Hlavní obsah

Tady by se Pohlreich zbláznil. U kontroly neprošla čtvrtina všech hospod

Foto: SZPI, Seznam Zprávy

Plíseň, myši, švábi, nebo „jen“ otřesný nepořádek – i takováto nechutná zázemí odhalují inspektoři SZPI při kontrolách restaurací. Loni zavřeli 22 takových podniků, o rok dříve 49.

Reklama

Za šest let kontrol našla inspekce problém u každé čtvrté restaurace nebo hospody. Stovky jich musela uzavřít. Mezi největší prohřešky patří špatná hygiena nebo falšování. Čtvrtina kontrolovaných pokrmů byla šizená.

Článek

Je to šest let, co Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) začala kontrolovat gastronomický sektor – restaurace, bistra, fast foody, cukrárny, nebo třeba pivnice a vinárny – a její bilance je tristní.

Od roku 2015 provedli kontroloři 73 805 kontrol a u 19 512 z nich zjistili porušení právních norem. Zhruba každá čtvrtý podnik tak nevyhověl předpisům.

Ač je současný stav špatný, v minulosti bylo ještě hůř. Z dat kontrolorů vyplývá, že po zahájení kontrol v roce 2015 si provozovatelé podniků často neuvědomovali, co to obnáší, provozovat veřejné stravování. Galerie snímků z kontrol odhaluje, v jakých otřesných zákoutích dokázaly některé firmy připravovat jídlo (pro snadnější procházení galerie klikněte na poslední fotku v náhledu ukazující počet dalších snímků, pozn. red.).

+41

Inspektoři tehdy museli na místě uzavřít 144 provozoven, aby dále neohrožovaly lidské zdraví, což představovalo 65,2 procenta provozoven uzavřených SZPI (inspekce kontroluje vedle restaurací např. i maloobchod). V roce 2019 inspektoři uzavřeli 49 provozoven, čili třetinu stavu roku 2015. V roce 2020, který však byl ovlivněn příchodem koronaviru, a nelze ho tak ohledně kontrol srovnávat s přechozími roky, inspektoři uzavřeli 22 podniků.

K typickým důvodům vedoucím k uzavření patří podle inspekce dlouhodobá rezignace na úklid v provozovně, rizikový technický stav zařízení a prostor provozovny, zaplísnění prostor a chladicích zařízení, výskyt škůdců a absence jejich regulace, chybějící přívod teplé vody, nevyhovující podmínky skladování, nezvládnutý odvoz odpadů apod. Jde přitom o podmínky přímo ohrožující zdraví spotřebitelů.

Ačkoliv se ta nejzávažnější hygienická provinění podařilo snížit o dvě třetiny, středně a méně závažné hygienické prohřešky zůstávají na vysokých číslech (z 45 508 kontrol nevyhovělo v šestiletém období 31 procent podniků). V roce 2015 nevyhovělo v této škále provinění 36,2 procenta podniků, v roce 2020 tento podíl sice klesl na 29,7 procenta, ale stále se pohybuje velice vysoko.

Kde se podařilo situaci zlepšit, je podle inspekce značení alergenních látek v pokrmech. Zatímco v roce 2015 chybovalo 18 procent provozovatelů, v roce 2020 jen 5,1 procenta a o rok dříve 6,1 procenta.

Vysoký podíl provinění odhalují inspektoři stabilně také při klamání spotřebitele. V této oblasti zjistili problém u téměř čtvrtiny vzorků z 10 451 hodnocených pokrmů a nápojů.

Jak konkrétně podniky své hosty klamou? Jde například o praxi, kdy je v nabídce uvedená složka pokrmu nahrazena jinou, typicky levnější složkou, čili člověk si objedná „dančí guláš“ či „telecí kebab“, ale na talíři mu přistane mnohem levnější maso.

„Dále se jedná o nabízení pokrmů označených ‚svíčková na smetaně‘, ‚těstoviny se smetanovou omáčkou‘, ‚pizza na smetanovém základě‘, ve skutečnosti ale jde o pokrmy připravené na bázi náhražky z rostlinných tuků,“ popisuje další příklady mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

Řada provozovatelů klame podle něj spotřebitele i uváděním složek „mozzarella“, „smažený sýr“, „smažený Eidam“, přičemž kontrola potvrdí použití levnější náhražky z rostlinného tuku. Klamání inspektoři zjišťují i u složek označených „šunka“, „parmská šunka“, „Prosciutto di Parma“ a podobně.

Provozovatelé však své hosty klamou i u nápojů. „Džus – 100% ovocný podíl“ je ve skutečnosti nápoj s nižším podílem ovoce, „Meruňka – ovocný destilát“ je aromatizovaná lihovina, pivo označené „12° ležák“ je nápojem nižší stupňovitosti, „víno z Moravy“ ve skutečnosti pochází ze Slovenska nebo Maďarska, nápoj deklarovaný „čokoláda“ obsahuje nižší než požadovaný obsah kakaa.

„Společné stravování tak představuje nejproblematičtější segment ze všech typů provozoven v kompetenci SZPI. Je to neakceptovatelné a budeme dále vyvíjet maximální úsilí o zlepšení situace v segmentu,“ dodává ke zprávě inspekce Kopřiva.

Co kontroluje SZPI v restauracích

Ve společném stravování se inspektoři zaměřují na kontroly hygienických a mikrobiologických požadavků. Sledují hlavně tyto parametry:

- Provozní hygienu (pravidelný úklid, čištění a sanitaci).

- Prevence šíření onemocnění z potravin.

- Postupy k regulaci škůdců.

- Zdravotní způsobilost zaměstnanců.

- Přítomnost zdraví škodlivých mikroorganismů – např. Salmonella spp., Listeria monocytogenes, Campylobacter spp., Escherichia coli tvořící shigatoxiny, stafylokokové enterotoxiny, noroviry, výjimečně i viry hepatitidy A a E.

- Mikrobiologická kritéria hygieny potravin – bakterie čeledi Enterobacteriaceae, E.coli.

- Mikrobiologická kritéria zdravotní nezávadnosti a jakosti ledů určených do nápojů – koliformní bakterie, intestinální enterokoky, E.coli, Clostridium perfringens, atd.

Zdroj: SZPI

Reklama

Doporučované