Hlavní obsah

Stát dal na jaderné úložiště skoro 2 miliardy. Stále ale neví, kde bude

Ilustrační fotografie.

Reklama

9. 11. 2020 11:05

Na přípravy hlubinného úložiště radioaktivního odpadu vynaložila Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) přes 1,8 miliardy korun.

Článek

Stát nemá ani po 23 letech jasno v tom, kde by mělo vzniknout úložiště jaderného odpadu. Stále se posouvá termín, dokdy má být vybrána finální lokalita. Uvedl to dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Mluvčí správy Martina Bílá ČTK sdělila, že SÚRAO se s detailními závěry prověrky seznamuje. Každopádně za poslední dva roky se podařilo připravit jak technický podklad pro zúžení počtu lokalit z devíti na čtyři, tak zintenzivnit a ztransparentnit komunikaci s obcemi, dodala.

Původně se měly vyhlédnout pro úložiště dvě možné lokality do roku 2015. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) postupně několikrát posunulo tento termín až na rok 2022. Finální lokalita by se měla vybrat do roku 2025 a hlubinné úložiště by mělo vzniknout do roku 2065.

Důvodem odkladů je i nesouhlas dotčených obcí a také to, že dosud neexistuje zákon, který by upravoval jejich zapojení do výběru lokality pro úložiště. Cílem zákona by mělo být zajistit zájem obcí, posílit jejich postavení a jasně specifikovat jejich roli při výběru lokality hlubinného úložiště. Návrh věcného záměru zákona mělo ministerstvo průmyslu vládě předložit v roce 2019, stalo se tak ale až letos v květnu.

„Navíc měla SÚRAO v letech 2014 až 2017 naplánované úkoly pro přípravu úložiště jen obecně, bez konkrétních kroků na každý rok. Neměla ani časový a finanční plán pro jednotlivé úkoly,“ uvedli kontroloři. Na tento nedostatek přitom NKÚ upozornil už v roce 2009.

Posouvání termínů zvyšuje náklady

V době kontroly NKÚ bylo navrženo devět lokalit. V lednu 2019 mělo MPO zúžit výběr na čtyři a předložit jej vládě ke schválení. „To se do doby ukončení kontroly ale nestalo. SÚRAO přitom na výběr těchto lokalit vynaložila v kontrolovaných letech téměř 566 milionů korun,“ sdělil NKÚ. Snížení počtu možných lokalit pro úložiště z devíti na čtyři schválila rada SÚRAO letos v červnu. Jde o Janoch u Temelína, Horku na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Klatovsku. Konečné slovo bude mít vláda.

Neustálé posouvání termínu pro výběr úložiště, s tím spojené náklady na nové výzkumné práce a chybějící konkrétní činnosti v plánech výzkumu a vývoje SÚRAO znamenají podle NKÚ riziko, že ve výsledku zaplatí stát za přípravu úložiště radioaktivního odpadu víc, než by musel.

Problematické jsou podle kontrolorů i výdaje na podzemní výzkumné pracoviště Bukov. Má sloužit jako testovací místo, jak se chovají horniny v hloubce, ve které vznikne v budoucnu úložiště radioaktivního odpadu. SÚRAO už podle kontrolorů za vybudování tohoto pracoviště, jeho provoz a výzkumný program zaplatila přes 506 milionů korun. Z toho 444 milionů korun vyplatila státnímu podniku Diamo. Další téměř 2,3 miliardy korun plánují MPO a SÚRAO vydat do roku 2030 na provoz a rozšíření tohoto pracoviště.

„SÚRAO i MPO mají přitom k dispozici několik studií a posudků, které upozorňují na obecnost výzkumného experimentálního programu v Bukově,“ upozornil NKÚ. Slabou stránkou je podle studií i jeho technické řešení nebo nepřenositelnost výsledků výzkumu a geologická odlišnost této lokality. Problémem je podle NKÚ také technické, finanční a personální propojení výzkumného pracoviště s dolem Rožná. Důl Rožná je majetkem státu a hospodaří s ním státní podnik Diamo. SÚRAO tak částečně platí i provozní náklady za Diamo.

NKÚ se vedle přípravy úložiště zaměřil na hospodaření správy v letech 2014 až 2019. V něm vážné chyby nezjistil.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované