Hlavní obsah

Rosatom: Vše mimo jaderný ostrov Dukovan můžou dodat české a evropské firmy

Foto: Shutterstock.com

Rosatom by chtěl dostavět blok v české Jaderné elektrárně v Dukovanech (na ilustračním snímku).

Reklama

19. 11. 10:54

Ruská firma Rosatom nyní staví po světě 26 jaderných reaktorů. Přidat k nim chce i české Dukovany. Před dodávkou jaderného bloku od ruské státní korporace ale čím dál ostřeji varuje část domácích politiků.

Článek

O vyloučení Rosatomu (a také čínské společnosti CGN) z chystaného dukovanského tendru už v červnu požádal senátní výbor pro zahraničí, obranu a bezpečnost. V říjnu tento požadavek na vládu znovu vznesla skupina 31 poslanců a senátorů. A ve středu se proti stavbě v režii Rusů znovu postavil senátní bezpečnostní výbor. „Je nežádoucí, aby se na strategické stavbě jaderné elektrárny podílely společnosti s účastí států, které přistupují k zemím NATO jako k nepřátelským, nebo jejichž představitelé jsou na sankčním seznamu EU,“ píše se ve středečním usnesení, jež šéf výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost Pavel Fischer zveřejnil na svém Twitteru.

Na druhou stranu má účast Rosatomu na dukovanském projektu velké zastání u prezidenta Miloše Zemana, za nímž stojí skupina domácích průmyslových firem, přesvědčených, že s Rusy mají největší šanci se na stavbě dodavatelsky podílet.

Investorská společnost ČEZ každopádně i přes sílící výhrady stále chystá soutěž otevřenou pětici zájemců – včetně Rusů i Číňanů. Proti návrhu podmínek pro chystaný tendr se v říjnu postavilo také Ministerstvo vnitra, podle nějž zatím nejsou v tendru dostatečně ošetřeny české bezpečnostní zájmy. Otevření soutěže pro všech pět zájemců obhajuje vedení společnosti ČEZ jednoduchým argumentem: větší počet uchazečů má zajistit lepší nabídky. A poslední slovo při výběru dodavatele má mít vláda, která teoreticky může někoho vyloučit i po podání nabídek.

Rosatom se každopádně hodlá dukovanského tendru zúčastnit, pokud to soutěžní podmínky dovolí. V rozhovoru pro Seznam Zprávy to potvrzuje Zdeněk Šíma, ředitel společnosti Rosatom Central Europe. Kromě dukovanské zakázky komentuje další evropské kontrakty Rosatomu, vysvětluje názor na význam jaderné energetiky při snižování emisí skleníkových plynů a informuje o vývoji ruských malých modulárních reaktorů.

Německo, Rakousko a některé další státy Evropské unie jadernou energetiku zcela odmítají. Jakou má podle vás jádro v Evropě perspektivu?

Jako bezemisní zdroj je bezpečnou alternativou k fosilním palivům. Navíc jde o předvídatelný a relativně levný zdroj elektřiny s poměrně stabilní cenou paliva, takže je atraktivní pro státy s rozvinutým průmyslem. Důkazem, že má jádro na kontinentě perspektivu růstu, jsou běžící projekty na rozšíření jaderných kapacit v Maďarsku, Finsku, Velké Británii, Francii a Slovensku. Navíc se další projekty připravují v Česku, Bulharsku, Slovinsku, Polsku a dalších zemích.

Foto: Seznam Zprávy

Zdeněk Šíma, Roasatom Central Europe

Zdeněk Šíma

Šéf Rosatom Central Europe.

Vystudoval zahraniční obchod na VŠE Praha.

Kariéru začínal v PZO Škodaexport, pracoval tu přes 25 let.

V letech 2009–2011 byl manažerem v ČEZ.

Pro Rosatom pracuje od roku 2011, od roku 2014 je jednatelem středoevropské filiálky.

Běžící stavby jaderných bloků v Evropě se ale komplikují, prodražují a zdržují. Platí to i pro finské Hanhikivi 1, které staví Rosatom. Podražily a zpozdily se i projekty v Hinkley Point ve Velké Británii, ve finském Olkiluotu, ve slovenských Mochovcích. Proč se to děje?

Jednou z nejsložitějších a nejpracnějších etap výstavby jaderných bloků v zahraničí je přípravná fáze před získáním stavebního povolení. Během přípravy licenční dokumentace musí všechny strany – tedy zákazník, zhotovitel a regulátor – velmi intenzivně spolupracovat. Od přípravy zadání přes vývoj všech technických řešení, přípravu licenční dokumentace až po její schvalování. Vyžaduje to pečlivé a velmi pracné plánování ještě před podpisem smlouvy.

Když nejsou všechny podrobnosti probrány a vyřešeny včas, může to vést k prodloužení termínů. Je ale třeba říct, že potíže během licencování nemají v podstatě žádný významný vliv na výsledné náklady na elektrárnu, ani na cenu její elektřiny. A Rosatom spolehlivě zabezpečuje, že výstavba proběhne v rámci harmonogramu a rozpočtu.

Rosatom

Ruská státní korporace.

Uchazeč o stavbu nového reaktoru v Dukovanech. Kromě Rosatomu má o českou zakázku zájem čínská CGN, americko-kanadský Westinghouse, francouzská EdF a korejská KHNP.

V Evropě je Rosatom dodavatelem JE Hanhikivi 1 ve Finsku a Paks-2 v Maďarsku. Mimo EU na kontinentu dokončuje ještě 2 bloky v Bělorusku.

Mimo Evropu a Rusko staví Rosatom nové reaktory v Turecku, v Číně, v Bangladéši, v Indii či v Egyptě.

Rosatom má nyní ve světě sjednanou výstavbu 36 reaktorů o výkonu 1000–1200 MW. Ve fázi realizace jich je 26.

Evropské zádrhely

No, v Hanhikivi mělo být stavební povolení vydané v roce 2017, zatím ho elektrárna pořád nemá. Čím je to způsobené?

Ve Finsku elektrárnu staví soukromý investor, mají tam trochu jiný licenční postup než u nás, je to jiný způsob práce. Místní jaderný dohled musí projekt odsouhlasit, protože ho do této doby neznal. I pro Rosatom je nové pracovat ve Finsku. To vše k tomu přispívá.

U Hanhikivi se teď plánuje vydání stavebního povolení na příští rok, tedy s pětiletým zpožděním. Co se tam teď děje?

Probíhají práce na projektové dokumentaci, kterou schvaluje finský úřad pro jaderný dozor STUK. Jednotlivé části dokumentace jsou odesílány společnosti Fennovoima (investorské konsorcium energetických a průmyslových firem – pozn. red.), která o povolení žádá, ta je předává regulátorovi. Celkově zatím STUK obdržel už pět balíků dokumentace. V lokalitě mezitím probíhají přípravné práce, v říjnu na staveništi pracovalo zhruba 340 lidí.

Mimochodem, na Hanhikivi 1 se počítá s přímými investicemi ve výši sedmi miliard eur. Hodnota prací, které tam provedou firmy z Finska i z jiných evropských zemí, bude dosahovat zhruba 1,8 až 2,7 miliardy eur. Jen z Finska na staveništi pracuje 620 firem.

Jak se vyvíjí stavba maďarské jaderné elektrárny Paks? Tam nehrozí podobné průtahy jako ve Finsku?

Projekt Paks II se dvěma bloky VVER-1200 generace III+ probíhá dobrým tempem. 30. června 2020 byla podána maďarskému dozorovému orgánu OAH žádost o stavební povolení a regulátor má nyní 12 měsíců na hodnocení. Je ještě možné prodloužení termínu o tři měsíce se zapojením zahraničních odborníků prostřednictvím Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Už teď probíhá stavba podpůrných objektů pro stavební a montážní práce na samotných blocích.

Rád bych upozornil, že cena projektu Paks II je dána smlouvou, od podpisu se nezměnila. A projekt předpokládá výrazné zapojení místního průmyslu. V případě Česka by ale byly možnosti zapojení místního průmyslu a stavebnictví ještě výrazně vyšší.

V Bělorusku začátkem listopadu spustila dceřiná firma Rosatomu Atomstrojexport první blok jaderné elektrárny u města Astravec. Hned následující den byla elektrárna náhle odstavena kvůli havárii. Podle zahraničních médií došlo k explozím. Můžete upřesnit, co se tam stalo a jak závažná událost to je?

K žádné explozi nedošlo. Jednalo se o běžné odstavení elektrárny v průběhu zkoušek kvůli poruše zařízení, které nemá vliv na bezpečnost. Šlo o měřicí transformátory od italského výrobce, dodávku zajišťoval běloruský zákazník – i když odpovědnost zůstala na Atomstrojexportu. A dnes (ve čtvrtek) byl blok opět připojen.

Dukovany na startu

Na stavbu nového bloku v Dukovanech má ČEZ ještě letos vypsat výběrové řízení, v roce 2029 se má začít stavět tak, aby v roce 2036 byla elektrárna hotová. Jsou podle vás tyto termíny reálné? Tedy, bude dost času na jednání ještě před podpisem kontraktu?

Ano, jednak máme úplně jiný způsob licenčního řízení než ve Finsku, jednak se už předem počítá s relativně dlouhými lhůtami. Finsko podepsalo kontrakt v roce 2013, v roce 2017 se mělo začít stavět. Zatímco v tuzemsku se předpokládá, že se podepíše kontrakt v roce 2024 a začne se stavět nejdříve za dalších pět let. Pokud budeme v Česku dodržovat všechny lhůty, mohlo by to vyjít.

Co říkáte na názor části české politické reprezentace, že by dodavatel nového jaderného bloku v Dukovanech měl pocházet ze země, která je naším politickým spojencem – což není Rusko, stejně jako Čína?

V první řadě, Rosatom je mezinárodní společnost, která pracuje mimo politický kontext. Spolupracujeme při výstavbě jaderných elektráren s klíčovými společnostmi mj. z Evropy a USA. Rosatom je dnes vývozcem nejlepších a nejbezpečnějších reaktorů VVER generace III+, naše nabídky jsou plně uzpůsobeny potřebám zákazníků.

Navíc všechny exportní projekty vycházejí z toho, co bylo postaveno v Ruské federaci i v jiných zemích – nenabízíme nic, co bychom neměli odzkoušené doma. A konečně, za dlouhé roky spolupráce s Československem a poté s Českem jsme si vybudovali tradiční obchodní vztahy. Ale je samozřejmě věcí České republiky, jak se ohledně dodavatele rozhodne.

Dodávky i od spojenců

Je pro vás přijatelná varianta, že by Rosatom stavěl Dukovany ve spolupráci s jiným dodavatelem, tedy že by sám dodával jen část elektrárny?

Záleží na tom, jakou část. V jaderné branži není možné, aby se spojili dva dodavatelé jaderného ostrova, ten musí být od jednoho dodavatele už díky nadstandardní zodpovědnosti. Ale v jiných oblastech si to představit dovedu do té míry, jak to děláme v jiných projektech.

Například Maďarsko je tak nastaveno celé. Jsou tam evropští dodavatelé, například turbosoustrojí vyrábí francouzsko-americká společnost GE Steam Power. V Maďarsku, stejně jako ve Finsku, je systém kontroly a řízení elektrárny od francouzského Framatomu. Rosatom je připravený na dodavatelskou strukturu, která bude v případě Dukovan klást důraz na vysokou míru české a evropské lokalizace.

Co si pod českou a evropskou lokalizací – tedy českými nebo evropskými dodávkami – představit konkrétně v případě Dukovan?

Rosatom má s vysokou mírou lokalizace v Česku rozsáhlé zkušenosti a vynikající reference. Jeďte se podívat na Dukovany a Temelín, tam nenajdete ani jednoho zástupce Rosatomu. Česká republika je od roku 1985 nezávislá na Rusku v provozu svých postupně šesti jaderných bloků, přestože je dodával Rosatom.

Nesouhlasím s těmi, kteří říkají, že český průmysl to už není schopný realizovat, že si to musíme celé koupit ze zahraničí. Nedává to smysl ani z pohledu servisu. Servis v geograficky blízké lokalitě bude také podle mne u tendru na Dukovany významným parametrem. Ale uvidíme, až bude tendr vypsaný, do té doby jsou tou spekulace.

Vyhazov ve finále?

Poslední slovo ve výběru dodavatele Dukovan bude mít vláda, tedy politici. Ti mohou vítěze, kterého vybere ČEZ, nakonec zamítnout. Je pro Rosatom přijatelná představa, že může být po letech práce na projektu vyřazen čistě z politických důvodů?

Je to riziko Rosatomu, musí si to vyhodnotit. Rosatom už několikrát vyhlásil, že účastnit se bude. Samozřejmě, pokud se změní podmínky, tak se může změnit i náš přístup.

Na kolik peněz příprava nabídky v tendru přijde? Tedy o kolik peněz byste přišli, kdyby vás vláda nakonec vyřadila?

Jsou to řádově stovky milionů korun. Ale my jsme přesvědčení, že nabídneme takovou variantu, která vyhoví bezpečnostním obavám a pravidlům. Zatím neznáme podmínky bezpečnostní výjimky, nevíme, jak budou formulované v tendru. Ale předpokládáme, že např. turbína či systém kontroly a řízení bude muset být z Evropské unie nebo z jiných zemí. Tomu jsme schopni vyhovět.

Jaké další součásti elektrárny by nemusely být ruské, kdyby se hlavním dodavatelem stal Rosatom?

Z Česka nebo dalších zemí Evropské unie může být dodáno vše mimo jaderný ostrov a také v případě jaderného ostrova mohou být některé dodávky české. Předpokládáme, že hlavním dodavatelem technologického zařízení pro jaderný ostrov může být Škoda JS jako tradiční dodavatel v této oblasti.

Rosatom a malé reaktory

V USA i v Evropě pracuje řada firem na vývoji malých modulárních reaktorů, které by po náběhu sériové výroby a vyřešení licencování měly být levnější a jednodušší na výstavbu než klasické reaktory. Jak se na tuto technologii dívá Rosatom?

Malé modulární reaktory, označované zkratkou SMR, jsou teď jedním z nejdiskutovanějších témat v jaderné energetice. Mnoho zemí dnes pracuje na SMR projektech, po celém světě bychom jich napočítali přes 50. Rusko je jedním z průkopníků této technologie. Máme rozsáhlé zkušenosti z provozu flotily jaderných ledoborců, což nám umožnilo uskutečnit projekt první plovoucí jaderné elektrárny na světě. Pod názvem Akademik Lomonosov byla uvedena do komerčního provozu ve městě Pevek na Čukotce letos v květnu.

Foto: Shutterstock.com

První plovoucí jaderný reaktor Akademik Lomonosov.

Jakými reaktory je vybavena?

Má dva reaktory typu KLT-40S, což jsou reaktory používané na jiných ledoborcích. Výkon 2×40 MW postačuje k zásobování stotisícového města energií a teplem. Nyní vyvíjíme další generaci plovoucích jaderných elektráren, které budou používat inovativní reaktory série RITM-200, tedy výkonnější a kompaktnější následníky KLT-40, s delším palivovým cyklem. A pracujeme na projektu pozemní jaderné elektrárny s reaktory RITM-200, už je pro ni vybrána lokalita.

Jaké bude mít parametry a čemu bude sloužit?

Bude vybavena reaktorem RITM-200, což je zmiňovaný nový blok, zatím ve stadiu designu. Měl by mít 50 až 57 MW elektrického výkonu. První pilotní projekt by měl mít dva takové bloky a do provozu by měl jít někdy mezi lety 2025 až 2027. Elektrárna bude připojena do normální rozvodné sítě. Mimochodem, tady velmi vážně uvažujeme s turbínou z plzeňské Škodovky.

Mohou malé modulární reaktory nahradit velké jaderné bloky? Skutečně to může být časem jejich levnější a snazší alternativa?

Zájem o tuto technologii potvrzuje, že má perspektivu a velký potenciál pro rozvoj jaderné energetiky ve světě. Mezi její technické výhody patří kompaktnost, modulárnost, menší investiční náročnost, možnost sériové výroby, rychlé změny výkonu podle požadavků sítě a víceúčelovost. Malé reaktory mohou dodávat elektřinu a teplo pro velké průmyslové odběratele, obce a vzdálené objekty, které nejsou připojeny v centrální přenosové soustavě. Při snaze o dekarbonizaci to může být dobré řešení pro specifické podmínky některých zemí.

Mluvíte ale o specifických podmínkách. Mohou být malé reaktory třeba pro Česko snazší a levnější cestou k výrobě elektřiny než velké bloky?

To dnes nemohu říct. Spousta firem, které na SMR pracují, tvrdí, jak to bude levné a bezpečné. Ale uvidíme, až se taková elektrárna postaví a pár let se bude provozovat. Na projekty s malými modulárními reaktory jsou zatím kladeny stejné licenční požadavky jako na velké bloky bez ohledu na výrazné rozdíly mezi nimi. Za těchto podmínek, když rozpočítáte licenční náklady na jednotku výkonu, jsou náklady na malé reaktory samozřejmě vyšší. Pokud budou připraveny nové postupy regulace a licencování a nová legislativa, může to zrychlit realizaci projektů s malými reaktory. Teď se různé mezinárodní organizace snaží, aby se to změnilo.

Takže vidíte jejich uplatnění v dohledné době jako reálné, nebo na ně nelze spoléhat?

Myslím, že SMR se nejdříve uplatní v kogeneraci, to znamená že kromě elektřiny budou vyrábět i teplo. To výrazně zlepšuje ekonomiku jakéhokoliv projektu. Ale jinak jsou dnes malé bloky schopné konkurovat maximálně dieselovým agregátům. Zatím je to řešení pro izolované lokality, se špatnou distribuční sítí. Prostě tam, kde jiné zdroje energie nejsou a kam je drahé energii dopravit. Ale v zemi, která má jiné zdroje a dobrou distribuční síť, to zatím nedává smysl. Představa, že bychom nahradili Dukovany malými bloky, je prozatím nereálná.

Malé reaktory ale slibují výrobci uvést na trh už koncem 20. let. Sám říkáte, že ruský pilotní projekt se rozběhne do roku 2027. Nové Dukovany mají být hotové až v roce 2036.

Nevím, jak to s příchodem SMR na trh opravdu dopadne, hodně bude záviset na regulátorech a na mezinárodních organizacích. Stanovisko Rosatomu je stále stejné – to, co nestojí a co neprovozujeme v Rusku, nebudeme v zahraničí nabízet. Takže i pokud budou pilotní projekty v provozu koncem 20. let, provozní zkušenosti s nimi budou k dispozici nejdříve počátkem třicátých let.

Klima: velké téma

Jak se vlastně v Rosatomu díváte na evropskou klimatickou politiku a stále ambicióznější cíle ve snižování emisí? Bude to impuls pro jaderný byznys, nebo spíš překážka, protože část Evropy jádro odmítá?

Jsme přesvědčeni, že jaderná energetika je klíčovým prvkem v boji se změnami klimatu. V současnosti jde o jediný nízkouhlíkový zdroj elektřiny, který pracuje stabilně a není ovlivněn počasím nebo klimatickými podmínkami.

Stanovisko Světové jaderné asociace (WNA) uvádí, že pokud nebude ve světě během nejbližších desetiletí každoročně uváděno do provozu 10 GWe nových jaderných bloků velkého výkonu, nebude prakticky naděje na udržení globálního oteplování pod hranicí 1,5 stupně Celsia oproti úrovni před první průmyslovou revolucí. Mezinárodní energetická agentura (IEA) upozornila, že bez nových jaderných bloků „vzrostou v horizontu roku 2040 kumulativní emise CO2 na čtyři miliardy tun, takže už tak složité plnění plánů v oblasti redukce emisí bude ještě složitější“.

Celkově musí jaderné technologie společně s obnovitelnými zdroji vytvořit základ budoucího celosvětového energetického mixu. Ústup od jádra podrývá energetickou bezpečnost jednotlivých zemí a kazí plány v boji se změnou klimatu. Pro Rosatom je klimatická politika velké téma. Tvrdíme, že stavět jaderné elektrárny je nejlepší příspěvek k životnímu prostředí. Je to lepší než nakupovat plyn.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené