Hlavní obsah

Stovky diplomatů ze hry. Tak dopadla diplomatická válka mezi Rusy a Brity

Foto: Profimedia.cz

Vyšetřování otravy Sergeje Skripala v roce 2018 v anglickém Salisbury.

Reklama

19. 4. 19:07

Vývoj vyšetřování exploze ve Vrběticích citelně ovlivňuje česko-ruské vztahy. V Evropě jde ale jen o jednu z mnoha operací Ruské federace – ruské aktivity v minulosti prudce zamávaly i s vazbami Ruska na Velkou Británii.

Článek

Vražda bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka v roce 2006 v Londýně, otrava dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v roce 2018 v Salisbury.

Dvě akce ruských bezpečnostních a zpravodajských služeb, které zahýbaly s ruskými diplomatickými vztahy s Velkou Británií. V případě otravy Skripalových rozpoutaly i diplomatickou válku, jež vedla k vyhoštění stovek diplomatů z obou stran.

Litviněnko, 2006: 4 vyhoštění ruští diplomaté

Alexandr Litviněnko byl bývalý agent ruských tajných služeb FSB, před rozpadem Sovětského svazu KGB. V roce 1998 vystoupil na tiskové konferenci, kde uvedl, že dostává rozkazy v rozporu se zákony, kvůli čemuž skončil ve vazební věznici. Poté byl předmětem několika vyšetřování ze strany FSB a měl zakázáno odjet ze země.

V roce 2000 ale emigroval do Velké Británie, kde o rok později získal politický azyl. Spolupracoval poté s britskými tajnými službami. Šlo o velkého kritika Vladimira Putina, který podle něj stál mimo jiné za vraždou novinářky Anny Politkovské.

K otravě Litviněnka došlo nejspíš 1. listopadu roku 2006, kdy se bývalý agent v Londýně setkal s dalšími bývalými členy KGB Dmitrijem Kovtunem a Andrejem Lugovojem. Krátce nato byl muž hospitalizován a 23. listopadu zemřel – příčinou úmrtí byla otrava izotopem radioaktivního polonia 210, napsal před 15 lety britský deník The Guardian.

V květnu následujícího roku Británie podle amerického listu The New York Times uvedla, že usiluje o vydání Lugovoje do Spojeného království, aby ho mohla soudit za vraždu Litviněnka. Rusko to odmítlo, načež v červenci téhož roku Britové vyhostili ruské diplomaty, členy ruské ambasády v Londýně.

„Ruský kabinet nevzal v potaz to, s jakou vážností tento případ řešíme, ani závažnost problému. A to i přes lobbing v nejvyšších patrech a jasné vysvětlení naší potřeby uspokojivé reakce,“ uvedl tehdejší šéf britské diplomacie David Miliband.

Foto: ČTK

Alexandr Litviněnko v roce 2002.

V roce 2015 pak Britové otevřeli nové veřejné vyšetřování Litviněnkova případu. Z jeho závěru vyšlo mimo jiné najevo, že otravě bývalého agenta dal nejspíš zelenou i sám prezident Putin.

„Šlo o vraždu, k níž došlo v Londýně na ulici a která byla sponzorovaná státem. Závěr, že byl do vraždy Litviněnka zapojený ruský stát, je velmi znepokojivý. Netřeba říkat, že šlo o očividné a nepřijatelné porušení těch nejzákladnějších principů mezinárodního práva a civilizovaného chování. Musíme ale přijmout fakt, že to není žádné překvapení,“ uvedla v lednu roku 2016 tehdejší ministryně vnitra Theresa Mayová (o pár měsíců později již premiérka).

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov nařčení odmítl a výsledky „kvazivyšetřování“ označil za projev britského humoru.

Skripal, 2018: celkem 342 vyhoštěných diplomatů

Sergej Skripal je bývalý ruský dvojitý agent, který v devadesátých letech a na počátku 21. století pracoval pro ruskou vojenskou rozvědku GRU a britské tajné služby. V roce 2004 ho zatkla ruská FSB, byl odsouzen za velezradu. Ve Velké Británii se usadil o šest let později po výměně agentů mezi Spojeným královstvím a Ruskou federací.

K otravě Skripala a jeho dcery Julije došlo 4. března 2018 v Salisbury na jihozápadě Anglie. V kritickém stavu je o několik dní později oba převezli do nemocnice a britské orgány událost začaly vyšetřovat jako pokus o vraždu. Ukázalo se, že byli otráveni nervovým jedem známým jako novičok. Skripalová se z nemocnice dostala 10. dubna, její otec 18. května.

Na Skripalův případ zareagovala britská vláda v čele s Mayovou důrazně. 12. března premiérka prohlásila, že jed novičok pochází z ruských laboratoří. Rusko to popřelo a naopak ukázalo prstem na další země Evropy, mimo jiné na Česko, které by podle něj byly schopné tuto látku vyvinout.

Foto: Profimedia.cz

Zleva: Ruslan Boširov a Alexandr Petrov v Salisbury v březnu 2018.

Někdejší ministr zahraničí Boris Johnson tehdy prohlásil, že přístup Ruska je „čím dál bizarnější“. Pokus o vraždu nakonec získal i dva podezřelé: za otravou Skripalových stáli podle britských vyšetřovatelů členové GRU, Alexandr Petrov a Ruslan Boširov.

Ještě v polovině března 2018 začala diplomatická válka. Britové na jejím počátku vyhostili 23 ruských diplomatů, Moskva zareagovala vyhoštěním stejného počtu britských představitelů a uzavřením kulturní a vzdělávací organizace British Council. Ruské ministerstvo také uzavřelo britský konzulát v Petrohradě.

Ze solidarity se k Británii připojilo 17 členských zemí Evropské unie, včetně České republiky, a Spojené státy, Ukrajina, Moldávie, Kanada, Albánie, Austrálie, Makedonie a Norsko. Celkem (včetně Británie) vyhostily 143 ruských diplomatů, USA nejvíce ze všech – šedesát. Severoatlantická aliance navíc vyhostila dalších sedm ruských diplomatů.

Ruská federace reagovala recipročně – vyhostila 73 britských diplomatů a celkem 116 představitelů zemí, jež proti Rusku zakročily. Celkem se tak diplomatické půtky dotkly 342 diplomatů z obou stran.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované