Rusové si založili vlastní hokejový šampionát

Alexander Ovečkin, Nikita Kučerov, Jevgenij Malkin, Kirill Kaprizov, Andrej Kuzmenko, Pavel Bučněvič…

A mohli bychom úplně klidně jmenovat i dál.

Tohle je výčet ruských hokejových superstar, které mají touto dobou (dávno) po sezoně a za normálních okolností by s největší pravděpodobností nechyběly v sestavě Ruska na probíhajícím mistrovství světa v Rize, kam by Sborná jistě nepřijela s jiným cílem než vyhrát zlatou medaili.

S týmem, který by pro tento rok mohla mít k dispozici, by možná neměla konkurenci a to vše by přímo z lóže na stadionu tak jako dřív spokojeně sledoval sám prezident Vladimír Putin, velký hokejový fanoušek.

Jenže normální okolnosti už nějaký ten čas neplatí. Zatímco na Ukrajině zuří Ruskem vyvolané krvavé boje, mezinárodní hokej se už podruhé za sebou hraje bez Rusů (a také jejich spojenců z Běloruska), na Putina je vydán mezinárodní zatykač.

A tak si Sborná, v naprosté tichosti, hraje s Běloruskem svůj vlastní šampionát. Doslova.

Na konci minulého týdne sehrály spolu dva zápasy v ruské Tule, oba vyhráli Rusové (4:1 a 2:1pp). „Budeme mít vlastní mistrovství světa. Budeme hrát devět zápasů, na mistrovství světa je obvykle utkání deset. A zvládneme to za dva týdny,“ prohlásil trenér sborné Roman Rotenberg.

„Dáme dohromady nejsilnější tým a bude to svátek pro fanoušky. Dokážeme, že jsme světovou jedničkou,“ ještě Rotenberg svá slova vyšperkoval. Ne, Ovečkin, Kučerov ani další ruské hvězdy v tomto přátelském zápase pochopitelně nenastoupily a v hledišti duelu tleskalo pouhých tři tisíce diváků.

Drtivou většinu týmu označeného jako Rusko U25 tvořili hráči Petrohradu, ti proti Bělorusku nastoupí v odvetách na ledě soupeře také dnes a v úterý. Další rozpis zápasů této sborné není znám, o titulu mistrů světa ve svém vlastním světě tak nejspíš může být už za dva dny rozhodnuto.

Mezitím se ale ve sportovním zákulisí hraje o to, jak Rusy zpátky do světových šampionátů vrátit. Možná i proto bývalý šéf Mezinárodní hokejové federace René Fasel dostal v průběhu války ruské státní občanství a ani jeho následovníci (proto) nemají s Rusy žádný problém, nejraději by je na turnaji viděli hned. Když například IIHF pod drtivým tlakem veřejnosti před časem oficiálně oznámila, že Rusové nebudou hrát ani napřesrok v Praze, o válce nebo soucitu s ukrajinskými obětmi, mezi kterými jsou i tamní hokejisté, nebyla řeč.

Mluvilo se jen o otázce bezpečnosti ruských hráčů a fanoušků. Jinými slovy: IIHF by své kamarády Rusy (a jejich peníze, samozřejmě) na turnaji strašně moc chtěla, ale… Faktem je, že samotné Rusy by na turnaj nepustily nejspíš ani země, které šampionát pořádají.

Přesvědčil se o tom třeba Kazachstán, který krátce před zahájením aktuálního mistrovstvím světa přišel o svého hlavního trenéra Andreje Skabelku. Důvod? Narodil se v Bělorusku, tedy v zemi, která otevřeně ruskou agresi na Ukrajině podporuje. Lotyšské úřady mu nedovolily vstup do země, Kazachstán pár dnů před startem šampionátu hledal nového hlavního kouče.

Pro podobné příklady ale klidně můžeme zůstat i v Česku, kde v posledních sezonách Rusové také hráli hokej. Třeba obránce Alexej Solovjov, který ještě před rokem válel ve Vítkovicích. Doslova válel, v sezoně dal tenhle bek s tvrdou střelou od modré čáry jedenáct branek a patřil bezesporu mezi nejvýraznější obránce extraligy. Měl zájem ve Vítkovicích pokračovat, také klub o něj stál. Celou situaci rozsekly úřady, Solovjov nedostal česká víza, a tak se musel vrátit do KHL.

Podobně dopadl i Nikita Ščerbak. Útočník, kterého si zamilovali fanoušci v Hradci Králové. Nejen díky výkonům, ale i díky tomu, jak veřejně ruskou agresi odsoudil. Po rozpoutání války si dokonce na protest ze své helmy sundal nálepku ruské vlajky, letos se objevil v dresu Slovanu Bratislava. Ze stejného důvodu nejspíš v Česku od příští sezony nebude moct pokračovat ani gólman Maxim Žukov, hvězda Chance ligy ze Vsetína, který si zachytal dokonce i za Spartu.

Mimochodem o tom, jak se budou Rusové do mezinárodního hokeje vracet, už je také rozhodnuto. IIHF už dříve deklarovala, že Rusko i Bělorusko se nebude muset do elitní skupiny probíjet z nižších divizí. Jakmile to prý alespoň trochu nálada ve společnosti umožní, budou na šampionátu vítáni.

Zatím ale o ruské sportovce, respektive spíše o jakékoliv občany Ruské federace, v západní Evropě není valný zájem.

To ovšem neplatí naopak. Ruská Kontinentální hokejová liga, součást ruské (nejen válečné) propagandy, o které tuzemská média na protest proti válce přestaly psát, se pochopitelně nadále hraje a po čistě sportovní stránce dál zůstala jednou z nejkvalitnějších soutěží v Evropě. Ostatně ji v poslední sezoně hrálo i letos 40 hokejistů z Kanady, 13 ze Spojených států, 8 Slováků, 5 Švédů a 3 Češi. Zajímavá jsou i statistická čísla: Zahraničních hráčů v lize po zahájení invaze na Ukrajině klesl ze 33 % na 25 %. Jinými slovy, i nyní každý čtvrtý hráč v KHL není Rus.

A zajímavý byl v této souvislosti také výrok šéfa CSKA Moskva Igora Esmantoviče, který se v minulém týdnu nechal slyšet, že „někteří zahraniční hokejisté v KHL finančně podporují speciální vojenskou operaci“. V souvislosti s tímto výrokem se na internetových sítích rozjely spekulace také o tom, zda náhodou zahraniční hráči v Rusku povinně část své mzdy ruské armádě nemusí odvádět. Ať je to tak či tak, i v příští sezoně do Ruska několik českých a slovenských hráčů podle zákulisních informací míří. A měli by to být dokonce i reprezentanti: Z Česka obránci Lukáš Klok a David Sklenička, kteří kvůli tomu přišli i o nominaci do Rigy, nebo útočník Vítkovic Dominik Lakatoš, který měl nabídku zatím jen dostat. Ze Slovenska mimo jiné dokonce kapitán reprezentace Martin Gernát, který z nominace národního týmu na poslední chvíli vypadl kvůli zranění a to zrovna ve chvíli, kdy se na internetu objevily spekulace kolem jeho jednání s Jaroslavlí. Je jasné, že hlavním motivem podpisu těchto kontraktů budou peníze. Otázkou je, jestli i ty přinášejí štěstí.

Rusové se s tamními sportovci nemažou. Brankář CSKA Moskva Ivan Fedotov byl na začátku minulé sezony násilně odveden do armády poté, co jako nejlepší gólman KHL, její čerstvý šampion a zároveň olympijský medailista podepsal smlouvu s Philadelphií. V letošní sezoně podle specializovaného webu Eliteprospect neodehrál jediné utkání a je vůbec otázkou, zda jeho kariéra může pokračovat. A své o současném hokeji v Rusku (a taky o tom, jak moc do sportu patří i politika) může vyprávět také útočník Matvej Mičkov.

Že vám to nic neříká? Aby také ano, jméno nyní 18letého útočníka až dosud znali především hokejoví nadšenci a také skauti věhlasných klubů z NHL. Rodák z ruského Permu a toho času hráč SKA Petrohrad patří mezi generační talenty. Mluvilo se o něm jako o nástupci stárnoucích hvězd Ovečkina s Malkinem, v letošním draftu měl přijít na řadu jako druhý v pořadí hned za hvězdným Kanaďanem Bedardem, jenže teď je otázkou, jestli si nejlepší ligu na světě vůbec někdy zahraje.

V letošní sezoně hostoval v Soči, na ledě vynikal. V Petrohradu ho ale váže tříletá smlouva a jisté indicie mladému Rusovi dost důrazně doporučují, aby ji dodržel.

Nedávno bylo v rybníku nedaleko Soči nalezeno tělo jeho jednapadesátiletého otce, který 2. dubna večer odešel z domu s tím, že se za chvíli vrátí. Dvacet minut na to měl sám hokejista Mičkov obdržet podivný anonymní telefonát. Podle spekulací zámořských novinářů byl jeho otec zabit proto, že se aktivně snažil o vypovězení platného kontraktu a o co nejsnadnější cestu syna do NHL.