Neporazitelná Viktoria. Proč si Plzeň zaslouží komplimenty za Evropu

I když jim šla pára od pusy, vůbec se jim nechtělo ze hřiště. Fanoušci nadšeně vyvolávali jména hráčů i trenérů, pod kotel si pozvali generálního ředitele Adolfa Šádka, což je hlavní strůjce moderní historie fotbalové Plzně. Tleskali záložníkovi Lukáši Červovi, který celý pokopaný pokulhával, a emotivně se loučili s defenzivním univerzálem Milanem Havlem, který po devíti letech odehrál svůj poslední zápas v klubu.

Přitom celá Viktoria klidně mohla být krapet smutná, protože jí mezi prsty proklouzlo velké vítězství v Evropské lize, což je po Lize mistrů druhá nejkvalitnější soutěž v pohárech.

„Jasný, byli jsme blízko, ale není důvod si nic vyčítat. Kvalita, která proti nám stála, byla obrovská,“ líčil obránce Karel Spáčil po remízovém utkání s Portem.

Fotbalová Viktoria si vychutnává další parádní jízdu Evropou. V sedmi kolech ještě ani jednou neprohrála. Sice pětkrát po sobě jen remizovala, to však chvályhodné výsledky nesnižuje.

S 11 body si svědomité mužstvo vyšláplo za postupem do další fáze Evropské ligy. Sice ne přímo do osmifinále, což se týká nejlepší osmičky, ale i play-off je úspěch. A příští týden v Basileji může být ještě líp.

Z dlouhodobého hlediska je obdivuhodné, jak se Plzeň drží. Od roku 2011, kdy získala svůj historicky první ligový titul a navrch se přes tři předkola kvalifikovala do Ligy mistrů, konkuruje daleko movitějším a slavnějším klubům. Však i Porto, aktuální vládce portugalské ligy, je oproti Plzeň hotový gigant.

A teď si ještě uvědomte, že domácí přišli během mrazivého čtvrtečního podvečera o kapitána Vydru, jenž byl v nastavení prvního poločasu vyloučený, protože nechtěně zastavil míč rukou na brankové čáře. Porto navrch kopalo penaltu. Co se dělo pak? Pokutový kop pokazil ramenáč Samu Aghehowa, Viktoria se po přestávce zatáhla do urputné obrany a málem vydržela s čistým kontem až do konce. „Chválím. Bod je pro nás jako vítězství,“ pravil trenér Martin Hyský.

Ani remíza 1:1 náladu na našlapaném stadionu ve Štruncových sadech nepokazila, což se v posledních 15 letech stalo téměř tradicí. Druhdy podprůměrný klub, který často jako jojo putoval mezi první a druhou ligou, se stal pevným členem tuzemské fotbalové elity. Už je šestinásobným mistrem, loni hrál osmifinále Evropské ligy proti Laziu Řím, předloni čtvrtfinále Konferenční ligy proti Fiorentině. V obou soubojích navíc mohl směle myslet na úspěch.

Také v současné sezoně má našlápnuto. Plzni vyhovuje styl evropských pohárů, ve kterých ždíme, co v sobě má. Hýčká si precizní obranu, která v posledních čtyřech zápasech inkasovala jediný gól, váží si každého utkání, jede na plný plyn a často až za hranu sil. Ostatně jako proti Portu, které hrálo celý poločas přesilovku. „Víme, že jsme pro každého soupeře nepříjemní. Náš styl nikomu nevoní,“ neskrýval Spáčil.

Tuhle filozofii do mužstvo napumpoval trenérský bard Miroslav Koubek, jenž se tentokrát na Evropskou ligu přijel podívat jako host zachumlaný v péřové bundě. A v roli nového reprezentačního trenéra. Sezonu přitom zahajoval coby plzeňský kouč. Odvolali ho na konci září, protože Viktoria v domácí lize ztrácela grády a hlavně body.

Zatímco Koubek mezitím povýšil k národnímu týmu, Plzeň v Evropě nezpomaluje. Nový trenér Hyský jen lehce pozměnil principy a přidal v ostrém napadání. Pracovitost, oddanost a mentalita v týmu zůstaly. A to během zimní pauzy přestoupil hlavní kanonýr Durosinmi do italské Pisy, stoper Marković do Slovanu Bratislava a brankář Jedlička do Ostravy.

Teď ještě pohárové znalosti potvrdit příští týden v Basileji a pak od poloviny února hurá do vyřazovacích bojů.