Hlavní obsah

„Konec sobectví.“ Země G7 slíbily zajistit miliardu vakcín pro chudší země

Foto: Profimedia.cz

Britský premiér Boris Johnson.

Reklama

13. 6. 16:34

Britský premiér Boris Johnson tiskovou konferencí zakončil summit lídrů zemí skupiny G7. V prohlášení vydaném po třídenním jednání v Cornwallu také mimo jiné účastníci slíbili zajistit miliardu vakcín proti covidu pro chudší země.

Článek

Na úvod nedělní tiskové konference Boris Johnson zažertoval, že je zklamaný, že anglický fotbalový tým nemůže tiskovou konferenci sledovat v přímém přenosu, Před pár minutami totiž Anglie rozehrála první zápas na Euru 2021. O chvilku později Johnson zvážněl a ohlásil plán darovat stamiliony vakcín proti nemoci covid-19 do zahraničí.

„Lídři přislíbili chudším zemím více než miliardu dávek vakcín, ať už přímo, nebo prostřednictvím iniciativy Covax. Je to další velký krok k proočkování celého světa,“ uvedl Johnson. Svět podle Johnsona očekává, že vedoucí představitelé skupiny G7 překonají „nacionalistické a sobecké“ reakce na pandemii, které se v jejím počátku mohly objevit.

Oznámení však vyvolávají smíšené reakce, zejména kvůli harmonogramu distribuce slibovaných očkovacích látek. Prvotní informace totiž naznačují, že ve velkém začnou do chudších regionů proudit až na přelomu roku.

Z očekávané miliardy dávek hodlají polovinu dodat USA. První dodávky jsou naplánované na srpen a cílem je do konce roku rozeslat 200 milionů dávek. Zbylých 300 milionů by pak USA rozdělily do příštího léta, to vše ve spolupráci s globální iniciativou Covax zaštiťovanou Světovou zdravotnickou organizací (WHO).

Británie se ve čtvrtek zavázala k poskytnutí 100 milionů dávek v následujícím roce, přičemž nepoměr v rozdělení dodávek mezi letošní a příští rok je ještě markantnější. Do konce září plánuje britská vláda dodat jen pět milionů vakcín a do konce roku jich slibuje 25 milionů.

Johnson také zmínil vakcínu společností Oxford a AstraZeneca, která je podle něj „nejoblíbenější vakcínou na světě“. „Populární je samozřejmě díky své ceně,“ řekl Johnson a nazval jednání společnosti AstraZeneca „aktem velkorysosti“. 96 procent vakcín dodaných iniciativou Covax podle něj pochází právě od této společnosti.

Některé aktivistické skupiny zároveň podle agentury Reuters označily očekávaný plán G7 za kapku v moři. Podle WHO je totiž k imunizaci 70 procent lidstva zapotřebí 11 miliard dávek vakcín. Charitativní organizace Oxfam odhaduje, že na vakcinačním programu Covax budou závislé až čtyři miliardy lidí, přičemž u každého člověka budou potřebné dvě dávky.

V USA i Británii už mají alespoň částečně naočkovanou většinu populace, zatímco v afrických zemích se zatím až na výjimky, jako je Maroko, k vakcínám nedostala ani dvacetina obyvatel. Pomalu postupuje očkování také v řadě zemí Latinské Ameriky nebo v Indii a okolních zemích.

Původ covidu-19

Dále skupina G7 vyzvala k „včasnému, transparentnímu, odborně vedenému a vědecky podloženému“ zkoumání původu koronaviru, přičemž účastnit se má i Čína, kde byl virus poprvé identifikován.

Podle britského ministra zahraničí Dominica Raaba je třeba prozkoumat teorii, že pandemii mohl zažehnout únik z laboratoře ve Wu-chanu. Pro Sky News však uvedl, že podle „nejlepších informací Spojeného království zůstává přesvědčený, že nemoc přeskočila na lidi ze zvířat“.

„Nemáme ale všechny odpovědi. Proto jsme v mezinárodním měřítku chtěli mít úplný obraz, a ne tyto možné, potenciální, pravděpodobné možnosti,“ řekl Raab v neděli pro Sky News. Silné ekonomiky také hodlají dále exportovat, vydávat licence a zajišťovat neziskovou výrobu vakcín.

Země G7 se v prohlášení zavazují dále podporovat program ACT-Accelerator (ACT-A), který má organizovat výzkum a globální distribuci vakcín, léků a testů. „Podporujeme diskusi o rozšíření mandátu ACT-A na rok 2022 a jeho revizi, která ho zefektivní,“ uvádí se v prohlášení.

Globální oteplování

Účastníky summitu také oslovil přírodovědec Sir David Attenborough a řekl, že řešení otázek klimatické změny je nyní záležitostí politiky stejně jako vědy. „Víme přesně, co se na planetě děje, a víme, co je třeba za deset let udělat. Vypořádat se s tím je stejně tak věc politiky a komunikace jako vědy a technologie,“ řekl.

V rámci snahy zpomalit globální oteplování skupina G7 do roku 2025 hodlá mobilizovat každoročně sto miliard dolarů (dva biliony korun) chudým státům na omezení škodlivých emisí. Z peněz se také mají financovat projekty budování infrastruktury a technologie šetrnější k životnímu prostředí. G7 vyzývá další bohaté státy, aby ji následovaly.

Skupina se také zavázala, že do roku 2030 sníží na polovinu emise skleníkových plynů ve srovnání s úrovní v roce 2010. V pasáži týkající se životního prostředí je také ukončení vládní podpory těžbě uhlí coby největšímu znečišťovateli.

Ekologické skupiny ale nejsou spokojeny. „Nic se nezmění, dokud státy peníze neposkytnou,“ soudí organizace Greenpeace. Rozvinuté země se v OSN už v roce 2009 dohodly na poskytnutí po 100 miliardách dolarů do roku 2020 chudým státům na tyto účely, ale slib nebyl splněn.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované