Hlavní obsah

Stát dal na lepší splavnění Labe už téměř miliardu, zatím se nepostavilo nic

22. 7. 2019
Foto: Vojtěch Blažek

Kanál Dunaj-Odra-Labe: Podle studie Ministerstva dopravy velmi potřebná stavba.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřoval, jak Ministerstvo dopravy a Ředitelství vodních cest používaly od roku 2014 peníze na rozvoj vodních cest a vodní dopravy. Množství zboží přepraveného po vodě zůstává mizivé.

Článek

Kontroloři se zaměřili především na to, jak úřad Vladimíra Kremlíka přistupuje k rozvoji vodních cest a jak vynakládá peníze určené na posílení nákladní lodní dopravy. Celkově šlo o částku dosahující téměř 1,4 miliardy korun.

A dospěli k závěru, že z dosud vynaložených peněz stát mnoho nemá.

„Podíl vodní dopravy na přepravě zboží zůstává dlouhodobě nízký a k postupnému převodu části přepravy ze silnic na vodní cesty nedochází – od roku 2010 se pomocí vodní dopravy přepraví ročně přibližně jen jedno procento z veškerého přepraveného zboží,“ stojí ve zprávě NKÚ (externí odkaz zde).

Jako hlavní příčinu uvádějí kontroloři nespolehlivost labsko-vltavské vodní cesty. „Důvodem jsou především přetrvávající problémy se splavností v úseku Ústí nad Labem – státní hranice. Řešením má být podle Ministerstva dopravy vybudování plavebního stupně v Děčíně. V názorech na jeho výstavbu ale přetrvávají zásadní rozpory mezi resorty dopravy a životního prostředí. Ředitelství vodních cest na jeho přípravu dosud vynaložilo 625 milionů korun,“ píše se v nálezu úřadu.

A podobně je to i s plavebním stupněm „Přelouč II“. Ten je připravován od roku 1994 a přípravy provázejí opakované soudní spory mezi ekologickými organizacemi a státem. „ŘVC za jeho přípravu dosud zaplatilo 302 milionů korun,“ uvedli kontroloři.

Dokud se problémy s plavebními stupni v Děčíně a Přelouči nevyřeší, budou i další peníze vydané na rozvoj vodní dopravy v podstatě vyhozené. Příkladem jedné z takových investic je podle NKÚ modernizace veřejného přístavu v Ústí nad Labem za více než 100 milionů korun. „Díky ní se měla navýšit přeprava zboží o 1944 kontejnerů ročně a množství převezených sypkých materiálů o 900 tun. Ve skutečnosti ale přeprava sypkých materiálů klesla, překládka kontejnerů nezačala vůbec,“ napsali pracovníci NKÚ.

Zvláštní pozornost věnovali i projektu, za který silně lobbuje prezident Miloš Zeman. Tedy vybudování koridoru Dunaj–Odra–Labe. Laicky: spojení všech tří řek a úpravu jejich koryt tak, aby po nich mohly plout velké nákladní lodě.

Reportér Vojtěch Blažek po stopách zamýšleného plavebního kanálu Dunaj-Odra-Labe. Kde by se měla stavět zdvihadla a jak by to vypadalo? (Video: Vojtěch Blažek, Seznam.cz)

V kontrolní zprávě k němu Nejvyšší kontrolní úřad píše: „Na konci roku 2018 nechalo Ministerstvo dopravy zpracovat první studii, která se komplexně zabývá technickou i ekonomickou proveditelností koridoru. Z té vyplývá, že výstavba plné varianty propojující všechny tři řeky je riziková – projekt by přestal být ekonomicky efektivní ve chvíli, kdy by investiční náklady stouply jen zhruba o tři procenta, případně pokud by poptávka po přepravě klesla o necelých pět procent. Celkové náklady mají dosáhnout 641 miliard korun, provozní náklady by pak byly zhruba 540 milionů korun ročně. V případě omezené varianty propojující Labe s Odrou by výstavba vyšla přibližně na 311 miliard korun, roční provoz pak zhruba na 350 milionů korun. Oproti plné variantě má být podstatně méně ekonomicky riziková.“

Exministr dopravy Dan Ťok přitom z kraje roku doporučoval vládě jít do jiné varianty: kanál Dunaj-Odra ano, ale pro změnu bez Labe. „Podle ekonomického hodnocení má smysl pokračovat v plánování vodního koridoru, který propojí řeky Dunaj a Odra. Vládě proto doporučím dále pokračovat v přípravě dunajsko-oderské části vodního kanálu,“ uvedl v lednu Ťok (za ANO).

NKÚ ovšem připomíná, že zásadní podmínkou pro budování koridoru je právně závazná shoda všech zúčastněných států, kterých se projekt týká: „Taková shoda však zatím chybí. Bez ní hrozí, že peníze budou vynakládány neúčelně.“

Studii Ministerstva dopravy, kterou kontroloři zmiňují, měla redakce Seznamu možnost prostudovat.

Zpracoval ji tým odborníků na ekonomiku, dopravu i ekologii a ve svých závěrech tvrdí, že postavit vodní koridor za stovky miliard se jednoznačně vyplatí.

Studie konkrétně vyjmenovává, kde by bylo nutné postavit mosty, kde nové obchvaty, kde přeložit vedení vysokého napětí nebo kde dnes na trase koridoru není dostatek místa – zamýšlená „nová řeka“ (tedy nově prokopaný úsek od Pardubic do Přerova) má být nejméně 50 metrů široká, plus dalších dvacet metrů kolem, kdy vznikne přirozená říční krajina.

Na trase je také několik zajímavých míst – a také hodně drahých.

Studie navrhuje na jižní Moravě dvě trasy. Jednu po řece Moravě do Dunaje, druhou přes Slovensko do řeky Váh. To by však znamenalo zhruba o 100 miliard vyšší náklady, mimo jiné i kvůli vybudování tří tunelů v ceně 30 miliard, jimiž by lodě proplouvaly. Protože přímá cesta po řece Moravě naráží na výskyt vzácných druhů živočichů.

Na Pardubicku by pak musel stát zaplatit speciální systém – obří výtah, který zvedne loď do výšky 90 metrů. Podobná zdvihadla, jak se jim odborně říká, jsou běžná v západní Evropě.

„Má být vysoké podle studie 90 metrů, což je skutečně úctyhodná výška. Pro srovnání například Tři soutěsky v Číně mají ještě asi o tři desítky metrů víc,“ odkazuje Jan Skalický, zastánce kanálu z Asociace Dunaj-Odra-Labe, na monumentální čínskou přehradu.

V rámci projektu mělo vzniknout u jihomoravského Hodonína obří překladiště, kam měly po Dunaji a řece Moravě doplouvat lodě se zbožím. Hodonín by se tak stal centrem říční dopravy ve střední Evropě. Investici za 30 miliard – jak sám říká – otevřel dveře prezident Miloš Zeman a Čechům ji při pražské návštěvě přislíbil čínský prezident Si Ťin-pching.

V Hodoníně se mělo překládat zboží z černomořských přístavů. (Video: Vojtěch Blažek, Seznam.cz)

Jenže jak už Seznam ukázal v červnové reportáži, ačkoli se překladiště mělo otvírat už v letech 2019 nebo 2020, nic se neděje. Radnice si stěžovala, že s ní zástupci investorské společnosti DOE Europe od vyhlášení záměru nekomunikují. A zástupce firmy nechtěl o stavu projektu mluvit.

Doporučujeme

Další zprávy