Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Finále hokejové extraligy je bod, kdy proti sobě stojí dva precizně nachystané stroje. Pardubice i Kometa absorbovaly výukový materiál, který jim předali trenéři. Silné individuální výkony a dovednosti na vysoké úrovni? Bez debat, musí být. Bez nich by se tak daleko v možná nejkvalitnějším ročníku soutěže ani nedalo dostat.
V systému, s jakým celky nastupují do bitvy, se skulinky hledají také těžko. Byť se oba rivalové na videu vzájemně svlékají takticky do naha každý den, dají se tady objevit vyložené maličkosti.
Při takovém režimu tak hraje dost velkou roli psychika. Kdo je silnější mentálně, vykročí k úspěchu. Ve druhém finále byl otazník, jak se Pardubice poperou s tlakem.
Prohrávaly 0:1 na zápasy. Moc dobře věděly, jak Kometa dokázala v semifinále utrápit Spartu. Hned v prvním utkání ukázala, že s únavou problém mít nebude. Je vyladěná úplně stejně, aby mohla ničit dalšího soka.
„Ale ani my se nemusíme nějak extra připravovat. Ráno se vzbudíte a na zápas se těšíte,“ pousmál se útočník Dynama Jáchym Kondelík. „Nervy samozřejmě nějaké jsou, ale dobří hráči jsou pod tlakem lepší,“ přidal svůj důležitý postřeh.
Nervy mohou paralyzovat i ty nejlepší ruce, když se mozek roztočí do víru pochybností. „Každý jsme podle mě v hlavě měli, že nechceme jet do Brna za stavu 0:2,“ doplnil obránce Jakub Zbořil. „Museli jsme vyhrát, těžké bylo, že jsme dostali první gól,“ přidal.
Termín „muset“ se ve sportu objevuje docela často.
Musíte dát gól.
Musíte ubránit situaci.
Musíte se vrátit na předepsané pozice a tak dál.
Na druhé straně válčí sestava, která „musí“ ale úplně stejně.
Takže znovu všechno míří k mentální odolnosti, k nastavení, které může vybičovat k něčemu většímu, nebo sežrat sportovce zevnitř.
Pardubice tentokrát předvedly první variantu, vyhrály 2:1. Oplatily Kometě porážku a sérii srovnaly na 1:1 na zápasy. Když Kondelík vstřelil vítězný gól, tak to vypadalo, že možná i začne demolici haly. Pokud dvoumetrový chlap vyskočí na plexisklo, materiál dostává nápor. „Asi by to za to stálo,“ chechtal se myšlence, že málem rozbil hřiště.
Průhledná zábrana se hodně naklonila, ale vydržela. Kondelíka vrátila zpátky na led, nepraskla. „I kdybych propadl, přežiju to,“ hlásil střelec klíčové branky.
Když tlak posouvá
Zmíněné nervy zvládl v zápase, který z pohledu jeho týmu testoval psychickou odolnost, velmi slušně. „Mám to rád, tlak k hokeji patří. Myslím si, že v téhle sezoně jsem se s tím i naučil skvěle pracovat, takže teď v play off je to pro mě skvělá zkouška,“ přikývl jen útočník. „Navíc to, co jsme v sezoně zažili, nám hrozně pomohlo. Troufnu si říct, že jsme byli v zápase všichni úplně v klidu,“ pokračoval Jáchym Kondelík.
Pardubice si s hvězdnou soupiskou měly užívat náramný ročník. V dlouhodobé části se držely vždycky nahoře, ale hra dost drhla. Na konci základní části nastal vyložený zmar, když Dynamo padlo v devíti z deseti případů.
Dynamo ukázalo mentální sílu, protože vlastně poprvé v play off se dostalo do pozice, že výhra je nutná. „To je přesně ono, daří se nám mít takové nastavení, že tlak nám pomáhá a posouvá nás,“ souhlasil i Jakub Zbořil.
Důvod sám spatřuje v lepkavé kaši porážek z konce základní části. Nemávlo se nad ní, že se stává a věci se samy otočí. „Tam se nám stávalo, že jsme dostali gól, soupeř vedl a my se začínali sypat. V play off je mentalita úplně jiná. Poučilo nás to, jakmile inkasujeme, spíš nás to ještě víc semkne,“ popisoval pardubický bek, kde vidí změnu.
Ve zmíněné psychické pohodě pak ti nejlepší hráči dovedou prodat, co umí nejlépe. Přesně jako Zbořil. Pardubice si ho pořídily kvůli nadstandardním technickým dovednostem. Má skvělou nahrávku, bruslení, měl by zvládat přechod z obranného pásma s pukem na holi. Není úplně typický defenzivní rafan. Tady se ví, že situaci někdy podcení. Ale pokud vybalí kreativní kousek směrem dopředu, je všechno v rovnováze.
Při druhém finále přesně kýžený moment přišel. Před vítězným Kondelíkovým gólem načetl výborně situaci a dlouhou nahrávkou narýsoval akci, po které Nick Jones nahrával na zásadní trefu. V tu chvíli záleží, jaké máte oči. Zavelí k riziku, že nahrávka musí vyjít? Nebo se leknou a vsadíte na jistotu? „Ani bych neřekl, že se to nějak otevřelo. Z mého pohledu to bylo tak na milimetr od obou dvou hokejek soupeřů. Naštěstí to prošlo,“ rozebral Zbořil situaci z vlastního výhledu.
Hořava udělal velkou práci
Před play off se nezdálo, že Pardubice by měly být silné po mentální stránce. Ale rozhodně vyspěly. Dá se to poznat i z uvažování Kondelíka. Když přišla řeč na Kometu a jestli náhodou nevrtá v hlavě hodně nepříjemný brouk, když soupeř vede 1:0, dobře víte, že sok vyhrál minulý zápas a umí si výsledek precizně hlídat, odvětil: „Ne, takhle o tom nepřemýšlím. Oni hrají dobře a tvrdě, parádní přetahovaná. Jsme nachystaní.“
A prý jsou i Pardubice i nachystané, že série se může hodně dlouho táhnout.
Prsty v tom má i trenér Miloslav Hořava, pod nímž Pardubice začaly hrát v play off ten nejlepší hokej v sezoně. Nejde ani tak o nějaké mačkání soupeřů, spíš režim, že tým šlape jako celek, funguje dohromady a dovede ustrážit vyhovující výsledek.
Kouč jen tedy spolehlivě svoji práci shodí, jako kdyby mu jakákoliv chvála způsobovala kopřivku. „Občas mě i trochu štve, že pan Hořava si kredit vzít nechce. Ale my hráči víme, co s týmem dokázal udělat, a vy to víte také,“ podíval se Kondelík po zápase s Kometou na novináře. „Nebyli bychom tady, kde jsme teď, kdybychom ho neměli,“ zmínil klíčovou věc.
„Má v tom prsty hodně, trošku to téma vždycky odklání jinam,“ přidal se k němu nezávisle i Zbořil. „Máme rychlejší přístup k soupeři, nezdvojujeme zbytečně, někdy se to stane, ale spíš proto, že hra je rychlá,“ vypíchl bek, kde sám vidí zásadní posun.
Teď Pardubice zvládly odpovědět na precizně nachystanou Kometu. V pondělí titulová bitva pokračuje.
