediná věc, kterou nikdo ještě moc nezjistil,“ hlásí v dobré náladě ze zámoří.

Chápe, co ho v Pardubicích čeká. Je zvyklý. Přijíždí přesvědčovat, že centimetry nejsou rozhodující. „Díval jsem se, jak tým vypadá. Peter Čerešňák je skvělý hráč, pro Pardubice je jedině dobře, že mají vzadu takového hokejistu. Já přijedu, budu se snažit hrát na mé pozici, jak nejlépe dokážu, a ve výsledku stejně jen chci, aby můj tým vyhrával. Nic není důležitějšího,“ přesvědčuje.

Neplánuje se krotit: „Vždycky jsem měl v DNA, že hraju ofenzivně. Když jsem byl mladší, nastupoval jsem dva roky jako útočník, pak jsem se zase vrátil do obrany. Pořád mě to táhlo dopředu, dokonce i brácha je v tomhle stejný, možná to tak nějak máme v rodině, chceme hrát ofenzivně.“ Dvacetiletý Jordan nastupoval zatím v kanadské juniorce.

V mládí Miguel Tourigny obdivoval Krise Letanga z Pittsburghu, vždycky tíhl k ofenzivním zadákům. „Budu dělat všechno, co umím, abych si získal místo, a na konci sezony uvidíme, jaká bude moje pozice. Vletím do toho naplno,“ hlásí.

Podobně se pral s očekáváním už na Slovensku v roce 2022. „Když přicházel do Trenčína, nevěřili, že se prosadí hned po juniorce. Nakonec ale přehrál Pietronira, který hraje teď za Kladno. Po pár zápasech si zvykl na ligu i dospělý hokej a na konci sezony byl v týmu bekem číslo jedna,“ popisuje anabázi agent Tomáš Krejčí, který Tourignyho zastupuje v Evropě.

Malého Kanaďana pak draftoval v sedmém kole Montreal. Bek následně získal smlouvu v AHL, ale odehrál celý ročník na nižší farmě ECHL. Tak se vrátil znovu na Slovensko, kde už dokázal řádit. „V Žilině znovu potvrdil, co dokáže, stal se prvním bekem i tam. Má dobré bruslení, skvělé vidění hry kolem sebe i dobrou střelu. Sice je menší, ale do těla taky hrát dokáže, umí se v souboji postavit,“ nebojí se Krejčí, že by Tourigny měl v extralize problémy.

Evropskou cestu zvolil obránce proto, aby se lépe připravil na dospělý hokej. Cítil, že potřebuje udělat něco jinak. „Co se týče jazyka, neuměl jsem slovensky samozřejmě nic a byl jsem odkázaný na spoluhráče. Když jste junior, máma vám vaří jídlo, jste zvyklý žít na vesnici, starají se o vás. Najednou jsem byl poprvé sám, navíc ve svém bytě,“ popisuje pardubický bek největší šok.

„Pár měsíců to bylo hodně těžké, ale pak jsem si zvykl. Teď bydlím v bytě i v Americe, jsem dospělý. Slovensko mi pomohlo, že jsem dřív vyzrál. Na rovinu, vůbec ničeho nelituju, udělal jsem skvělé rozhodnutí,“ pochvaluje si, že z kanadské juniorky se stal profesionálem na Slovensku.

Podle informací Seznam Zpráv se Pardubice jely v zimě podívat do Žiliny hlavně na Nicka Jonese, kterého pak přivedly před přestupovou uzávěrkou na play-off. Ale hodně zaujal i Tourigny, jenže oba hráče Žilina nepustila. K dohodě tak došlo až po sezoně, když obránci skončila smlouva.

Jeho cílem je pořád NHL. „Vždycky chcete ve výsledku hrát tam, je to velká motivace. Mluvil jsem s lidmi z Canadiens, říkali mi, abych se dál rozvíjel a pak se třeba otevře šance si říct o místo,“ plánuje Tourigny časem zkusit zámořský kemp.

Co zní teď trochu divoce, jednou klidně může vyjít. Janis Balinskis třeba do Litvínova přišel z lotyšské Rigy, po třech sezonách v extralize dostal smlouvu v NHL. Dnes má smlouvu s Floridou a nastoupil v posledním play-off, kde jeho tým získal Stanley Cup.

V Pardubicích se v 21 letech zjevil i Daniil Miromanov, jen klub ho v sezoně 2018/19 nedokázal využít. Nouzově ho Dynamo při svých záchranářských pracích nasazovalo do útoku, nerozvíjelo ho. Teď má obránce na kontě 93 zápasů v NHL za Vegas a Calgary.

Nyní začne svoji štaci v Česku Tourigny. Nervózní z kroku do lepší soutěže a tvrdého boje o místo prý není, i když přemýšlí, co ho čeká: „Už jako mladý jsem hodně měnil místa, ve 14 letech jsem odešel z domu, v 19 letech z Ameriky na Slovensko, takže jsem zvyklý začínat v nových klubech. Jít na nové místo mě nestresuje, ale změna ligy za kvalitnější vás nutí přemýšlet, co přijde.“

Obavy umí zahnat rychle. „Protože nakonec je to pořád jen hokej. Takže si to užiju,“ přidává úsměv.

Je i vidět, že si dělal teoretickou přípravu. Defenzivní jedničku Čerešňáka zná dobře. Zvědavý je i na ofenzivní lídry: „Rozhodně na Sedláka a Červenku. Tyhle dva jsem viděl hrát na mistrovství světa a jsem nadšený, že s nimi budu na ledě a přijdu do jejich týmu. Nemůžu se dočkat, až uvidím všechny kluky z týmu.“