Článek
Úspěšný podnikatel Ondřej Kania už v Liberci rozjel dokusérii po vzoru Wrexhamu a teď na platformě Substack opět pustil fanoušky do ještě jiné oblasti. Do čísel. Jeho obsáhlý příspěvek si můžete celý přečíst zde.
Kania v něm ukazuje, jak objem peněz v českém fotbale zásadně roste. I když přiznává, že nemusí jít o úplně přesnou částku, v době jeho nástupu na konci ročníku 2023/24 se liberecký rozpočet pohyboval okolo 120 milionů korun (bez akademie a bez přestupů).
„Letos pravděpodobně překonáme 200 milionů korun. Záleží na tom, jestli budou naši chlapci dál úspěšně sbírat body, protože s nimi úměrně rostou i náklady na odměny,“ píše Kania. „A tento trend bude nepochybně pokračovat.“
Provozní příjmy klubu přitom tvoří přibližně 90 milionů korun, nejvyššími položkami je příjem od Ligové fotbalové asociace (31 milionů) a peníze od sponzorů (23 milionů). Pokud by Liberec skončil na pátém či vyšším místě, mohou příjmy vyskočit až na 110 milionů.
„Z toho logicky vyplývá, že strukturální provozní deficit (ztráta) se pohybuje na úrovni 90–110 milionů korun za sezonu,“ vysvětluje Kania. „Jde tedy o naprosto zásadní deficit.“
V tom je Kaniův otevřený pohled na hospodaření klubu jedinečný, neboť vysvětluje, jak vůbec může fotbalový klub typu Slovanu přežít – pomocí prodejů hráčů.
„Za prodej hráčů N’Guessana, Diakitého, Mahmiče a Ichy inkasoval Slovan cca 17,25 mil. eur, tedy v přepočtu cca 415 milionů korun,“ uvádí Kania s tím, že je Liberec koupil za 41 milionů. Dodává však, že až čtvrtina náleží třetím stranám: „Agentům, předchozím klubům na základě podílu z dalšího přestupu, solidárním příspěvkům. To je tržní standard. Stále se ale bavíme o čistém příjmu pro Slovan na úrovni přes 315 milionů korun, což je velmi pozitivní.“
Ale ani tohle není bez dodatku, neboť Kania jako protiváhu uvádí nákupy nových hráčů za přibližně 185 milionů korun.
„Letní prodeje reálně splatily dluh, který měl Slovan vůči mně. Šlo o provozní úvěr cca 110 milionů korun, který byl potřeba v minulé sezoně,“ dodává Kania. „Letní prodeje také zaplatí provozní deficit této sezony a splátky za hráče, kteří přišli letos v zimě a v létě.“
Majitel fotbalového Liberce Ondřej Kania.
Kania srovnává liberecké možnosti nikoli se Spartou či Slavií, spíš s Baníkem Ostrava a Zbrojovkou Brno.
„Tyto kluby jsou díky velikosti svých aglomerací, síle značek a fanouškovských základen schopny dlouhodobě generovat každou sezonu o desítky milionů vyšší provozní příjmy než my. A to nemluvím o podpoře, kterou většina klubů dostává na provoz akademií, klubové infrastruktury, stadionů apod. Na tohle jsme a budeme sami a je potřeba s tím počítat,“ píše.
Jiná cesta než prodeje talentů tak podle něj nezbývá.
„Představa, že má Slovan po letním ‚výprodeji‘ na účtech stovky milionů korun, je nesmyslná. Všechny peníze reinvestujeme primárně do nových hráčů. Zároveň každou sezonu zásadně zvyšujeme provozní náklady na skauting, analytiku, rozvoj hráčů,“ líčí. „(Prodeje) posouvají úroveň klubu tam, kam je potřeba, pokud chceme být úspěšní, hrát pravidelně evropské poháry a být finančně soběstační díky velkým prodejům. Zároveň jsme ale v situaci, kdy se můžeme rozhodnout, že delší dobu nebudeme realizovat žádný prodej. To ale většinou funguje jen teoreticky.“
Kania nastiňuje, že v lednu nebo v červnu podle něj Liberec uskuteční minimálně jeden velký přestup, a tak by finanční rok měl skončit s účetním ziskem mezi 150 a 200 miliony korun.
„V příští sezoně se proto pravděpodobně dostaneme do situace, kdy i přes další výrazné investice do hráčů a do provozu začne Slovan generovat nejen účetní zisk, ale i volné peníze na účtech,“ odhaduje. „To je scénář, na který bych chtěl dlouhodobě cílit.“
Případnou účast v evropských pohárech pak vnímá jako bonus. „Z hlediska rozpočtu a jeho krytí to nemůže být nutnost,“ uvádí. „Jinak bychom každý rok balancovali nad finanční propastí. To samozřejmě nemá žádnou souvislost s naší ambicí každou sezonu o evropské pozice bojovat a dělat pro to všechno.“
V závěru se pak vyjadřuje k čím dál četnějším poznámkám o tom, že český fotbalový trh je nezdravý, čímž bývají míněny stále vyšší přestupové částky i platy hráčů. Kania to vidí výrazně odlišně. Připomíná, že v době jeho vstupu do Liberce se mimo Slavii, Spartu a Plzeň téměř neobchodovalo za více než jednotky milionů korun.
„Prakticky neexistoval žádný business model, který by nabízel alespoň malou naději, že fotbalový klub můžete provozovat aspoň na nule. To, co se od té doby povedlo, je zázrak. V Česku vznikl trh. Ne hyperinflace. Trh,“ dodává Kania.
Nyní mají podle něj smysluplný ekonomický model tři čtvrtiny ligových klubů. Což vnímá jako pozitivní změnu.
„Marketingová práva ligy se v tendru v roce 2024 prodala za cca 750 milionů korun ročně, předtím to nebylo ani 300 milionů. Věřím, že v dalším cyklu se dostaneme výrazně přes miliardu,“ píše. „Pokud nějaký klub koupí hráče za cenu, která se někomu zdá nesmyslná, rozhodně to automaticky neznamená, že je trh pokřivený. Díky bohu, že je to tak, jak to je, a věřím, že jsme teprve na začátku.“
Návrat do „starých časů“ pak vnímá následovně.
„Vracet se do doby, kdy ligový hráč bral 60 000 Kč měsíčně a 13 ze 16 klubů mělo na přestupy rozpočet pět milionů korun za sezonu, může chtít jen člověk, který skutečně nic nechápe,“ uzavírá Kania. „Představitelé některých klubů tehdy byli tak zoufalí, že jim nezbývalo než podplácet a ovlivňovat výsledky. Neříkám, že nejsou žádná rizika. Rizika jsou na každém trhu a právě to z něj dělá trh. Bez rizika není trh. Bez rizika není pokrok. A část lidí v českém fotbale to v roce 2026 pořád nechápe.“
