Článek
Léto mělo být po epidemiologické stránce oddechovým obdobím, ve kterém zbyde dost času na vybudování postupu pro podzimní zátěžovou zkoušku okolo covid-19. Uklidnění zatím přišlo jen zčásti - po velkém zdroji nákazy na Karvinsku vyskakují po republice stále nová menší ohniska.
Otázka okolo další strategie proti covid-19 nicméně přetrvává. S rychlými změnami počasí se navíc stává čím dál palčivější. Za necelý měsíc se k tomu všemu přidá i návrat dětí do škol, veřejná doprava bude znovu praskat ve švech a přibude i potenciálně podezřelého kýchání.
Chřipka, nebo covid?
Prvním problémem, který na podzim zkomplikuje situaci, bude odlišení covid-19 od ostatních viróz. Národní strategie testování covid-19 proto zatím počítá s nastavením priorit.
„Definuje rizikovou skupinu obyvatelstva, která má absolutní prioritu v testování, neboť je u nich zcela klíčové včas onemocnění covid-19 diagnostikovat. Stejnou prioritu pro testování mají i ti, kteří jsou s rizikovými jedinci v úzkém kontaktu a mohou se pro ně stát zdrojem nákazy - rodinní příslušníci sdílející stejnou domácnost, zdravotníci a další personál,“ píše se v dokumentu.
Mezi rizikové patří například onkologičtí pacienti, pacienti po transplantaci orgánů nebo kostní dřeně, případně lidé s těžkou obezitou a další, u kterých se dá čekat těžký průběh nemoci. Nejnižší prioritu mají ostatní lidé, u nichž se naopak předpokládá bezpříznakový či mírný průběh onemocnění - děti a dospělí bez přidružených rizikových faktorů.
Kdo se bude testovat?
(1) jedinec patří do skupiny obyvatel s rizikem rozvoje těžšího průběhu onemocnění
(2) jedinec je v kontaktu s osobou, která se řadí do rizikové skupiny
(3) jedinec je zaměstnaný na kritické infrastruktuře státu
„Je evidentní, že každého s rýmou nebude možné na covid testovat. Ti lidé by v podstatě měli stonat standardně jako s virózou a až v případě, že se to nebude vyvíjet dobře, tak je testovat. Takový by měl být princip. Zatím ale platí pořád to, co je nastavené, protože těch lidí není tolik. V podstatě každý, kdo má příznaky respirační infekce a trochu zvýšenou teplotu, jde na testy,“ řekl pro Seznam Zprávy Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.
Dodal, že je zásadní posílit kapacitu testování i odběrových míst. „Už začátkem září se může stát, že se respirační infekce rozjedou. Doufám, že to bude až od října, ale stát se to může už v září,“ uvedl.
Strategii pro testování resort zdravotnictví představil minulý týden. Podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) jsou dnes laboratoře schopny provést asi 17 000 testů na koronavirus denně. Cílem je počet navýšit přes páteřní síť. V každém kraji by podle něj měla být minimálně jedna taková páteřní laboratoř. Celkem mají provést až 15 000 testů denně, při zapojení dalších je podle ministra reálné dosáhnout na 25 000 testů.
Roušky hlásí comeback
Na ministerstvu vzniká také návod pro vhodnou léčbu covid pozitivních. Bude se týkat zejména pacientů, kteří vyžadují hospitalizaci či intenzivní péči.
„Dokument by se měl týkat dvou velkých oblastí. Jaké jsou indikace přijetí pacienta do nemocnice a toho, jaké léky by měly být preferovány, případně i v jakém pořadí podle jejich dostupnosti,“ přiblížil už dříve pro Seznam Zprávy Vladimír Černý, předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Jeho pracovní skupina má vytvoření dokumentu na starost. Podle Černého by měl být hotový v září.
Mimo léčebné a testovací strategie už nyní odborníci začínají mluvit také o návratu přísnějších protiepidemických opatření.
Jak pro Seznam Zprávy přiblížil epidemiolog Rastislav Maďar, Česko nejspíš s nástupem sezony respiračních nákaz čeká plošná povinnost nošení roušek ve vnitřních prostorách. Že by alespoň v Praze k takovému kroku mohlo dojít už v září, oznámila ředitelka pražské hygieny Zdeňka Jágrová.
„Velmi jsme zvažovali nošení roušek v těchto klimatických podmínkách. Takže počítáme, že se v září obnoví. Ale nejsem schopna říci, kdy přesně. Bude záležet na vývoji onemocnění, zda se například podaří udržet do 20 procent podíl případů, u kterých není znám zdroj nákazy,“ řekla v pondělí novinářům.
O možnosti zavést opatření plošně pro celou republiku mluvila i hlavní hygienička Jarmila Rážová. Podle ní ale bude záležet na aktuální situaci.
„Teď vám z tohoto místa jen těžko můžu říct, že tak ministerstvo učiní i na území celé republiky. Neznám situaci, která bude na konci srpna. Závisí na vývoji epidemiologické situace a na tom, jak budou vypadat stupně pohotovosti na základě dat,“ dodala.
Posila pro hygieny?
Zda se podaří podzimní střet covidu a respiračních nákaz překonat bez úhony, bude záležet také na fungování hygienických stanic. Těm se v minulých letech škrtaly peníze i místa a nyní se do nich hledají posily.
Celkem bylo v rámci krajských hygienických stanic vypsáno 134 míst. Lidé mají pracovat především v epidemiologických odděleních. Potřeba jsou ale i další pracovníci včetně právníků. Obsadit se však zatím podařilo jen zlomek pozic.
„Na všechna ta místa jsou vypsána výběrová řízení. Samozřejmě dle služebního zákona. Moravskoslezský kraj má na některá místa třeba 15 zájemců, na některá žádného. Snažíme se - a všichni ředitelé jsou k tomu nabádáni - aby se snažili nabrat lidi co nejdříve,“ přiblížila v pondělí hlavní hygienička Rážová.
„Byla bych ráda, kdyby tam ti lidé dávno byli. Jsem ráda, že vláda usoudila, že je to potřeba, a vyčíslili jsme, jak by to mělo být. Ale potřebujeme většinou lidi, kteří mají určitý typ vzdělání nebo nějaký blížící se, ti ale zároveň moc nejsou na trhu práce. Má to tedy svoji limitaci, ale opravdu si myslím, že všichni dělají, co mohou,“ dodala.
