Hlavní obsah

Start je na spadnutí. Čína zahájí stavbu nové vesmírné stanice

Foto: Profimedia.cz

Takhle by měla v budoucnu stanice vypadat, až bude hotová. Hlavní část má tvořit modul s obytnými prostory a po stranách jsou dva další moduly určené pro vědeckou práci.

Reklama

28. 4. 15:35

Čína se chystá poslat na orbit první součást nové vesmírné stanice. Až bude hotová, měla by dosáhnout asi třetinové velikosti a kapacity Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

Článek

Konstrukční projekt, na jehož konci má na oběžné dráze Země vyrůst nová vesmírná stanice pro čínské vědce, může začít velmi brzy. Peking podrobnosti o svých vesmírných programech standardně světu neprozrazuje, jinak tomu není ani v tomto případě. Přesné datum proto není známé. Čína oznámila jen start rakety, která vynese první část stanice, na duben až květen. Podle vědeckého časopisu New Scientist se ale očekává, že k němu dojde v nejbližších dnech.

Čínská vesmírná stanice bude v pořadí už 11. zařízením svého druhu, které bylo v historii lidstva kdy postaveno. Pro Peking to bude už třetí vlastní vesmírná stanice. Nese proto název Tchien-kung 3 neboli Nebeský palác 3. Oproti dvěma starším bude tato stanice výrazně větší, a hlavně poskytne možnost dlouhodobého pobytu posádky.

Její jádro bude tvořit 18metrový základní modul zvaný Tchien-che, což v překladu znamená Nebeská harmonie. Právě ten má být na orbit raketou Dlouhý pochod 5B vynesen jako první. Poté, co bude tento modul dopraven na oběžnou dráhu, měla by na místo nejprve vyrazit ještě jedna nákladní loď a až pak i vesmírné plavidlo s lidskou posádkou.

Celkem by měla stanice poskytovat útočiště pro tři lidi, což odpovídá polovině kapacity ISS. New Scientist čínskou stanici srovnává s historicky první dlouhodoběji obývanou vesmírnou stanicí, sovětskou a později ruskou stanicí Mir. Ta čínská bude ale o něco větší.

Členové posádky by měli stanici navštěvovat až na dobu šesti měsíců. Kromě obytného modulu Tchien-che by měla stanice mít ještě dva další vědecké moduly.

Projekt je vedle například čínské sondy Tchien-wen, jež má v květnu spustit robotické vozítko na povrch Marsu, další chloubou, kterou si Čína dobývá pozici na poli průzkumu vesmíru.

Za další silný impuls pro čínský vesmírný program považuje New Scientist sílící partnerství s ruskou státní kosmickou společností Roskosmos. Ta se totiž k Číně přiklání stále víc i proto, že díky možnosti využívat k letům do vesmíru rakety společnosti SpaceX se závislosti na ruských raketách při letech na ISS zbavily Spojené státy, potažmo NASA.

Rusko navíc nedávno oznámilo, že do roku 2035 přeruší spolupráci na ISS a vybuduje si vlastní vesmírnou stanici, kterou Roskosmos plánuje vypustit do vesmíru do roku 2030.

Čína zatím ohlásila, že mezi rokem 2021 a 2022 provede 11 misí s cílem dokončit svůj vesmírný komplex. Má jít o čtyři cesty posádek s loděmi Šen-čou, čtyři zásobovací lety a vypuštění tří modulů.

Vědecký časopis dodává, že jsou v plánu i experimenty se super chladnými atomy s cílem poodkrýt taje kvantové mechaniky, výzkum nových materiálů a medicínské výzkumy dopadů mikrogravitace.

Čína už má nasmlouvaných i několik zahraničních partnerů, kteří stanici k vlastním vědeckým účelům plánují využít. Je to například Italská kosmická agentura (ASI) a Úřad OSN pro vesmírné záležitosti (UNOOSA).

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené