Článek
Skoky na lyžích zažívají v Česku pozvolný, ale trvalý ústup ze slávy. Doba, kdy generace Jiřího Rašky, Pavla Ploce nebo Jakuba Jandy pravidelně vozily medaile z největších akcí, je dávno pryč. Naděje tradiční disciplíny drží už jen Roman Koudelka. Šestatřicetiletý matador se v předloňské sezoně na podnicích Světového poháru dvakrát dokázal prosadit do elitní desítky. Pro českou reprezentaci je to největší úspěch za posledních šest let, což jen dokládá její aktuální úroveň.
Sportovním výsledkům odpovídá i stav skokanské infrastruktury v zemi.
Můstky v Liberci, které prošly rozsáhlou rekonstrukcí před MS v klasickém lyžování v roce 2009, zůstávají prakticky nevyužívané kvůli vysokým nákladům na provoz.
V Rožnově a Frenštátě se dá skákat pouze v létě.
Nejslavnější český areál v Harrachově je už dlouho v dezolátním stavu. Funkcionáři léta hovořili o jeho důležitosti pro české skoky, avšak ke konkrétním činům nikdy nedošlo – chyběly buď peníze, nebo opravdová vůle se do práce pustit.
Letos se zdánlivě začaly měnit věci k lepšímu. Nový předseda skokanského úseku Svazu lyžařů České republiky (SLČR) Vít Háček sehnal peníze na opravu velkého můstku a vyřídil na úřadech potřebná povolení. Koncem července zažil Harrachov velkou slavnost. Za přítomnosti čestných hostů činovníci poklepali na základní kámen a opravy za sedmdesát milionů korun mohly začít.
Už za rok by se měl místo chátrající stavby tyčit nový obří můstek a pro zimní sezónu 2027/28 se zde plánovaly závody Světového poháru.
Televize odvysílala slavnostní reportáž, noviny psaly o začínající obrodě Harrachova. Ve stejném duchu událost prezentovaly i webové stránky SLČR.
Letní chvíle slávy v Harrachově. Druhý zprava je Vít Háček, hlavní postava celého příběhu.
O to překvapivější byla zpráva, která se tam objevila ani ne o měsíc později. Lyžařský svaz obvinil Víta Háčka z pokusu o odcizení majetku a podal návrh na vydání předběžného opatření. Soud žádosti vyhověl.
„Vít Háček uzavřel s městem Harrachov darovací smlouvu, jejímž předmětem je darování veškerých nemovitostí a inventáře se všemi jejich součástmi a příslušenstvím do výlučného vlastnictví města. Svým jednáním pan Háček poškodil zájmy SLČR a hrubě porušil jeho stanovy. Proto se výkonný výbor spolu s Lyžařským a turistickým Bucharovým klubem ve snaze chránit svůj majetek rozhodl podat návrh na vydání předběžného opatření,“ píše se na stránkách svazu.
Celá věc má Háček
Jen na dovysvětlení. Veškerý majetek areálu patří Národnímu sportovnímu centru (NSC) Harrachov. Ten má tři zakládající členy – město Harrachov, lyžařský svaz a Lyžařský a turistický Bucharův klub, který tam provozuje činnost. Zároveň s pozicí předsedy skokanského úseku zastává Vít Háček i funkci ředitele NSC.
Nyní tedy čelí obvinění ze strany dvou zmíněných subjektů, které mu vytýkají špatné zacházení se svěřeným jměním.
Ve skutečnosti celá záležitost není až tak jednoznačná. Prostředky na opravu zchátralého můstku se složily z dotace Národní sportovní agentury a příspěvků jak Libereckého kraje, tak i města Harrachov. Územní samosprávy ze zákona nemohou investovat peníze z veřejných rozpočtů do cizího majetku. Proto byla sepsána darovací smlouva.
Seznam Zprávy dostaly možnost do ní nahlédnout. Dokument obsahuje závazek města nadále finančně rozvíjet sportoviště s podmínkou zachování jejich účelu. V opačném případě může být aktivována doložka, která veškerý darovaný majetek navrátí zpět.
Je tam i pojišťovací mechanismus proti dalšímu převodu nemovitostí. V případě takové hrozby má NSC Harrachov smluvně ošetřeno předkupní právo na zpětný odkup celého jmění, a to za jednu korunu.
Existuje rozpor i v další věci. Lyžařský svaz v oficiálním prohlášení uvádí: „Vít Háček uzavřel předmětnou darovací smlouvu, aniž by o této skutečnosti vyrozuměl jakýkoliv orgán SLČR, čímž jednal jednoznačně v rozporu se stanovami. Udělal to, i když si byl vědom, že by svaz a Bucharův klub s podpisem takové smlouvy nesouhlasily.“
Ředitel NSC ovšem tvrdí opak. „Obsah smlouvy byl znám všem členům v úplném znění a byl projednáván na zasedání výboru spolku, a to za účasti veřejnosti. Stejně tak byl dokument prodiskutován i na zastupitelstvu města Harrachov. Ani jeden ze subjektů se proti jeho uzavření veřejně nevyjádřil,“ podotýká Háček.
Seznam Zprávy mají k dispozici audionahrávku, pořízenou na zasedání výboru NSC Harrachov 17. července. Na ní je dobře slyšet diskuze ohledně darovací smlouvy, kterou mimo jiné vedou prezident lyžařského svazu David Trávníček a předseda Bucharova klubu Jozef Slavík. O dokumentu tedy opravdu museli vědět.
Spor může mít závažné následky
Jen několik dní po přijetí předběžného opatření z ústředí lyžařského svazu přišla další šokující zpráva. Výkonný výbor SLČR vyloučil Víta Háčka z řad organizace. Podle úředního zápisu z jednání pro toto rozhodnutí zvedli ruku čtyři z pěti zúčastněných. Proti byl jen jeden člen výkonného výboru, Roman Dalecký.
„Projekt Národního sportovního centra v Harrachově se mi velmi líbí. Je to dobře promyšlené, v jednom areálu jsou zástupci skoro všech zimních sportů: běžkaři, skokani i sdruženáři, a také freestyle lyžaři. Navíc vidím, že to nejsou pouhá slova, už se udělal kus práce. Musíme přece mít jasnou vizi, jak rozvíjet sportovní infrastrukturu. Jinak budeme zaostávat za světem víc a víc,“ vysvětluje Dalecký svůj postoj Seznam Zprávám.
„Víta dobře znám, často s ním komunikuju. Nevěřím, že by měl nekalé úmysly a chtěl by odcizit něčí majetek,“ dodává ještě.
Dne 29. září se Vít Háček proti rozhodnutí výkonného výboru odvolal. Teď se celé záležitosti bude věnovat odvolací komise SLČR. Její verdikt by měl padnout do konce října.
Pokud Háčkovo vyloučení zůstane v platnosti, funkcionář přijde nejen o členství v lyžařském svazu a post předsedy skokanského úseku, ale také o funkci ředitele NSC Harrachov.
V každém případě nyní už bojuje jen za očistu svého jména a reputace. Rekonstrukce velkého můstku v Harrachově je zastavena, bagry a další těžká technika odjely.
Rozkmotřené tábory se přou, zda vydání předběžného opatření překáží stavebním pracím nebo ne. To ale není podstatné. Důležité je, že bez platné darovací smlouvy město Harrachov, i kdyby chtělo, nemůže investovat do cizího.
Konflikt také ovlivňuje práce na sportovní infrastruktuře v jiných českých regionech. Příští rok se měly začít opravy skokanských můstků ve Frenštátě, peníze a stavební povolení už jsou zajištěny. Nyní však hrozí nebezpečí, že vedení města dá od projektu ruce pryč. Příklad Harrachova je totiž dost odstrašující.
Zvenčí se zdá, že znesvářeným stranám teď už víc než o sport jde o vlastní zásady i ambice. V celém kontextu obzvlášť komicky působí fakt, že v roce 2019 Český olympijský výbor, který tehdy areál vlastnil, jej chtěl prodat za symbolickou korunu, ale nedokázal sehnat kupce.
V té době určitě nikdo nemohl tušit, že se za několik let o středisko strhne taková bitva. To jen podtrhuje absurditu současného stavu.
Osobní hádky, vzájemné obviňování a poměřování ega jsou to poslední, co potřebují české skoky na lyžích. Zvlášť v jejich nynějším postavení. Přispět ke smíru by mohly i instituce jako Národní sportovní agentura a Česká unie sportu, které mají v gesci sport na státní úrovni.
Jinak – pokud sebedestruktivní válka bude pokračovat – tady už opravdu nezůstanou skokani ani můstky.
