Hlavní obsah

Stát dluží učitelům 500 miliard. Ale stávkují z jiného důvodu

Pokud by se Česko mělo vyrovnat vyspělým zemím Evropské unie, museli by už loni učitelé brát minimálně 53 tisíc korun.

6. 11. 6:00

Experti upozorňují, že Česko má gigantický dluh na platech učitelů. Problém financování školství však zastínila stávka učitelů, ve které jde hlavně o rozdílné výpočty Ministerstva školství a odborářů.

Článek

Učitelé budou brát v roce 2021 průměrně 45 tisíc korun. Slíbila to vláda Andreje Babiše (ANO). Příští rok si měli pedagogové polepšit o 15 procent, ovšem ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro ně v rozpočtu našla místo potřebných 15,2 miliardy korun jen něco málo přes 11 miliard. Platy učitelů tak příští rok porostou jen o 10 procent.

Ale to není důvod, proč na středu vyhlásily školské odbory stávku. V té jde o spor s Ministerstvem školství o to, jakou část ze schválených 10 procent vyhradí úřad na tarifní a nadtarifní složku platu.

Úřad se s odbory dohodl, že z navýšení v hodnotě 11,1 miliardy korun na rok 2020 půjdou do tabulkových platů tři čtvrtiny z celkové částky. Což podle úřadu odpovídá pondělnímu vládnímu usnesení, které říká, že tarifní část platu poroste o osm procent a zbylá dvě procenta půjdou do nadtarifů. Odbory ale tvrdí, že ministerstvo má peníze na desetiprocentní navýšení základních platů.

O co se tedy diskuze vlastně vede? K jejímu pochopení je třeba začít u toho, z jakých složek se skládá plat učitele. Ten se dělí na tarifní a nadtarifní část. Tarifní se odvíjí od platové třídy, do které je pedagog zařazen, a od počtu let, které odučil. To je základní plat, který dostane každý učitel. Většina pedagogů na základních a středních školách je zařazena do 12. platové třídy, v těch mateřských do 9. třídy.

Nastupující učitel si tak na základní škole letos přijde na tabulkový plat 28 630 korun hrubého. Jeho kolega, který odsloužil 32 let a dosáhl tedy na maximální započítatelnou dobu praxe, bere 37 330 korun hrubého. V mateřské škole dostane začínající pedagog 27 300 korun a ten nejzkušenější 31 520 korun.

K tarifnímu platu se následně učiteli připočítávají nadtarify. Do nich patří osobní ohodnocení a odměny. O jejich výši rozhoduje ředitel, učitelé si tak mohou přijít na pár stokorun navíc, ale nemusí dostat také nic. Do nadtarifů patří však také příplatky za třídnictví, vedení nebo přesčasy. Ty ředitelé učitelům vyplácejí povinně.

A teď zpět k počtům Ministerstva a odborů.

Podle šéfa odborářů Františka Dobšíka totiž osmi procentní navýšení slíbené Ministerstvem znamená, že na tarifní platy učitelů půjde jen sedm miliard, což je 63 % z celkové částky určené na navýšení platů. Učitelé by tak měli na základě dohody s ministerstvem dostat 10 procent navíc, což by podle výpočtu odborářů bylo 78 procent z 11,1 miliardy slíbených na platy v roce 2020.

„Celá debata je pouze o rozdělení jedenáctimiliardového navýšení, kde se nemůžeme shodnout, kolik procent jde do tarifního navýšení a kolik do příplatků a odměn, které mohou ředitelé rozdělovat,“ vysvětluje ministr Plaga.

Ministerstvo školství přitom čísla odborů odmítá. Podle rezortu bude 8 procent navíc každému učiteli do tarifů znamenat částku nikoli sedm miliard, ale osm. Z celkového navýšení tak půjde do tarifů 72 procent a ne 63, jak tvrdí odbory.

Jak je možné, že se základní čísla obou institucí rozchází?

Kámen úrazu je v celkovém počtu učitelů, který ministerstvo a odbory do výpočtu zahrnují. Odbory vycházejí ze skutečného počtu učitelů k 30. září 2018, ke kterým přičetly pět tisíc nových pedagogů za první pololetí letošního roku. Dostávají se tak celkem ke 170 tisícům učitelů.

Ministerstvo školství ale vychází z rozpočtovaného počtu pedagogických pracovníků na rok 2020, což je pro regionální školství 185 545.

„Odbory nezapočítaly pedagogy škol a školských zařízení zřizovaných MŠMT. Ministerstvo předpokládá nárůst pedagogů nejen z titulu dalšího meziročního zvyšování počtu žáků v základních a středních školách, ale i z hlediska dalšího zkvalitňování výuky z titulu náběhu druhého školního roku, který umožňuje více učitelů nejen v ZŠ a SŠ, ale i v MŠ,“ říká mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová.

Ve stávce tak nejde o nedostatek peněz ve školství, který, jak upozorňují experti, je alarmující, ale různý počet učitelů, který ve výpočtech platů odboráři a Ministerstvo školství používají.

V úterý přitom externí tým odborníků připravil Ministerstvu školství podklad pro tvorbu vzdělávací strategie na rok 2030. V dokumentu s názvem Hlavní směry vzdělávací politiky upozorňují na to, že Česko dluží svým učitelům 500 miliard korun. Experti k tomu dochází na základě analýzy České spořitelny z dubna letošního roku. Ta vyšla z hypotézy, že by stát nastavil už od roku 1994 úroveň učitelských platů v potřebné výši, tedy 160 procent průměrné mzdy v ekonomice. Do vzdělávání by tak nalil za 25 let o půl bilionu více.

Autoři strategického dokumentu pro Ministerstvo školství tak radí, aby stát v horizontu roku 2030 zvýšil financování vzdělávání na úroveň průměru zemí OECD, změnil strukturu financování tak, aby vedla k cílené podpoře strategických priorit a zajistil transparentnost, stabilitu a předvídatelnost financování pro všechny úrovně řízení vzdělávacího systému.

Podle statistik OECD totiž čeští učitelé berou ve srovnání s dalšími vysokoškoláky vůbec nejméně peněz ze všech porovnávaných zemí. Dosáhnou jen na 64 procent průměrného platu vysokoškolsky vzdělaného člověka. Ve vyspělých zemích světa mají přitom učitelé srovnatelnou mzdu s ostatním vysokoškoláky.

„Bez přehánění můžeme říci, že nám čeští učitelé koupili Temelín. Oněch více než 500 miliard, které stát učitelům na platech za poslední čtvrtstoletí dluží, totiž zhruba odpovídá nákladům na výstavbu dvou jaderných reaktorů,“ napsal k analýze ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Pokud by se Česko mělo vyrovnat vyspělým zemím Evropské unie, jakými jsou Finsko nebo Německo, museli by už loni učitelé brát minimálně 53 tisíc korun hrubého. Tak by se dostali na průměrnou úroveň platů vůči ostatním vysokoškolákům, dochází k tomu studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při akademickém pracovišti CERGE-EI.

Průměrný plat učitele dosahoval v letošním prvním čtvrtletí 36 224 korun, tedy kolem 112 procent průměrné mzdy, která činila 32 466 korun. Odbory dlouhodobě usilují o navýšení učitelských platů na 130 procent průměrné mzdy, chtěly toho docílit do roku 2020. Pokud by na této úrovni byli už letos, vydělali by si 42 206 korun.

Sněmovna dokonce vládu k nárůstu na 130 procent průměrné mzdy zavázala březnovým usnesením, to bylo ale později kvůli nejasnostem při hlasování zrušeno. Platí tak stále slib vlády z programového prohlášení – platy učitelů by měly v roce 2021 dosáhnout 150 procent průměrné mzdy z roku 2017. Trochu krkolomná formulace znamená, že by si pedagogové měli přijít na 45 tisíc korun.

S přidáváním učitelům se počítá i v roce 2021. Podle Plagy by se platy pedagogů měly zvýšit o devět procent.

Starostové a nezávislí (STAN) ale v úterý vyzvali premiéra Babiše, aby vzhledem ke stávce uklidnil situaci ve školství a společně s Ministerstvem školství co nejdříve zveřejnil, o kolik a v jaké struktuře bude učitelům přidáno pro rok 2021. Na úterní tiskové konferenci před schůzí Sněmovny to řekl místopředseda STAN Petr Gazdík. On ani předseda TOP 09 Jiří Pospíšil nesouhlasí s formou stávky, kterou odbory vyhlásily na středu, chápou ale rozladění učitelů. Podle poslance Pirátů Lukáše Bartoně by stávka měla mít větší cíle. Předseda ODS Petr Fiala uvedl, že stávkující učitelé mají pochopení občanských demokratů.

Doporučené