Hlavní obsah

Vlny covidu vystřídá smrtící vedro, před kterým nelze utéct, varuje OSN

Foto: Profimedia.cz

Nejhorší vedra zasáhnou velkoměsta v rozvojových zemích. Ilustrační foto.

Reklama

23. 6. 21:54

Stačí okolo šesti hodin, aby lidské tělo v prostředí extrémních teplot v kombinaci s vysokou vlhkostí vypovědělo službu, varují odborníci po znepokojivé zprávě OSN. Existuje i speciální škála takzvaného vlhkého teploměru.

Článek

Spalující a neutuchající teplo sužuje rozsáhlé plochy planety a zabíjí miliony těch, kteří nemají kam utéct. Stín je nezachrání, mělké vodní plochy jsou teplejší než lidská krev. Toto není scéna z nového sci-fi románu, ale reálný nástřel toho, jak dle nejnovější zprávy OSN bude vypadat život miliardy lidí v případě, že se globální oteplování bude nadále vymykat kontrole.

Dřívější klimatické modely naznačovaly, že k extrémním teplotním vlnám přesahujícím hranice lidských možností budou zapotřebí desítky až stovky let. Podle zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o 4000 stranách, kterou získala agentura AFP ještě před jejím plánovaným zveřejněním v únoru 2022, jsou však tyto bezprecedentní teplotní vlny mnohem blíž.

Zpráva poradního panelu OSN pro vědu o klimatu vykresluje ponurý a smrtící obraz oteplující se planety. Pokud se svět ohřeje o 1,5 stupně Celsia, tedy o 0,4 stupně nad dnešní hodnoty, bude silným vlnám veder nejméně jednou za pět let vystaveno 14 procent populace. Navýšením o půl stupně by extrémními vedry trpělo dalších 1,7 miliardy lidí.

Nejhůře zasažená mají být velkoměsta v rozvojových zemích, která sama o sobě generují vlastní teplo, od Karáčí po Kongo, od Manily po Bombaj, od Lagosu po Manaus. V případě těchto měst nejde jen o ukazatele na teploměru. Teplo se stává o to nebezpečnějším v kombinaci s vysokou vlhkostí vzduchu - jinými slovy je snazší přežít den při vysokých teplotách, pokud je v okolí vzduch suchý, než v případě nižší teploty s velmi vysokou vlhkostí. Tato kombinace připomínající parní lázeň má svou vlastní škálu, známou jako teplota vlhkého teploměru.

Šest hodin

Odborníci tvrdí, že zdravý dospělý člověk nepřežije v prostředí, ve kterém taková teplota překročí 35 stupňů, a to ani ve stínu s neomezeným přísunem pitné vody. „Když jsou teploty vlhkého teploměru extrémně vysoké, je ve vzduchu tolik vlhkosti, že pocení při odvádění přebytečného tepla z těla nefunguje,“ řekl Colin Raymond, hlavní autor nedávné studie o vlnách veder v Perském zálivu. „V určitém okamžiku, možná po šesti nebo více hodinách, to při absenci přístupu k umělému ochlazení vede k selhání orgánů a následné smrti.“

Dopady vlhkého tepla na mnohem nižších prahových hodnotách lze sledovat už nyní, zejména na starších a nemocných lidech. Během dvou vln veder na úrovni 30 stupňů TW (wet-bulb temperatures, teploty vlhkého teploměru), které v roce 2015 zasáhly Indii a Pákistán, zemřelo více než čtyři tisíce lidí. V Evropě obdobná vlna v roce 2003 zabila více než 50 tisíc lidí. Tehdy stupnice nedosahovala ani 30 stupňů.

Statistikami o úmrtích zamávaly také teplotní výkyvy v roce 2019, což byl druhý nejteplejší rok v historii planety. Výzkum z Institutu pro metriky a hodnocení zdraví (IHME) za toho období uvádí něco málo přes 300 000 úmrtí souvisejících s teplem. Podle výzkumníků z London School of Hygiene & Tropical Medicine lze globální oteplování vinit asi za 37 procent úmrtí souvisejících s teplým počasím, tedy něco přes 100 000. V šesti zemích, Brazílii, Peru, Kolumbii, na Filipínách, v Kuvajtu a Guatemale, šlo o více než 60 procent úmrtí.

Většina těchto úmrtí byla pravděpodobně způsobena úpalem, infarkty a dehydratací způsobenou silným pocením. Podle zjištění London School of Hygiene & Tropical Medicine se výskyt nebezpečných teplot přesahujících 27 stupňů TW od roku 1979 více než zdvojnásobil. Studie dál předpovídá, že bude v následujících letech teplota vlhkého teploměru „pravidelně překračovat 35 stupňů TW“ v případě, že se planeta oteplí o 2,5 stupně oproti předindustriální úrovně. Lidská činnost dosud zvýšila globální teploty o 1,1 stupně.

Pařížská dohoda z roku 2015 vyzývá k omezení nárůstu na „hluboko pod“ dva stupně, v ideálním případě 1,5 stupně. I kdyby se tyto cíle podařilo naplnit, budou stovky milionů obyvatel měst v subsaharské Africe a v jižní a jihovýchodní Asii pravděpodobně do roku 2080 každý rok zažívat nejméně 30 dnů smrtelných teplot, uvádí zpráva IPCC.

Efekt městského tepelného ostrova

„V těchto regionech populace měst dramaticky roste a zvyšuje se i hrozba smrtelného horka,“ uvedl v reportu Steffen Lohrey, hlavní autor studie. Výpočty dle Lohreye však nezohledňují takzvaný efekt městského tepelného ostrova, který v průběhu vln veder v porovnání s okolními oblastmi přidává v průměru o 1,5 stupně.

K tomuto efektu ve městech přispívá asfalt a budovy absorbující teplo, výfukové plyny z klimatizace a hustota městského života. Obzvláště citlivá na smrtelné vlny veder je subsaharská Afrika. Z velké části proto, že není připravena se s nimi vyrovnat. „Jak pozorování v reálném světě, tak klimatické modely ukazují, že subsaharská Afrika je hotspotem pro aktivity vln veder,“ uvedl Luke Harrington, výzkumník z Institutu pro změnu životního prostředí na Oxfordské univerzitě.

Varování platí i pro centrální Čínu a Střední Asii, kde se „očekává, že se extrémní teploty vlhkého teploměru přiblíží a pravděpodobně překročí fyziologické prahové hodnoty pro adaptabilitu člověka“, tvrdí IPCC. Dusivé vlny tepla se nevyhnou ani Středomoří. „V Evropě bude do poloviny století vystaveno vysokému riziku tepelného stresu až 200 milionů lidí, pokud se svět do roku 2100 zahřeje na dva stupně Celsia,“ uvádí se ve zprávě.

Rozhodující pro míru úmrtnosti je schopnost populace přizpůsobit se, vysvětluje pro SCMP Jeff Stanaway, výzkumný pracovník IHME. „Lidé v západní Evropě jsou na teplo citlivější než v Severní Americe. Je to proto, že v Severní Americe má každý klimatizaci a dobře izolované moderní budovy. Je to jen rozdíl v infrastruktuře.“

Vyšší teploty navíc rozšíří pestrost šířených chorob, sníží výnosy plodin a hodnoty živin, produktivitu práce a učiní z manuálních aktivit pod širým nebem život ohrožující činnost. Odborníci tvrdí, že nejhorším dopadům lze zabránit, pokud bude globální oteplování omezeno na hodnoty definované v Pařížské dohodě. Nyní se však zdá, že je problém nevyhnutelný. „Dnešní děti budou zažívat více dnů s extrémním teplem, takovým, že bude manuální práce venku fyzicky nemožná,“ varuje zpráva IPCC.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované