Hlavní obsah

Světový finanční dráb zavírá pobočku v Aténách. Řecko už ho nepotřebuje

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

9. 1. 6:14

Během deseti let prošlo Řecko hlubokými reformami, na které kromě jiných dohlížel i Mezinárodní měnový fond. Nyní jeho mise v Aténách končí.

Článek

V praxi to vlastně nic nezmění, ale protože se politika i ekonomika často odehrávají v symbolech, může konec jedné kanceláře v Aténách představovat pro 10,5 milionu Řeků konec ujařmení těžce zkoušeného národa.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis sdělil, že během několika měsíců zavře v Aténách svou pobočku Mezinárodní měnový fond. Ten státům světa slouží jako velká banka, která však půjčuje nejen za úrok, ale také za hluboké a bolestivé reformy. V Řecku fond působil v rámci tzv. trojky – tedy Evropské centrální banky, Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu – deset let. Od srpna 2018 už si Řecko dokáže půjčit na běžném trhu.

Fond pomáhal financovat záchranné úvěry pro Řecko, díky kterým nakonec jihovýchodní výspa eurozóny nemusela začít platit opět drachmami. Fond poslal do Atén celkem 32 miliard eur, z nichž většinu už země splatila. Další miliardy dluhů však Atény dluží ostatním zemím eurozóny: ve třech záchranných balících si Řecko půjčilo 250 miliard eur.

Řecká dluhová krize se naplno projevila v roce 2010, kdy přišla první žádost o úvěry. Během deseti let prošla země reformami, které vyvolaly prudký propad životní úrovně a úprk mladých za lepším, ale nakonec začaly postupně zabírat. Země však stále řeší neefektivnost celého státního aparátu i daňové úniky, kterými se Řekové snaží vyhnout vysokým daním.

Daň za reformy – nelibost vůči Němcům

Podle posledních údajů MMF sedí Atény na hoře dluhů ve výši 176 procent HDP. Aby takovou sumu země splatila, nemohla by téměř dva roky dělat nic jiného než platit dluhy. A ekonomové se také shodují, že tolik země nikdy nesplatí, jen se hraje o to, jak dluhy odpustit a zachovat si u toho tvář.

Řada ekonomů medicínu na chřadnoucí ekonomiku země zpochybňovala a uváděla, že řecké potíže jen zhoršuje, místo aby pomáhala. Věřitelé v čele s Německem ale měli navrch a především německý tlak na hluboké reformy zanechal ve vztazích obou zemí hořkou pachuť. Není tedy žádný div, že se německá kancléřka Angela Merkelová v Řecku těší přízni jen u 22 procent oslovených obyvatel. A že Řekové Němcům neustále předhazují údajně nezaplacené válečné reparace.

Reklama

Doporučené