Všechno to začalo v roce 1922, od té doby projely cílem stovky tisíc lyžařů. Je to nejen nejdelší, ale také nejstarší běžkařský závod na světě, který má zároveň nejvyšší počet účastníků.
Závod, který je jedním ze sportovních vrcholů skandinávské zimy, je už dlouhá léta velmi oblíbený i mezi českými běžkaři. Ti tu slavili v minulosti velké úspěchy. Kateřina Smutná jednou vyhrála a Stanislav Řezáč stál několikrát na pódiu.
Rekord na 90 km dlouhé trati zatím drží Nor Tord Asle Gjerdalena závratným časem 3:28:18.
Foto: Profimedia, Profimedia.cz Tisíce na startu. První závod se konal 19. března 1922 a startovalo 119 účastníků. Vítězem se stal 22letý Ernst Alm v čase 7:32:49. V 80. závodě v březnu 2004 už startovalo v hlavní soutěži asi 15 500 lyžařů. Více než 40 000 se zúčastnilo jednoho ze sedmi různých závodů konaných během prvního březnového týdne. Dosavadní rekord drží z roku 2021 Nor Tord Asle Gjerdalen časem 3:28:18.
Foto: Profimedia, Profimedia.cz Sprint do cíle. Ačkoli závod měří 90 km, většinou do cíle sprintuje skupina závodníků a rozdíly jsou nakonec v desetinách i setinách sekund. Loni takto zvítězil sprinterským závěrem Nor Anders Nygaard.
Foto: Profimedia, Profimedia.cz Polévka blåbär. Tradičně se na občerstvovacích stanicích podává blåbärssoppa („borůvková polévka“) vyrobená potravinářskou společností Ekströms. Švédské slovo pro borůvku, blåbär, doslova znamená „borůvka“. Během týdne Vasaloppet se podává asi 50 000 litrů.
Při Vasově běhu spotřebuje tělo téměř 8 000 kcal, což odpovídá téměř čtyřem normálním dnům energetického příjmu. Brůvková polévka dodává energii a zároveň uklidňuje žaludek. Borůvky obsahují spoustu antioxidantů, které chrání buňky v těle. Mimochodem slovo blåbär má dnes dvojí význam, používá se i k označení „nováčka“.
Foto: Profimedia, Profimedia.cz Tradice. Každý rok se představují lyžaři i v tradičních kostýmech. Celý závod byl inspirován pozoruhodnou cestou krále Gustava Vasy z Mory do Sälenu, když v zimě 1520–1521 na začátku švédské války za osvobození utíkal před vojáky dánského krále Kristiána II. Švédská šlechta ho přezdívala „Král tyran“. Podle legendy uprchl Gustav na lyžích. Moderní soutěž začala v roce 1922 a od roku 1979 je součástí událostí Worldloppet. Zatímco Gustav cestoval z Mory do Sälenu, moderní závod se jede opačným směrem a končí v Moře.
Foto: Profimedia, Profimedia.cz Kranskulla a kransmas. Dívka v kroji vedle vítěze je „kranskulla“, kterou pořadatelé před závodem pečlivě vybírají. Kulla je dívka z Dalarny, krans je věnec. Kranskulla je tedy žena, které se dostalo cti pověsit vítězi závodu na krk vavřínový věnec, když protíná cílovou čáru. Muž kransmas pak dekoruje nejrychlejší ženu. Být vybrána jako kranskulla je pro místní dívku skoro stejně výjimečné a obtížné jako vyhrát samotný závod. Požadavky na výběr jsou přísné, kranskulla musí být z Dalarny a neprovdaná. Kromě toho by měla prokázat sportovní zdatnost. I proto, že věnec musí předat vítězi v běhu před cílem.
Foto: Profimedia, Profimedia.cz Slavní Češi. Skvěle tu úřadovali i čeští závodníci. Kateřina Smutná (na snímku v cíli s kransmasem) tu v roce 2016 vyhrála. Legendrání Stanislav Řezáč zde byl mezi lety 2003 a 2012 jednou druhý a dokonce čtyřikrát třetí.
Foto: Profimedia, Profimedia.cz Pravidla. Jezdí se klasikou a jakékoli použití volné techniky vede k diskvalifikaci. Ale… u světové špičky je to jiná klasika, než jakou jezdí běžní běžkaři. Elita včetně žen jezdí závod většinou pomocí soupažů na hladkých lyžích (na snímku uprostřed trati je Čech Fabián Štoček). Jen někdo ze špičky si do kopců maže stoupacími vosky. Lyže je povolené sundávat, ale pouze z kopce. Délka hůlky je individuální , ale v klasickém lyžování platí pravidlo omezující maximální délku na 83 procent výšky lyžaře obutého do lyžařských bot.
Foto: Profimedia, Profimedia.cz Celebrity. K Vasově běhu patří i celebrity. V roce 2019 90km běh například zvládl i švédský princ Carl Philip, kterého v cíli vítala princezna Sofia s princátkem Gabrielem.