Hlavní obsah

Svoboda tisku je v ohrožení po celém světě. Propadlo se Česko i s celou Evropou

Úroveň svobody tisku se zhoršuje po celém světě, nejvíce v Jižní Americe a Evropě. (Video: Marek Martinovský, Shutterstock.com, ČTK, AP)

Svoboda tisku se ve světě opět zhoršila, vyplývá z každoroční zprávy mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Česká republika se v žebříčku 180 zemí proti loňsku propadla z 34. na 40. místo, je ale před Spojenými státy, které spadly ještě níž. Největší svobodu tisku tradičně poskytují médiím severské země v čele s Norskem, následuje Finsko, Švédsko – které se o místo propadlo – a Nizozemsko. Na opačném konci žebříčku je Turkmenistán, který po několika letech převzal nelichotivé prvenství Severní Koreje.

Článek

Jen ve 24 procentech sledovaných zemí se dá situace ohledně svobody tisku označit za „dobrou“ či „docela dobrou“, uvádí zpráva. „Nepřátelské chování politických vůdců vůči médiím vedlo ke stále častějším násilným činům,“ uvádí organizace. Novináři podle RSF žijí „v nebezpečí a ve strachu“.

„Pokud se politická debata posune do atmosféry občanské války, kde jsou novináři v roli obětních beránků, tak je demokracie v obrovském ohrožení,“ uvedl šéf Reportérů bez hranic Christophe Deloire.

Největší regionální propad zaznamenala Jižní Amerika. Ve Venezuele se projevila prohlubující se krize, v Brazílii pak agresivní rétorika nového prezidenta Bolsonara a tradičně také násilí vůči novinářům ze strany organizovaného zločinu. V propadu následovala Evropa, jejíž země sice stále patří mezi ty, v nichž novináři mohou pracovat nejsvobodněji, sestupný posun v pořadí ale nenastal také právě kvůli tomu, že se situace zhoršuje v podstatě na celé planetě.

Česko poškozuje skupování médií i výroky Zemana

Česká republika se propadla o šest míst na 40. příčku. Na vině je zaprvé agresivní rétorika prezidenta Miloše Zemana, který například na tiskové konferenci v roce 2017 obdržel maketu kalašnikovu s nápisem „na novináře”. RSF také zmiňuje incident ze Zemanova volebního štábu v lednu 2018, kdy novinář Karel Slezák pěstmi napadl kameramana serveru iDNES.cz a došlo i k potyčce s dalšími reportéry, včetně zástupkyně Seznamu.

Dále pak zpráva zmiňuje zvyšující se koncentraci médií v rukách českých miliardářů, v čele s trestně stíhaným premiérem Andrejem Babišem, jenž vlastní dva největší české deníky.

Bez povšimnutí nezůstala ani vražda slovenského novináře Jána Kuciaka. I kvůli ní se Slovensko propadlo na 35. místo, pořád je však o pět míst před Českem.

V sousedním Německu, které je na tom ze zemí střední Evropy tradičně nejlépe, se na pořadí projevil rostoucí počet výhrůžek a napadení novinářů ze strany extremistů, ke kterým došlo také při protestech v Chemnitzu. RSF však také negativně hodnotí zákon proti „nenávistným příspěvkům”, který pod vysokými pokutami nařizuje provozovatelům sítí odstranit „zjevně nelegální” příspěvky. Podle RSF přitom tento zákon inspiroval legislativu v Rusku nebo na Filipínách, jejímž účelem je omezit svobodu projevu.

O jednu příčku se propadlo Polsko, v němž se na svobodě tisku podepisuje konzervativní vládní propaganda a ztráta nezávislosti veřejnoprávních médií. Reportéři bez hranic také připomínají, že někteří opoziční novináři kritizovali státem vlastněná média z toho, že jejich nenávistná rétorika přispěla k lednové vraždě gdaňského starosty Pawla Adamowicze.

Nejhůře je na tom z regionu Maďarsko. V něm podle zprávy dochází k masivní koncentraci médií v rukou oligarchů nakloněných premiérovi Viktoru Orbánovi a jeho straně Fidesz. „Mnoho důležitých kritických médií” muselo podle organizace ukončit činnost.

Atmosféra strachu a vývoz propagandy

Spojené státy se v žebříčku propadly na 48. pozici. Jak zpráva uvádí, období od zvolení Donalda Trumpa prezidentem je jedním „z nejtemnějších v historii americké novinařiny“. Nechvalně proslulé jsou zejména Trumpovy výpady proti novinářům, nicméně v zemi se objevilo i mnoho případů obtěžování žen-novinářek či novinářů jiné barvy pleti. „Nikdy předtím nebyli američtí novináři vystaveni tolika výhrůžkám smrtí a nikdy předtím nemuseli tak často vyhledávat ochranu soukromých bezpečnostních firem,“ dodává zpráva.

Na úplném konci žebříčku opět figurují nejtvrdší diktatury světa, jako je Saúdská Arábie, Kuba, Čína nebo Severní Korea. Už tak tristní hodnocení Saúdů zhoršila vražda novináře Džamála Chášakdžího. Ta podle RFE vyvolala vlnu strachu mezi novináři i za hranicemi arabského království. „Ze strachu o život se mnoho novinářů v regionu začalo samo cenzurovat, nebo přestali psát úplně,” stojí ve zprávě RSF.

Jednou z nejhorších zemí pro nezávislou novinářskou práci zůstává také komunistická Čína. Vláda netoleruje názorovou opozici a zároveň maximálně ztěžuje práci zahraničním novinářům. Před dvěma lety v čínských věznicích zemřel laureát Nobelovy ceny za mír Liou Siao-po a bloger Jang Tchung-jen. Oba v důsledku neléčené rakoviny.

Jak navíc RSF informovala už začátkem letošního roku, čínská vláda investuje stovky milionů dolarů ročně, aby umlčela své kritiky v zahraničí a šířit propagandu. To dělá například skrze rozšiřování mezinárodního vysílání, reklamními kampaněmi, ale i infiltrací do zahraničních médií.

Neblahé „prvenství“ překvapivě nezískala Severní Korea ani Eritrea. Vloni ji co do omezování svobody projevu předběhl Turkmenistán.

Reportéři bez hranic se snaží vyjádřit stupeň svobody, které se těší novináři, blogeři a média ve 180 státech světa. Základem takového zjišťování je dotazník, který RSF předkládá novinářům, vědcům, právníkům a ochráncům lidských práv ve světě.

Doporučujeme