Článek
Olympiáda v Pekingu je jednou z nejkontroverznějších v novodobé historii. Ještě před jejím startem se pro diplomatický bojkot akce rozhodla řada zemí a jejich rozhodnutí jen podporují některé události, které se během her už staly. Za nejnovějším kontroverzním momentem stojí mluvčí olympiády Jen Ťia-žung.
Bílý dům svůj diplomatický bojkot odůvodnil tím, že Čína porušuje lidská práva. V hledáčku nejen představitelů USA je totiž čínské zacházení s ujgurskou menšinou. Právě na ni mířily i některé dotazy na tiskové konferenci, která vyvolala spory.
V odpovědi na jednu z otázek Jen Ťia-žung hovořila o „takzvaných nucených pracích“ v čínském Sin-ťiangu a po dotazu na postoj Mezinárodního olympijského výboru (MOV) vůči zprávám o koncentračních táborech ve stejné oblasti se nedržela zpátky.
„Myslím, že tyto otázky jsou založeny na lžích,“ sdělila mluvčí. „Některé úřady již tyto nepravdivé informace zpochybnily spoustou pádných důkazů,“ dodala Jen Ťia-žung, která dříve působila v čínské delegaci na Valném shromáždění OSN.
Situaci v Sin-ťiangu sledují státy i spousty lidskoprávních organizací. Podle nich je více než jeden milion Ujgurů v Číně vystaven nucené práci a převýchově, v některých případech pak dokonce sterilizaci.
I když MOV opakovaně připomínal, že by se do olympijských her neměla tahat politika, mluvčí olympiády na tiskové konferenci zabrousila i do těchto vod. Po dotazu na Tchaj-wan totiž Jen Ťia-žung znovu zdůraznila postoj čínské vlády, podle kterého je na světě jen jedna Čína.
„Tchaj-wan je nedílnou součástí Číny. To je uznávaný mezinárodní princip a je uznávaný v mezinárodním společenství,“ prohlásila. Tento názor ale část světa nesdílí a Tchaj-wan uznává jako nezávislou zemi, nebo s ním alespoň rozvíjí vztahy na vysoké úrovni. Na olympiádě nicméně tchajwanští sportovci mohou tradičně soutěžit pouze pod hlavičkou „Tchaj-pej Čína“.
Čínská komunistická strana na Tchaj-wanu nikdy nevládla
- V Číně a na Tchaj-wanu fungují od konce občanské války v roce 1949 dvě samostatné vlády. Peking však ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii a dlouhodobě se snaží omezit jeho mezinárodní aktivity. Soupeří spolu o vliv v tichomořské oblasti.
- Napětí v posledních letech znovu eskaluje a Peking nevyloučil možnost použití síly k získání ostrova.
- Ačkoli je Tchaj-wan oficiálně uznán jen hrstkou národů, jeho demokraticky zvolená vláda udržuje silné obchodní a neformální vztahy s mnoha světovými mocnostmi. Diplomatické styky mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem neprobíhají po oficiální linii. Americký zákon Taiwan Relations Act však zajišťuje ostrovu ochranu a poskytuje prostředky k jeho obraně.
Na zmíněná vyjádření se již hromadí reakce i kritika. Novinář Duncan Mackay, který olympijské hry pokrývá již řadu let, se na Twitteru například nechal slyšet, že jednání Jen Ťia-žung je pro MOV obrovskou ostudou.
„Pokrývám olympijské hry 30 let a byl jsem na stovkách těchto akcí. Nikdy jsem neviděl nic tak mimořádného a ohromujícího. Během 20 minut odhalila lež, že olympiáda je ‚politicky neutrální‘,“ napsal Mackay o tiskové konferenci. Mluvčí podle něj porušila jedno z pravidel her, podle kterého během události nemá docházet k demonstracím nebo politické, náboženské a rasové propagandě.
#YanJiarong is clearly in violation of Rule 50, which applies to everyone accredited at the #OlympicGames Games. "No kind of demonstration or political, religious or racial propaganda is permitted in any Olympic sites, venues or other areas," the rule states. #Beijing2022 https://t.co/s6ffZZ3iJn
— Duncan Mackay (@Duncan_ITG) February 17, 2022
„Nebudou proti ní samozřejmě podnikat žádné kroky, ale pro Thomase Bacha (předseda MOV, pozn. red.) bude velmi těžké na zítřejším denním tiskovém brífinku se s jakoukoli vážností držet svého prohlášení, že olympiáda je politicky neutrální, když její hostitelé dali jasně najevo, že nejsou,“ upozornil novinář.
