Hlavní obsah

Smrt legendární soudkyně vyvolala další kolo bojů o americký Nejvyšší soud

Foto: Profimedia.cz

Před budovou amerického Nejvyššího soudu vznikla spontánní pieta za zemřelou Ginsburgovou.

Reklama

21. 9. 2020 15:21

Po smrti soudkyně Nejvyššího soudu Ruth Bader Ginsburgové se v USA rozpoutala emotivní debata o budoucím složení instituce. A to jen šest týdnů před prezidentskými volbami.

Článek

Páteční úmrtí ikony amerického soudnictví i feminismu Ruth Bader Ginsburgové o víkendu Američany rozdělilo mezi dvě skupiny. První tvořili ti, kteří začali osobnost oplakávat a připomínat její zásluhy v americké justici. Druhá skupina lidí se začala dohadovat o tom, kdy a kdo by měl Ginsburgovou nahradit na postu soudce nebo soudkyně Nejvyššího soudu.

Hlavní bitevní pole se odehrává nad termínem jmenování nového soudce nebo nové soudkyně Nejvyššího soudu. Republikáni se s demokraty pustili do další přestřelky. Avšak například republikánské senátorky Lisa Murkowskiová a Susan Collinsová se vyjádřily, že nepodporují Trumpovo rozhodnutí nahradit místo po Ginsburgové před volbami. Odvolávají se mimo jiné i na precedent z roku 2016, kdy zemřel soudce Antonin Scalia a republikáni nepodpořili hlasování jeho zástupce, protože zbývalo osm měsíců do prezidentských voleb.

Sama Ginsburgová si přála, aby se její nástupce volil až po listopadových prezidentských volbách. Prezident Trump zase prohlásil, že by její místo mělo být nahrazeno „bez odkladu“. Sdělil také, že by ji měla nahradit žena, a to hned v tomto týdnu. Panuje však obava, že by se Trumpovým výběrem mohla narušit rovnováha instituce, na které leží zásadní společenské otázky, které se týkají například koronavirové krize nebo nekončící diskuse o potratech.

Proč je Nejvyšší soud důležitý?

Americký Nejvyšší soud má devět členů. Aktuálně jsou mezi nimi John Roberts, Clerence Thomas, Stephen Breyer, Samuel Alito, Sonia Sotomayorová, Elena Kaganová, Neil Gorsuch a Brett Kavanaugh. Poslední dva jmenovaní Donaldem Trumpem. Prezidentovo jmenování následuje schválení Senátem.

Nejvyšší instituce americké justice má hlavní slovo v případech sporů mezi státními soudy a federální vládou. To znamená, že se na její půdu dostanou ty nejkontroverznější případy. Za rok řeší přibližně stovku takových.

Soud by měl být nadstranický, přesto i zde panují konzervativní a demokratické odnože, povětšinou podle prezidenta, který soudce do úřadu zvolí. Aktuálně má soud republikánskou převahu. I tady jsou však výjimky. Soudce John Roberts byl na místo dosazen Georgem Bushem mladším, tedy republikánským prezidentem. Jeho rozhodnutí jdou ale často liberálním směrem, a to například v otázce potratů.

Potraty jsou právě jedním z kontroverzních témat, která se k Nejvyššímu soudu dostávají. Například v srpnu letošního roku dal Nejvyšší soud stopku potratovému zákonu v Louisianě. Jen několik týdnů před tím, mimochodem s „pátým“ hlasem od Johna Robertse, rozhodl Nejvyšší soud proti diskriminaci LGBT+ komunity v pracovním prostředí.

Jiné „žhavé“ téma, které se v nedávné době dostalo až k Nejvyššímu soudu, byla migrační politika. Trumpova administrativa před třemi lety oznámila, že ukončuje tzv. program DACA, který chrání mladistvé imigranty před deportací. Nejvyšší soud se postavil proti zrušení programu, a to opět převahou hlasů díky Johnu Robertsovi.

Ovlivní to svět?

Britská BBC se ve svém textu ptá, zda americký Nejvyšší soud ovlivňuje i mezinárodní dění. Argumentuje dvěma případy. Jedním z nich bylo rozhodnutí soudu v roce 2016 o uhlíkových emisích. Tehdy Obamovu snahu o regulaci skleníkových plynů instituce zablokovala. Ovlivnila tím i pozdější jednání například o mezinárodní Pařížské klimatické dohodě.

Jako druhý případ rozsudku Nejvyššího soudu, který ovlivnil globální dění, připomíná BBC rozhodnutí z roku 2000. V klání o Bílý dům tehdy bojovali George W. Bush a Al Gore. Výsledky byly na Floridě natolik těsné, že se vyžadovalo přepočítání hlasů. Nakonec rozhodl až Nejvyšší soud, a to ve prospěch Bushe, který se stal prezidentem.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované