Hlavní obsah

Státy G7 smluvily rozlučku s uhlím bez data konání. Aktivisté jsou zklamaní

Foto: Profimedia.cz

Britský premiér Boris Johnson s americkým prezidentem Joem Bidenem na snímku ze summitu G7 v britském Cornwallu.

Reklama

14. 6. 13:12

Řešení klimatické změny bylo jedním z hlavních témat posledního jednání skupiny G7. Její představitelé v neděli oznámili několik novinek a slibů. Ty jsou ale podle environmentalistů příliš vágní.

Článek

Obzvláště díky příchodu nového amerického prezidenta Joea Bidena, který si v přímém kontrastu se svým předchůdcem Donaldem Trumpem vzal téma klimatické změny za své, se od jednání G7 čekalo o něco víc.

„Lídři slíbili klimatickou akci, ale zklamali aktivisty,“ popsala například nedělní závěry jednání britská BBC. Server Politico pak v článku shrnujícím pět hlavních výsledků summitu na prvním místě píše „No coal goal“, tedy že nepadlo žádné přesnější datum, kdy by měly země s využíváním uhlí k výrobě elektřiny skoncovat. Greenpeace píše, že G7 „nechává zranitelné za sebou v covidové a klimatické krizi“.

Nedostatečná pomoc nerozvinutým zemím

Naráží tím na to, že se od jednání sedmi nejvyspělejších států čekal nějaký konkrétní návrh nápravy nesplnění slibu zaplatit rozvojovým zemím 100 miliard dolarů ročně, které by měly být využity na financování projektů spojených se snížením produkce emisí.

Dohoda byla smluvena už v roce 2009 a loni měla být naplněna, což se zčásti i kvůli pandemické krizi nestalo. BBC píše, že G7 nově navrhla několik dodatečných bilaterálních fondů, ale že už teď je jasné, že to nebude stačit.

G7 tak podle environmentalistů „jen znovu potvrdila“ původní cíl dosáhnout dotací ve výši 100 miliard dolarů za rok. Podle Teresy Andersonové z organizace Action Aid „nejbohatší státy selhaly v naplnění svých slibů, co se týče klimatického financování“, většinu z toho, co do nerozvinutých zemí doputovalo, navíc podle ní tvoří půjčky, „což zranitelné země stahuje hlouběji do dluhů a chudoby“.

Foto: Profimedia.cz

Přímo do Cornwallu přišli o víkendu demonstrovat stoupenci skupiny Extinction Rebellion.

Toto bude velkým tématem velké klimatické konference OSN (COP26), která je v plánu během letošního listopadu. Očekávalo se ale, že právě už tento víkend sedm nejvyspělejších států přijde s něčím, co by nastavilo laťku pro další vyjednávání. „Selhaly v přípravě na úspěšný COP26, v době, kdy důvěra mezi rozvojovými a bohatými zeměmi velmi chybí,“ řekla k tomu ředitelka Greenpeace Jennifer Morganová.

The Guardian k tomu dodal, že „podle insiderů některé členské země G7 možná přijdou s novými závazky ještě před summitem OSN“, přičemž v Cornwallu na G7 s tím zaváhaly „kvůli atmosféře nedůvěry vyvolané sporem o brexit“.

Rozlučka s uhlím je bez data konání

Pod mezititulkem „alespoň nějaký pokrok byl učiněn“ píše analytik BBC specializující se na environmentální témata Roger Harrabin, že „významné“ jsou závazky směrem k omezování používání uhlí pro výrobu elektřiny.

Státy se jednak shodly, že samy uhlí přestanou používat, a zadruhé také přestanou podporovat zahraniční produkci.

Kritiky summit neušetřila ani švédská aktivistka Greta Thunbergová, na Twitteru zkritizovala konání akrobatické show:

Dokdy se ale má k dekarbonizaci vlastního energetického sektoru přistoupit, už řečeno nebylo. Podle Politica to tak lze vnímat spíš jako couvnutí na poslední chvíli než oznámení nového ambiciózního cíle. Ještě v květnu se totiž předběžně shodly, že závazek bude nastaven někam do čtvrté dekády tohoto století. Detaily chybí i u omezení podpory uhlí v zahraničí.

Kromě toho ale státy slíbily nabídku dvou miliard dolarů ročně pro rozvojové země, které ji využijí na přechod od uhlí k zelenějším zdrojům energie.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované