Hlavní obsah

Stát chce odškodnit vybrané nemocnice. „Nespravedlivé,“ bouří se Čunek

Foto: Seznam Zprávy

Odškodnění nemocnic považuje Čunek za krok, který je hluboce nespravedlivý a destabilizuje státem nastavený systém úhrad za zdravotní péči.

Reklama

Vláda schválila oddlužení šesti velkých státních nemocnic v Praze a Brně. Podle plánu mají dostat 6,6 miliardy. Zlínský hejtman Jiří Čunek ovšem protestuje, takový projekt má za nespravedlivý a destabilizující.

Článek

Čunek se proto obrací na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a žádá ho, aby vytvořil „systém, který zajistí rovný a spravedlivý systém odměňování všem poskytovatelům zdravotní péče“.

Oddlužení formou jednorázového příspěvku na provoz by se mělo podle vládou schváleného návrhu týkat Všeobecné fakultní nemocnice (1,3 miliardy), Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (0,4 miliardy), Nemocnice Na Bulovce (1,3 miliardy), Thomayerovy nemocnice (0,4 miliardy), Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (1,7 miliardy) a Fakultní nemocnice Brno (1,5 miliardy). Nemocnice peníze použijí na úhradu závazků po splatnosti. Částky na Twitteru uvedla ministryně financí Alena Schillerová, výše je podle ní odvozena od jejich závazků po splatnosti.

Chyby při „koronavirových“ nákupech?

„Jsou to nemocnice, které čelily největšímu náporu v době pandemie,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Zásah vlády je podle dokumentu, který vláda projednala, nezbytný pro další zajištění provozu v nezměněném rozsahu, ale především pro zajištění jejich náležitého rozvoje.

Právě zdůvodnění koronavirovou epidemií považuje zlínský hejtman za nesmyslné. „Ačkoliv je tento počin zahalen odůvodněním ‚koronavirového pláště‘, čímž je navozován dojem, že dluhy vznikly za poslední měsíce vyhlášeného stavu nouze, pravda je jiná. Všechny navržené nemocnice k oddlužení své dluhy nasbíraly za mnoho let zpět, přestože mají stejně jako ostatní nemocnice v České republice hospodařit z prostředků získaných ze zdravotních pojišťoven,“ tvrdí Čunek. „Pokud všechny ostatní nemocnice nebudou oddluženy státem podle stejného klíče, považuji tento krok nejen za hluboce nespravedlivý, ale v podstatě destabilizující státem nastavený systém úhrad za zdravotní péči. Zároveň by pak ty nemocnice, které hospodaří dobře, měly být odměněny.“

Ředitelé nemocnic, které by měly podle vládního návrhu získat peníze, jsou naopak spokojení. Ročně mají obrat až deset miliard korun. Například Thomayerova nemocnice v Praze-Krči dluží po splatnosti několik stovek milionů korun, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze více než miliardu, Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně 1,5 miliardy a Fakultní nemocnice Brno asi 1,8 miliardy korun.

S dodavateli podle ředitelů nemocnic problém většinou není, protože nemocnice jsou velkým odběratelem. Někdy ale mohou platit vyšší ceny. „Prodražuje nám to i provoz, protože nemáme peníze na nové přístroje, a proto musíme dráž opravovat ty staré, kterým už skončila živnost,“ řekl ředitel bohunické fakultní nemocnice Jaroslav Štěrba.

Oddlužení má nemocnicím umožnit další rozvoj a zvýšit efektivitu nákupů. Dobrá finanční situace nemocnic má také umožnit nemocnicím účinnou reakci na mimořádné události. „Jsou očekávány zvýšené materiálové i osobní náklady, které jsou v současné době nad rámec možností nemocnic, které jsou do programu oddlužení zařazeny,“ uvedlo v materiálu ministerstvo.

Podle Čunka jsou ovšem miliardy slíbené vybraným nemocnicím dalším krokem, který znevýhodňuje regiony a krajské nemocnice. „Ministerstvo zdravotnictví vydává úhradovou vyhlášku, určuje cenu zdravotních služeb, léčiv, materiálu i cenu práce. Přestože těmito vyhláškami významně zvýhodňuje jimi řízené fakultní nemocnice proti ostatním nemocnicím, je výsledkem opakovaně mnohamiliardový schodek a neschopnost mnohých ministerstvem řízených nemocnic své závazky včas splácet,“ konstatuje zlínský hejtman.

Pandemie zrušila i filmový festival.

Poukazuje na nesprávné hospodaření státu. Hovoří například o navyšování platů a mezd zdravotníkům ve státních nemocnicích, které bylo vyšší než v nemocnicích krajských. Podle Čunka navíc stát krajům vyčítal, že zdravotníkům nepřidaly stejně. „Ano, pane ministře, nešlo to. Můžeme vydat pouze tolik peněz, kolik si vyděláme. Zdravotní sestry v krajských a městských nemocnicích mají nižší platy než ty ve státních, ale je to pouze kvůli zodpovědnému přístupu k hospodaření nemocnic i jejich řízení,“ zdůrazňuje Čunek. „Jsem přesvědčen, že nejen ministerstvo zdravotnictví musí mít zájem na tom, aby v našem státě byli zaměstnanci v nemocnicích za stejnou práci odměňováni stejným způsobem, především když jsou závislí na jednom objednateli, což jsou zdravotní pojišťovny. Do systému veřejného zdravotního pojištění přispíváme všichni občané tohoto státu stejně, máme mít tedy stejný přístup k péči a má nás obsluhovat stejně odměňovaný personál.“

Na ministru Vojtěchovi je podle Čunka, aby to zařídil. Miliardy pro vybrané nemocnice, které vláda schválila v pondělí večer, považuje za krok, který jde naopak proti zrovnoprávnění všech nemocnic.

Reklama

Doporučované