Hlavní obsah

Stavba reaktorů kolem Česka: v Maďarsku Rusové, v Polsku Američané

Foto: Profimedia.cz

Řídící místnost čtvrtého bloku maďarské jaderné elektrárny Paks.

Reklama

20. 11. 2020 11:05

Slováci dostavbu jaderných bloků dokončují, ale později, než plánovali. Maďaři ji svěřili Rusům a půjčili si od nich peníze a Poláci první reaktor teprve plánují. Přinášíme přehled rozvoje jaderné energetiky ve střední Evropě.

Článek

„Osobně bych vůbec nebyl proti tomu, aby se u nás aplikoval podobný model, jako je v Maďarsku s elektrárnou Paks,“ prohlásil prezident Miloš Zeman v roce 2017 o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. Tendr má společnost ČEZ vypsat na konci letošního roku. Jak to tedy v Maďarsku a dalších středoevropských zemích s dostavbami reaktorů je?

V Maďarsku budou stavět Rusové za ruské peníze

Zhruba polovinu výroby elektřiny tam zajišťuje zmíněná jaderná elektrárna Paks vzdálená asi 100 kilometrů jižně od Budapešti. Čtyři ruské jaderné bloky VVER-440 byly uvedeny do provozu mezi lety 1982-1987 a každý má výkon 500 megawattů. Teoretickou možností je podle serveru Index.hu i prodloužení povolení pro staré reaktory o dalších deset let až na období 2032-2047.

V plánu je další dostavba dvou jaderných bloků, každý z nich by měl mít výkon 1200 megawattů. Vláda Viktora Orbána zadala zakázku bez výběrového řízení ruskému koncernu Rosatom a v roce 2014 si na základě mezivládní dohody na stavbu vypůjčila od Ruska. Státní půjčka až 10 miliard eur (cca 260 miliard korun) má krýt 80 procent investičních nákladů a Paks II. V Maďarsku se tak připravuje dostavba dvou bloků jaderné elektrárny ruskou společností, s díly z Rusy vlastněných maďarských železáren a za peníze z obří půjčky poskytnuté Rusy maďarské vládě.

Dohodu o půjčce uzavřela Budapešť s Moskvou v lednu 2014, tedy dva měsíce před ruskou okupací Krymu. Obří půjčka pak měla vliv na maďarské postoje vůči ruské agresi a následným unijním sankcím.

Výstavba nových bloků měla původně začít už v roce 2018, ale nabrala zpoždění. Žádost o povolení ke stavbě obdržel maďarský úřad pro atomovou energii letos v červenci. Podle ministra Jánose Süliho, který je v Orbánově kabinetu odpovědný za dostavbu Paksu, má projektová dokumentace 283 tisíc stran a odpovídá veškerým maďarským a unijním bezpečnostním požadavkům. Zakázku na řídicí technologii vyhrály podle Süliho německo-francouzské společnosti a na stavbě se podílejí i další evropští a američtí dodavatelé.

Schvalovací proces může trvat až 15 měsíců a podle maďarského serveru Mfor.hu budou bloky uvedeny do provozu nejdříve v roce 2029, pravděpodobněji i později. Povolení už letos v listopadu dostala stavba několika nezbytných budov a zařízení betonárny v areálu elektrárny. Podle ministra Sülliho začnou práce na stavbě příští rok.

Dostavba Paksu dále prohlubuje energetickou závislost Maďarska na Rusku. Až 80 procent spotřeby plynu pokrývají Maďaři importem z Ruska. Nízká maloobchodní cena plynu, která je pro maďarskou vládu klíčová, je s ohledem na kupní sílu jedna z nejnižších v EU. To pomohlo Orbánově Fideszu při volbách v roce 2014 i 2018. „Maďarská energetická politika má přímo znaky ztráty suverenity v této oblasti,“ vysvětlil už loni Seznam Zprávám maďarsko-polský politolog Dominik Héjj.

Svůj vliv si drží Rusko i v důležitých železárnách Dunaferr ve středním Maďarsku. Orbánova vláda a na ni napojené firmy se už víckrát snažily koupit rozhodující podíl ve společnosti, Rusové ale železárny prodat nechtějí a dál si drží podíl, který vlastní od roku 2010 investoři se státní bankou Vněšekonombank v pozadí. Proč? Kdyby železárny prodali, přišli by o kontrolu nad dodavatelem součástí pro stavbu nových reaktorů v jaderné elektrárně Paks.

Podobně jako Maďaři postupovali i Bělorusové: jejich první jadernou elektrárnu staví ruské konsorcium Atomstrojexport a Rosatom. Stejně jako Maďarsko si i Bělorusko na stavbu půjčilo přímo u Ruska miliardy eur.

Polsko: americký reaktor za 13 let?

Jiný přístup k jaderné energetice než Maďarsko mají Poláci, místo Rusů totiž sázejí na Američany, i když debata o první jaderné elektrárně běží na politické úrovni už léta a stále se prodlužuje. Jadernou energetiku podporuje podle průzkumů na 57 procent Poláků, včetně některých ekologických organizací. Ty tak chtějí uspíšit transformaci polské energetiky z 80 procent závislé na spalování uhlí.

Foto: Profimedia.cz

Nedostavěná jaderná elektrárna v polském Żarnowci.

V roce 1982 se sice začaly stavět čtyři jaderné bloky v Żarnowci na severu v Pomořanském vojvodství, stavbu ale v roce 1989 ukončila špatná ekonomická situace země a odpor společnosti. V roce 2011 se projekt stavby elektrárny v Żarnowci obnovil, opakovaně se ale odložil.

Plány na jadernou elektrárnu po volebním vítězství v roce 2015 oprášila strana Jarosława Kaczyńského, dlouho ale zůstalo jen u deklarací a dalšího posouvání termínů. Jednou verzí plánu bylo i šest reaktorů o celkovém výkonu 6 až 9 gigawattů. Podle nedávno aktualizovaného „Programu polské jaderné energetiky“ se má první jaderný blok spustit v roce 2033, žádné oficiální rozhodnutí ale ještě nepadlo.

Jediným naznačujícím kurzem vývoje, kterým se chce Polsko vydat, je podpis mezivládní dohody s USA o rozvoji polského jaderného plánu. Podle serveru Energetyka24.pl to dává základ dalším krokům. Polská strana teď čeká na americkou nabídku, která by mohla zahrnovat reaktory AP1000 nebo financování výstavby. Zájem o výstavbu mají podle serveru Biznes Alert také Francouzi.

Od jaderné elektrárny si polská vláda kromě snížení emisí CO2 slibuje také zvýšení energetické bezpečnosti a omezení vlivu cen uhlí, ropy a plynu na ceny proudu.

Slovensko: mnohem dráž a mnohem později

Protahování, prodražení o dvojnásobek i několik policejních razií. Tak se dá shrnout dostavba třetího a čtvrtého jaderného reaktoru ve slovenské elektrárně Mochovce. Tamní čtyři reaktory se začaly stavět už v roce 1987, ale začátkem 90. let došlo z finančních důvodů k přerušení výstavby. První dva bloky se nakonec dostavěly v roce 1998 a 2000, o dostavbě třetího a čtvrtého se rozhodlo po vstupu italské společnosti Enel do Slovenských elektráren v roce 2008. V akciové společnosti teď má podíl slovenský stát, italská společnost Enel a EPH Daniela Křetínského.

Dostavba třetího a čtvrtého bloku v Mochovcích měla být hotová v roce 2012, respektive 2013, poslední dva bloky ale nejsou v provozu ani v listopadu 2020. Projekt se navíc výrazně prodražil: z 2,8 miliardy eur na 5,7 miliardy. Naposledy letos v září v elektrárně zasahovala Národní kriminální agentura kvůli prodražení některých systémů a zařízení dvou dostavovaných bloků až o stovky procent.

Podle ministra hospodářství Richarda Sulíka by mohl začít třetí reaktor fungovat na přelomu roku. Dokončení čtvrtého se ale nejspíš znovu protáhne. Každý ze dvou jaderných bloků v Mochovcích má mít po dokončení instalovaný výkon 471 megawattů, což pokryje 13 procent z celkové spotřeby elektřiny na Slovensku.

V současnosti dva provozované jaderné bloky v elektrárně v Mochovcích a dva v elektrárně Jaslovské Bohunice vyrábějí na Slovensku okolo 55 procent elektřiny. Slovensko už má zároveň zkušenost s odstavením tří jaderných reaktorů v Jaslovských Bohunicích.

Německý obrat a setrvalé rakouské „ne!“

Diametrálně se od postoje Visegrádské skupiny k jaderné energetice liší přístup Rakouska a Německa. Rakousko kontinuálně usiluje o celoevropský odklon od jaderné energetiky. V minulých letech dokonce zažalovalo u Soudního dvora EU Maďarsko a také Velkou Británii kvůli státní podpoře na výstavbu a provoz dalších jaderných reaktorů. Žalobu Vídně kvůli britské elektrárně Hinkley Point unijní soud odmítl.

V případě Německa o budoucnosti jaderné energetiky rozhodlo katastrofické zemětřesení v Japonsku v březnu 2011, následná vlna tsunami a havárie jaderné elektrárny Fukušima. Kancléřka Angela Merkelová po neštěstí změnila názor na prodloužení životnosti elektráren, které bylo původně zapsané v programovém prohlášení její vlády. Impulzem byly i názory Němců - drtivá většina z nich chtěla odstavení starých elektráren.

Merkelová se záhy postavila do čela projektu Energiewende, který má za cíl do konce roku 2022 uzavření jaderných elektráren v Německu a zajištění nových obnovitelných zdrojů energie. V provozu je v současnosti ještě 6 jaderných bloků.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované