Hlavní obsah

Švédský účet za pandemii: více mrtvých ekonomické škody nevykoupilo

Foto: Profimedia.cz

Cedule doporučující dodržování vzdáleností v Malmö

Reklama

9. 7. 7:30
aktualizováno • 9. 7. 16:13

Od začátku šíření koronaviru v Evropě si Švédsko získalo pozornost zahájením neortodoxního open air experimentu. Jenže myšlenka na záchranu ekonomiky, po které zůstaly tisíce mrtvých, se minula účinkem.

Článek

Pandemie, nepandemie, Švédsko se rozhodlo, že život v zemi se nezastaví. Jedním z uváděných důvodů tohoto pro Evropu bizarního rozhodnutí mělo být ušetření ekonomiky před škodami. Celý svět tak mohl sledovat, co se stane, když se vláda během pandemie rozhodne do chodu společnosti nezasáhnout.

Na jednu stranu se stalo předpokládané. Oproti zemím, které zavedly uzavření celých oblastí, zemřelo ve Švédsku v důsledku covid-19 o tisíce lidí více. Jenže ekonomická situace nedopadla o nic lépe. „Prakticky nezískali vůbec nic,“ řekl pro New York Times ekonom Jacob F. Kirkegaard z Peterson Institute for International Economics ve Washingtonu. „Udělali si sebepoškozující ránu, ale na ekonomice nezískali.“

Výsledky švédského experimentu jsou relevantní i za hranicemi Skandinávie. Ve Spojených státech se virus šíří alarmující rychlostí a mnoho států se na naléhání prezidenta Donalda Trumpa vyhýbalo izolaci nebo preventivním opatřením v naději, že tímto podpoří oživení ekonomiky, lidé se vrátí do práce, obchodů a restaurací. Britský premiér Boris Johnson, který byl sám s covid-19 hospitalizován, minulý týden nechal otevřít hospody a restaurace se stejným záměrem, jako se ve Spojených státech vyhýbali celostátním izolacím.

Jenže výsledek Švédska – více mrtvých a škody na ekonomice obdobné jako v okolních zemích – naznačuje, že vidina úspěchu během rozhodování se mezi záchranou životů a placením účtů byla lichá. Ignorování nutnosti izolace stálo jak životy, tak pracovní místa.

Vláda upřednostnila pohodlí obyvatel vyhnutím se zákazům. Od švédské vlády nezaznívalo ani nic o komunitní imunitě, ani promořování. Jedinou strategií bylo sociální distancování. Švédové mohli dál chodit do restaurací, posiloven, obchodů, na hřiště, otevřená zůstala i většina škol. Okolní země Dánsko a Norsko zakazovaly shromažďování velkých skupin lidí, zavřely obchody i restaurace.

O více než tři měsíce později spočítalo Švédsko svůj „účet“ za koronavirus – 5 420 mrtvých. Oproti 129 tisícům mrtvých Američanů toto číslo nevyznívá nijak hrozivě. Jinak je tomu ale z perspektivy přepočtu na milion obyvatel. V desetimilionovém Švédsku zemřelo o 40 procent více lidí než ve Spojených státech, dvanáctkrát více než v Norsku, sedmkrát více než ve Finsku a šestkrát více než v Dánsku. Vyšší čísla švédských statistik úmrtí se předpokládala po mnoho týdnů. Navzdory ponechání plného chodu ekonomiky utrpěl švédský obchod a prosperita stejně jako u sousedních zemí.

Švédská centrální banka očekává, že se její ekonomika v letošním roce sníží o 4,5 procenta, přestože původně očekávala zisk 1,3 procenta. Nezaměstnanost v květnu poskočila na 9 procent z březnových 7,1 procenta. „Celkové poškození ekonomiky znamená, že oživení bude zdlouhavé, přičemž nezaměstnanost zůstane zvýšená,“ uzavřela Oxford Economics v nedávné výzkumné zprávě.

Jde více méně o stejné škody, které pandemie napáchala na ekonomice v Dánsku, kde centrální banka očekává snížení ekonomiky o 4,1 procenta a nezaměstnanost v květnu vzrostla z březnových 4,1 procent na 5,6 procent.

Stručně řečeno, ani oběť v podobě většího počtu mrtvých nebyla dostatečná k záchraně obávaných ekonomických ztrát.

Koronavirus navíc netoleruje národní hranice. Navzdory vládním rozhodnutím ponechat ekonomiku v chodu ale švédský byznys podléhá stejným podmínkám, které způsobily recesi všude jinde. Kvůli obavám z nákazy začali Švédové méně chodit do obchodů – nedostatečně na to, aby předešli umírání, ale dostatečně na to, aby narušili obchodní aktivity.

Pochvalu si Švédsko nezaslouží ani za reakci na šíření nákazy v pečovatelských domech, kterým náleží asi polovina všech úmrtí spojených s onemocněním covid-19 zaznamenaných v zemi. Vážné selhání v poskytování správné péče nastalo v 91 zařízeních, sdělila ministryně zdravotnictví Lena Hallengrenová na úterní tiskové konferenci a dodala, že záležitost bude dále vyšetřována.

Podle New York Times z případu Švédska plyne potenciálně univerzální poučka: Nelze zjednodušeně považovat vládní kroky, jako zavedení karantény, za příčinu ekonomických škod. Skutečným viníkem je samotný virus. Od Asie po Evropu, Ameriku rizika pandemie narušila chod podniků a zároveň přiměla lidi, aby se vyhnuli nákupním centrům a restauracím, bez ohledu na to, co vláda oficiálně nařídila či nikoli.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené