Italové už vědí, proč se olympionikům rozpadaly medaile

Organizátoři olympijských her v Milánu a Cortině zjistili příčinu, proč se vítězům při oslavách rozpadaly medaile.

Vysvětlení je to podivuhodné: mohou za to obavy z uškrcení.

O co šlo?

Problémy s medailemi byly jedním z hlavních témat prvních dnů her. Americké sjezdařce Breezy Johnsonové odpadla medaile od stuhy, když slavila svůj zlatý triumf. „Neskákejte v nich. Skákala jsem vzrušením a zlomilo se to,“ řekla po nedělním vítězství.

Stejný problém postihl i další zlatou medailistku, krasobruslařku Alysu Liuovou. Nerozpadaly se jen zlaté medaile. Německý biatlonista Justus Strelow přišel o svůj bronz při oslavném tanci, od stuhy se oddělila také stříbrná medaile švédské běžkyně Ebby Anderssonové.

Organizátoři problém řešili s výrobcem, italskou státní mincovnou IPZS. „Nalezli jsme řešení a byla provedena cílená úprava,“ uvedl Luca Casassa, ředitel komunikace her. Dodal, že vady se týkaly jen omezeného množství medailí.

Organizátoři ani italská mincovna nechtěli komentovat konkrétní důvody, v čem byl problém.

Nejmenovaný zdroj však agentuře Reuters příčinu poodhalil. Problém souvisí se stuhou, a hlavně sponou ukrytou v medaili. Ta je vybavena bezpečnostním rozepínacím mechanismem, aby se předešlo riziku uškrcení či podobného zranění. Při silném tahu, škubnutí, nebo v případě slavících sportovců skákání, se bezpečnostní pojistka uvolní, a medaile odpadne.

Nejvíce problémů kvůli tomu měli zlatí a stříbrní medailisté. Zlatá a stříbrná medaile váží shodně půl kila. Bronzové jsou o něco lehčí, mají 420 gramů.

Vysvětlení zní bizarně, ale má skutečně určitou oporu v mezinárodních bezpečnostních normách. Ty jsou povinné pro výrobky určené pro malé děti, týká se to třeba dudlíků a šidítek na šňůrkách. Jde také o běžný standard u ochranných oděvů a různých klíčenek a visaček, které nosí lidé v blízkosti strojů. Mechanismus je nastaven tak, aby se v případě zachycení do stroje nebo při silném škubnutí přívěšek rozpojil.

Obdobná bezpečnostní pravidla platí napříč státy, a to nejen v Evropě, ale obvykle se nevztahují na dospělé a činnosti mimo práci.

Podle zdroje agentury Reuters se italský výrobce řídil tamním zákonem. A italská mincovna v některých případech použila až příliš citlivý mechanismus, který nevydržel radost z vítězství některých sportovců v kombinaci s půlkilovou plackou na krku.

Ne všechny medaile se však při bujarých oslavách rozpadly. Zlatá medaile české snowboardistky Zuzany Maděrové vydržela viset, přežila i pád na asfalt. „Je trošku otlučená, ale přežila. Není vejpůl, jak se to stalo některým jiným,“ řekla Maděrová podle ČTK po návratu domů do Liberce.

Asi poslední medailistkou s rozbitou medailí byla americká lyžařka Jacqueline Wilesová. V úterý získala bronz. „Někteří mávali rukama a já skákala. A trochu se to vymklo z rukou. Ale už je to v pořádku,“ uvedla. Mluvčí jejího týmu potvrdil, že problém byl v zapínání medaile a už dostala náhradní.

Sportovci mohou problematické kusy vrátit. Podle olympijského ředitele komunikace Luca Casassy budou takové kusy „neprodleně opraveny“.

Oslovení výrobci medailových stuh v Česku podobné problémy jako Italové údajně řešit nemusí. „Finální zavěšení a celkové uzpůsobení je vždy v režii konkrétního pořadatele závodů,“ vysvětluje Denisa Dlouhá z firmy Alisy Sport, české společnosti specializující se mimo jiné na výrobu stuh. Jako výrobce netuší ani jak těžká medaile bude. „Nemáme k tomu ani žádné obecné normy. Zabýváme se pouze tím, jak chce mít klient stuhu dlouhou a z jaké strany chce mít potisk. To je celé,“ uzavírá Denisa Dlouhá.