Hlavní obsah

Po pár letech se OSN opět snaží o sjednocení Kypru. Nejspíš bez šance

Foto: Profimedia.cz

Území na ostrově Kypr, které má pod kontrolou OSN.

Reklama

28. 4. 11:20

Po čtyřech letech se opět k jednomu stolu posadili zástupci řecké i turecké části Kypru a také představitelé OSN, Británie, Turecka a Řecka. Obnovují už téměř ztracenou naději na sjednocení.

Článek

„António Guterres je realista,“ předvídal před setkáním průběh nového jednání ve švýcarské Ženevě mluvčí generálního tajemníka OSN. Na tři dny se sešli zástupci šesti subjektů, které jsou nějakým způsobem zapojené do problémů rozděleného Kypru: OSN, Kyperské republiky, Severokyperské republika, Řecka, Turecka a Velké Británie.

Ostrov je od roku 1974 rozdělen na jižní a severní část. Sever Kypru, kde žijí z větší části etničtí kyperští Turci, obsadila turecká armáda, a vzniklo tak autonomní území, které však uznává pouze Turecko. Jih patří Kyperské republice a kyperským Řekům. Jih oproti tomu uznává téměř celý zbytek světa a navíc je členem Evropské unie i eurozóny.

Asi 4 procenta území navíc kontroluje Organizace spojených národů, která mezi severní a jižní částí ostrova udržuje jakousi nárazníkovou zónu a také se opakovaně snaží dostat zástupce obou etnik k jednomu jednacímu stolu.

Minulý debakl

Naposledy všechny strany jednaly v roce 2017. Tehdy to ale vyústilo v diplomatický debakl, přestože původně šli do jednání prezident Kyperské republiky Nikos Anastasiadis a tehdejší prezident Severokyperské republiky Mustafa Akıncı s příslibem vzájemné důvěry. 7. července však António Guterres oznámil, že vyjednávání skončila bez jakékoliv možnosti domluvy.

Jednání se prý zaseklo na dvou dost zásadních tématech. Lídři se nedokázali domluvit na tom, jak by vypadala případná společná vláda, ani na tom, jak by byla zabezpečena ochrana kyperských Turků poté, co by se turecká armáda stáhla ze severní části ostrova.

Vůbec nejblíže sjednocení měl Kypr v roce 2004, kdy jeho jižní část Kyperská republika vstoupila do Evropské unie. Tehdejší generální tajemník OSN Kofi Annan přišel s plánem o sjednocení, o kterém Kypřané hlasovali v referendu. Řecká část ostrova ho však nepřijala.

Po téměř čtyřech letech se opět ve Švýcarsku koná další pokus o sjednocení. Přestože v mezičase docházelo k různým výrokům z obou stran, které dávaly pocit naděje, všichni, včetně Guterrese, avizují, že o průlomové jednání ani letos nepůjde. Pro upřesnění: setkání v Ženevě je prozatím neformální, má teprve vést aktéry k oficiální schůzce. Cílem je všechny zúčastněné naladit na podobnou notu.

„Doufáme, že i druhá strana přistoupí se stejnou vůlí a stejným odhodláním, protože neshoda se netýká jen kyperských Řeků, ale také kyperských Turků,“ řekl podle britského The Guardian prezident Kyperské republiky Nikos Anastasiadis.

Federace?

OSN se už téměř padesát let snaží prakticky o jediné – jednotný Kypr. A v ideálním případě připojit severní část k mezinárodně uznávané Kyperské republice. A to ve formátu federace. Obě části by tak měly své vlády, federální vláda by ale řešila záležitosti zahraniční politiky nebo obrany.

Důležitým faktorem – a v tomto případě tím, který nehraje do karet plánu na federaci – je úloha Turecka. Právě s Ankarou totiž Severní Kypr stále více utužuje svoje vztahy, zvláště s novým severokyperským prezidentem Ersinem Tatarem.

Turecká vláda jednání o federaci nepodporuje. Zdůvodňuje to především tím, že pět dekád této strategie „nevedlo nikam“. Naopak podporují uznání dvou svébytných států na kyperském ostrově. Jižní část to ovšem nechce, protože by podle nich šlo o opravdu definitivní krok.

Dalším dlouhodobým problémem je, že turečtí Kypřané chtějí přesně poloviční podíl na případné společné vládě. Chtějí, aby je kyperští Řekové brali politicky jako sobě rovné. Turci jsou na ostrově menšinou a Řekové nesouhlasí, aby menšina měla stejný hlas jako většina.

Situaci na Kypru nezlepšují ani šarvátky mezi Řeckem a Tureckem ve Středozemním moři. Například loni na jaře loď turecké pobřežní stráže najížděla do té řecké. Napětí se vyostřilo především kvůli migrační krizi, která vyústila až k výrokům tureckého prezidenta Erdogana o „otevřených dveřích“, jež prý nechá migrantům do Evropy.

Evropská unie s Tureckem jednala před dvěma týdny. Unijní představitelé chtějí po Erdoganovi, aby napětí ve vztazích s Řeckem i na Kypru zmírnil. EU také Turecko kritizuje za průzkum těžby poblíž kyperských břehů, který Unie považuje za zásah do suverenity země.

Ženevská jednání začala v úterý a pokračovat by měla do čtvrtka.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované