Hlavní obsah

Súdán zmizí z teroristického seznamu USA. Kývl na navázání vztahů s Izraelem

Foto: Profimedia.cz

Demonstrace za lepší životní podmínky v súdánské metropoli Chartúmu.

Reklama

22. 10. 2020 10:29

Americký prezident Donald Trump oznámil, že vyškrtne Súdán ze seznamu zemí financujících terorismus. Chudé africké zemi se tak po 27 letech otevírá šance na oživení ekonomiky a možná i na přechod k demokracii.

Článek

Donald Trump podmínil vynětí Súdánu ze seznamu státních sponzorů terorismu normalizací vztahů s Izraelem a vyplacením odškodného obětem pumových útoků na americké ambasády v Keni a Tanzanii v roce 1998.

Súdánci s odškodným souhlasí a v nejbližších dnech by podle serveru Al-Monitor měli podniknout první kroky směřující k navázání vztahů s Izraelem. Súdán se tak zařadí po bok Spojených arabských emirátů a Bahrajnu, které tak učinily v minulých týdnech. Už ve středu večer súdánskou metropoli navštívila podle veřejnoprávní stanice Kan izraelská delegace, aby jednala o normalizaci vzájemných vztahů.

Súdán také souhlasil s tím, že vyplatí odškodné obětem útoku teroristické sítě al-Káida na americký křižník USS Cole v roce 2000. Súdán tehdy platil za jedno z nejbezpečnějších útočišť teroristů – v devadesátých letech v něm pobýval Usáma bin Ládin, Abú Nidal nebo Carlos známý také pod přezdívkou Šakal.

Súdán tak zásadně mění svoji dosavadní politiku. Právě v Chartúmu se arabští lídři v roce 1969 dohodli na třech NE vůči židovskému státu – ne míru, ne vyjednávání, ne uznání Izraele. Rok po pádu islamistického diktátora Umara Bašíra zde vládne přechodná civilní vláda, skutečnou moc ale třímají v rukou generálové.

Hladem trpí deset milionů Súdánců

V září navštívil súdánskou metropoli šéf americké diplomacie Mike Pompeo, který premiérovi Abdallahu Hamdúkovi nabídl ukončení sankcí za uznání Izraele. Hamdúk údajně několik měsíců váhal, protože se obával islamistické opozice. Argumentoval tím, že by americká vláda měla uzavřít dohodu až s demokraticky zvolenou vládou.

Pokušení bylo ale nakonec příliš velké – vyškrtnutí z amerického seznamu znamená příliv investic i humanitární pomoci do bídou zkoušené země, kde podle odhadů OSN trpí nedostatkem jídla na deset milionů lidí. To by mohlo pomoci nynější vládě, která už také čelí protestům za příliš pomalé tempo reforem.

Foto: Profimedia.cz

Svržený diktátor Umar Bašír před soudem

Po odtržení Jižního Súdánu čelí Chartúm dlouhé finanční krizi. Rozpadem státu totiž přišel o tři čtvrtiny produkce ropy a dvě třetiny vývozu. Sankce navíc neumožňují další ekonomický rozvoj a zemi dusí i obří dluh ve výši 72 miliard dolarů. Ceny potravin v posledních letech výrazně stouply a miliony lidí nemají ani na základní obživu. K tomu se v posledních měsících přidala ještě pandemie koronaviru, jíž v zemi podlehlo přes osm stovek lidí.

Zrušení ženské obřízky i rouhání

Časy se nicméně v Súdánu v poslední době skutečně mění, a to i k lepšímu – vláda ve snaze vyhovět mezinárodnímu společenství zakázala ženskou obřízku, souhlasila s tím, že pošle bývalého vládce Bašíra k soudu, zrušila zákony o rouhání a zahájila vyšetřování masakrů v Dárfúru.

„Vyhráli jsme boj o obnovení cti súdánského lidu,“ citoval deník The New York Times súdánského ministra zahraničí Umara Ismaíla.

Podle deníku lze očekávat, že chystaná oznámení o ukončení sankcí přinesou vládě úlevu a utlumí sociální protesty v ulicích Chartúmu. Zatímco islamisté spjatí s bývalým režimem budou proti normalizaci vztahů protestovat, mladí lidé, kteří demonstrují za demokracii, budou zřejmě smířlivější.

Zda bude pragmatická dohoda přechodné vlády s Trumpovou administrativou dobrá i pro ně, se ale ukáže až v budoucnu. Generálové se totiž zbaví těch nejtíživějších ekonomických problémů a možná poklesne jejich vůle uspořádat svobodné volby.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované