Hlavní obsah

Z Evropské unie do Běloruska žádné sankce nemíří. I nadále je blokuje Kypr

Foto: Profimedia.cz

Tvář běloruské opozice Svjatlana Cichanouská v Evropském parlamentu.

Reklama

21. 9. 18:35

Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská posnídala s ministry zahraničí zemí EU v Bruselu. Na menu ale nebyl očekávaný chod – sankce proti režimu diktátora Alexandra Lukašenka. Zablokoval je Kypr kvůli národním zájmům.

Článek

S někdejší vyzývatelkou běloruského diktátora Alexandra Lukašenka v prezidentských volbách se ministři zahraničí zemí evropské sedmadvacítky setkali nad ranní kávou. Šéfdiplomati byli podle hlavy evropské diplomacie Josepa Borrella „ohromení odvahou a vytrvalostí běloruského lidu, zejména pak běloruských žen, které prokázaly opravdový smysl pro vedení“, informovalo Rádio Svobodná Evropa (RFE).

Pozice Evropské unie vůči Bělorusku a povolebnímu dění, kdy se v zemi rozhořely masové protesty plné násilí ze strany bezpečnostní sil, je už nějakou dobu jasná. EU neuznává výsledek prezidentských voleb a zákrok režimu proti protestujícím v Bělorusku považuje za porušování lidských práv. Minulý týden evropský postoj v rámci svého projevu o stavu EU znovu artikulovala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Uvedla, že Evropa stojí na straně běloruského lidu, a kvůli efektivnějšímu vymáhání lidských práv navrhla, aby například o sankcích rozhodovala kvalifikovaná většina, a nebyla proto zapotřebí jednomyslnost při hlasování.

Kypr blokuje sankce, chce zakročit proti Turecku

Právě uvedení podpory Bělorusů do praxe – například ve formě postihů vůči Lukašenkovu režimu – ze strany unie pokulhává. Ministrům zahraničí se do setkání s Cichanouskou nepodařilo postihy vyjednat. Evropští činitelé připravili podle webu EU Observer seznam 40 Bělorusů, kterých by se sankce týkaly.

Jejich schválení ale blokuje Kypr kvůli národním zájmům – zelenou jim dá tehdy, až ostatní členské státy podpoří tvrdší přístup vůči Turecku za průzkumnou těžbu u kyperských břehů.

Na tomto bodě se zaseklo jedenáctihodinové jednání vrcholných evropských diplomatů už v pátek. A v neděli bylo jasné, že už se dál neposunou. „Budou o tom muset rozhodnout na summitu,“ řekl EU Observer nejmenovaný zdroj z Bruselu. Odkazoval na mimořádný summit Evropské rady, jenž se v belgické metropoli koná později v tomto týdnu. Rozhodování o uvalení sankcí podle zdroje přece jen náleží spíše hlavám členských zemí EU.

Foto: Profimedia.cz

Cichanouská se v Bruselu zúčastnila i proběloruského protestu.

Cichanouská v EP: „Je to proběloruská revoluce“

Cichanouská odpoledne zamířila na jednání Evropského parlamentu, kde k europoslancům i promluvila. Poděkovala za přijetí a uvedla, že se pokusí evropským činitelům přiblížit očekávání Bělorusů. „Celé ty roky jsme se báli, celé ty roky jsme spali. Ale teď jsme se probudili a sedm týdnů v kuse chodíme do ulic demonstrovat,“ začala svůj projev k europoslancům.

Ve své řeči popsala násilí, kterého se na protestujících dopustil režim. Připravené měla i fotografie – ukázala například zásah běloruských bezpečnostních jednotek i zbité tělo protestujícího. „Bojujeme za svobodu – za demokracii a lidskou důstojnost,“ uvedla Cichanouská. Vysvětlila také, že povstání v Bělorusku není pro- ani protiruské, stejně jako se nestaví na stranu pro nebo proti Evropské unii. „Je to proběloruská revoluce,“ dodala.

„Nové Bělorusko bude postavené na vládě práva. V novém Bělorusku nebudeme tolerovat násilí ze strany státu ani zmanipulované volby. Nové Bělorusko bude spolehlivý partner a ve světě respektovaná země,“ pokračovala Cichanouská. Europoslance, tedy členy europarlamentního výboru pro zahraniční věci, pak požádala, aby ukázali svou solidaritu podporou běloruské občanské společnosti, která je neustále pod tlakem.

Víc než 100 tisíc lidí opět vyšlo do ulic

Zatímco v Bruselu končí pro Cichanouskou den plný diplomatických jednání, Bělorusové se vrátili do normálního běhu po dalším nedělním masovém protestu. Tlak na odstoupení Lukašenka, jenž je u moci 26 let, neustává – do ulic opět vyšlo podle světových médií více než 100 tisíc lidí. Bezpečnostní síly zadržely jen v Minsku nejméně 140 demonstrantů, desítky dalších zatkly v jiných běloruských městech.

Policejní jednotky i další bezpečnostní složky se opět uchýlily k násilí. RFE popsalo situaci v běloruském Brestu, kde do pokojného protestu vrazili těžkooděnci v černých uniformách a snažili se odvléct demonstranty pryč. Někteří z nich se snažili odporovat, což vedlo ke střelbě ostrými do vzduchu. Dav se poté rozptýlil.

Ke stovkám zatčení došlo i v sobotu při z drtivé většiny ženském protestu v Minsku. Do ulic vyšly asi dva tisíce protestujících. Ani ty bezpečnostní síly nešetřily – mezi stovkami zatčených byla podle britské veřejnoprávní BBC i ikona protestů, třiasedmdesátiletá Nina Bahinská, prababička a opoziční aktivistka. Demonstrací i pochodů se Bahinská pravidelně účastní, vybavená je vždy vlajkou s barevnou kombinací bílá-červená-bílá, jež je symbolem protestů, nebo květinou.

Seniorku, kterou mnohé demonstrantky považují za svou hrdinku, odvezli na policejní stanici a krátce nato ji opět propustili.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené