Článek
O úmrtí mistra světa, bývalého světového rekordmana a olympijského vítěze Oty Zaremby informoval v pátek na sociálních sítích Český svaz vzpírání. „Patřil k absolutním legendám československého vzpírání a navždy zůstane součástí jeho historie,“ uvedl svaz.
Zaremba po nečekaném olympijském triumfu ve váze do 100 kilogramů patřil v tehdejším Československu k nejpopulárnějším sportovcům. Zlatá medaile z Moskvy 1980 mu vynesla na konci roku rovněž ocenění Sportovec roku.
Soutěže pod pěti kruhy byly tehdy zároveň světovým šampionátem, Zaremba si tedy v Moskvě připsal i tituly mistra světa v dvojboji a trhu, v nadhozu přidal stříbro. Druhý skončil ve své silnější disciplíně trhu i na MS o rok dříve v Soluni, kde byl ve dvojboji čtvrtý. V roce 1981 Zaremba čtyřikrát překonal světový rekord, ale na MS v Lille si vykloubil pravý loket a musel na operaci. Vedle tří mistrovství světa startoval i na čtyřech evropských šampionátech, kde jeho maximem byl bronz v trhu ve Vitórii v roce 1984.
Kariéru ukončil kvůli zdravotním problémům v roce 1987 a přes pozdější přiznání k užívání steroidů ale odmítal, že by potížemi byl doping. „Když o něco šlo, trénoval jsem až do úmoru. Dal jsem do toho všechno. Je to obrovská dřina a nese to s sebou i následky,“ řekl.
Rodáka z Karviné přivedl ke vzpírání v 15 letech jeho bratr Miloš. Po vojenské službě v Rudé hvězdě Praha se vrátil do Baníku Havířov, kde se ho ujal trenér Emil Brzóska.
Vstup do politiky
Po konci kariéry nastoupil vyučený důlní zámečník na šachtu, po odchodu z dolu zasklíval okna, pracoval v bezpečnostní agentuře a pustil se i do podnikání, avšak neuspěl. Po vážné autonehodě v půli 90. let žil jako nezaměstnaný jen z částečného invalidního důchodu, takže musel prodat olympijské zlato. Po dopingovém přiznání se rozhádal s trenérem Brzóskou, během krátké doby přišel o oba rodiče a těžce nesl i to, že ho stát nechal v těžké chvíli na holičkách.
„Když člověka něco bolí a je ze života zklamaný, tak řekne i věci, které nechce. Přijdou novináři a chtějí toho využít. Byl jsem tehdy psychicky na dně, ocitl jsem se v podstatě skoro na ulici,“ zdůvodňoval své bezprostřední komentáře. V roce 2010 vstoupil do Dělnické strany sociální spravedlnosti, za niž neúspěšně kandidoval v senátních volbách. Nějaký čas také vedl v Horní Suché vzpěračskou školu.
Zaremba byl jedním ze tří českých vzpěračů, kteří vybojovali olympijské zlato - a navíc posledním. Prvním olympijským vítězem se v roce 1932 stal na hrách v Los Angeles Jaroslav Skobla, který opanoval kategorii nad 82,5 kilogramu zlatou medaili. V roce 1964 na něj navázal Hans Zdražila, který vybojoval zlato ve střední váze do 75 kilogramů v Tokiu. A pak už jen Zaremba. Když se pak na sklonku milénia volil nejlepší český vzpěrač 20. století, bylo zřejmé, že se jím stane jeden ze tří olympijských vítězů. Nakonec volba padla na Zdražilu.
