Článek
Úspěchy Tálibánu zřejmě souvisí s koncem vojenské mise Severoatlantická aliance (NATO), jejíž jednotky byly v zemi déle než 20 let a nyní zemi opouštějí.
Tálibán chladnokrevně zabil 22 příslušníků afghánských speciálních jednotek. K hromadné vraždě došlo 16. června ve městě Dawlat Abad v provincii Fárjáb poblíž afghánských hranic s Turkmenistánem. Z popravy se dochovalo i video, jehož část ve svém vysílání ukázala i americká televize CNN.
Místní Červený kříž potvrdil, že těla 22 příslušníků komanda nalezl. Zabití vojáků je v příkrém rozporu se snahou Tálibánu ukázat, že akceptuje kapitulaci afghánských vojáků, píše CNN.
Tálibán tři dny po bojích v Dawlat Abádu zveřejnil video, na němž je vidět, jak se zmocnil vojenských nákladních automobilů a zbraní. „Washingtonská garda – speciálně vycvičené speciální komando CIA, které pronásledovalo Tálibán – byla Tálibánem zajata živá, odzbrojena a spoutána,“ zaznělo na tehdejším videu.
Tálibán ale sdělil CNN, že videa, na kterých je vidět zastřelené komando, jsou falešná. Podle nich jde o vládní propagandu, která má afghánský lid povzbudit, aby se nevzdával. Podle mluvčího Tálibánu hnutí 24 členů komanda dosud zadržuje. Žádné důkazy mluvčí ovšem neposkytl. Afghánské ministerstvo obrany tvrzení Tálibánu popírá a sdělilo CNN, že vojáci zemřeli.
Podle několika svědků, s nimiž CNN hovořila v Dawlat Abadu, byli členové komanda opravdu zastřeleni. Jeden z mužů uvedl, že komanda dorazila do města s několika tanky, ale po dvou hodinách bojů jim došla munice a nedostalo se jim žádné podpory ze vzduchu. „Tálibán komando poté obklíčil. Pak vojáky přivedli doprostřed ulice a všechny je postříleli,“ uvedl svědek.
Na jednom videozáznamu, dlouhém asi 45 sekund, je slyšet přihlížejícího, jak říká v paštunštině, tedy v místním jazyce: „Nestřílejte na ně, nestřílejte na ně, prosím vás, nestřílejte na ně“.
„Za naše nedávné akce spáchané mudžáhidy Islámského emirátu jsou vydávány i falešné a několik let staré záznamy, které ukazují činnost bojovníků Islámského státu (ISIS),“ popírá Tálibán pravost videa.
200 okresů pod kontrolou Tálibánu
Po celém Afghánistánu byly v důsledku prudkého nárůstu bojů vysídleny desítky tisíc civilistů. Násilí v zemi eskalovalo po oznámení amerického prezidenta Joea Bidena, že do 11. září budou ze země staženi všichni američtí vojáci.
Od té doby Tálibán ovládl téměř 200 okresů po celém Afghánistánu – většinou na severu a severozápadě. V mnoha oblastech se setkal jen s malým odporem, ovládá již přes polovinu země.
V pondělním prohlášení Tálibán uvedl, že „tisíce afghánských vojáků přeběhly a přijaly otevřenou náruč Islámského emirátu, který je skutečným vůdcem afghánského lidu“. „Od jejich zlovolné přítomnosti jsme vyčistili takřka 200 okresů,“ stálo dále v prohlášení.
Podle webu Long War Journal, který sleduje územní zisky Tálibánu v Afghánistánu, bylo ke 13. červenci pod kontrolou hnutí 215 okresů, 73 okresů bylo pod kontrolou vlády, 119 zbývajících okresů podle webu jednoznačně nekontroluje ani jedna strana.
Afghánské speciální jednotky jsou vycvičené v USA a lépe vybavené než běžné jednotky – čítají přibližně 11 tisíc příslušníků. Jsou však přetížené, Tálibán totiž stupňuje útoky po celé zemi. Bez americké letecké podpory a zpravodajských informací je jejich mise ještě náročnější.
Afghánské síly navíc v posledních dnech utrpěly velké ztráty. Červený kříž potvrdil, že minulý týden nalezl více než tucet těl v jiné části provincie Fárjáb.
Jednotky Severoatlantické aliance (NATO) se ze země stahují rychlým tempem, Afghánistán zřejmě opustí k 31. srpnu. Odchod spojeneckých vojsk za eskalací násilí v posledních týdnech zřejmě stojí.
Tálibán v pondělí navíc varoval Turecko, aby v zemi vojáky neponechávalo. Původně měli turečtí vojáci, kterých je v zemi více než 500, po stažení sil USA a NATO příští měsíc střežit kábulské letiště.
„Turecko bylo v Afghánistánu společně s NATO vojensky přítomné posledních 20 let. Pokud tam chce zůstat i nyní, bez jakýchkoli pochybností ho budeme považovat za okupanta a budeme proti němu jednat,“ uvedl pro Arab News mluvčí Tálibánu Zabihulláh Mudžáhid.
Několik z nejvýše postavených bezpečnostních představitelů v Kábulu už na podzim vyzvalo prezidenta Ašrafa Ghaního, aby situaci řešil. „Afghánská armáda a policie se musí uskromnit,“ řekl Ghanímu podle webu The Guardian tehdejší ministr obrany Asadulláh Chálid. Odlehlé základny a venkovské oblasti, by podle něj měla afghánská armáda opustit.
Jednotky stažené z těchto oblastí by se mohly soustředit na boj o důležitější strategické cíle, jako jsou klíčové silniční komunikace a hraniční přechody. Afghánská armáda se podle některých vládních představitelů musí přizpůsobit ztrátě amerického letectva a další technické podpory, která byla pro boj s Tálibánem klíčová.
Ghaní a jeho poradce pro národní bezpečnost Hamdulláh Mohíb ústup odmítli. „Nevzdáme se ani pídě naší země,“ řekl údajně Mohíb v jednu chvíli shromážděným představitelům.
Tálibán moc nepřevezme
„Tálibán moc nepřevezme. Afghánci jsou odhodláni bránit naši zemi, náš lid a naše hodnoty,“ řekl v pondělí Mohíb. Na otázku útoku na Dawlat Abad prohlásil, že nedávné porážky Afghánských národních bezpečnostních sil pramenily zejména z nedostatečné letecké podpory.
„Skutečnost je taková, že se jednalo o oblasti, které byly z velké části obklíčeny a které nebylo možné bránit. Bylo třeba je zásobovat ze vzduchu, vojákům navíc došla munice. V důsledku ústupu vzniklo vakuum, ale snažíme se tuto mezeru zaplnit,“ řekl Mohíb.
Afghánské ministerstvo zahraničí přesto v pondělí oznámilo dílčí úspěch. Bezpečnostní síly zabily šéfa zpravodajské služby Tálibánu Kari Šagasiho. Došlo k tomu během operace, kterou afghánské síly provedly v pondělí za úsvitu ve vesnici Muhammad Aghahi v provincii Lógar.
Mohíb se vyjádřil při slavnostním předávání velitelských pravomocí v Afghánistánu z rukou nejvyššího amerického generála v Afghánistánu Austina Millera do rukou generála Kennetha McKenzieho.
Miller opakovaně nad tempem územních zisků Tálibánu vyjádřil znepokojení. Politické dohody podle něj v podmínkách stupňujícího se násilí nelze dosáhnout. „Jsem jedním z amerických vojenských důstojníků, kteří měli možnost s Tálibánem hovořit. Řekl jsem jim, že je důležité, aby obě strany tvořily podmínky pro mírové a politické urovnání v Afghánistánu,“ řekl Miller.
Civilisté v Dawlat Abádu, kteří hovořili se CNN, se však zdáli vůči Tálibánu obezřetní. Tálibán podle nich krátce po ovládnutí oblasti rychle zavedl nová pravidla. Dívky již nemohou chodit do školy a ženy nemohou jít na trh, pokud je nedoprovází muž.
„Tálibán prohlásil, že pokud cizinci opustí Afghánistán, nastolí mír. Jak dlouho budou pokračovat v tomto zabíjení bratrů v naší zemi?“ uvedl jeden ze svědků. „Jsme jeden islám, jsme jeden bratr. Proč zabíjíte své bratry? Pojďte si s námi sednout a promluvit si o tom,“ dodal další svědek.
Jen za poslední dva týdny přes 1 500 afghánských vojáků uprchlo do sousedního Tádžikistánu. Podle prohlášení tádžické pohraniční stráže se vojáci stáhli za hranice, aby si „zachránili život“. Tádžikistán v reakci na poslední vývoj událostí v Afghánistánu nařídil mobilizaci 20 tisíc záložníků, kteří mají pomoci zvýšit ostrahu na hranicích.
Americká armáda oznámila, že z Afghánistánu již stáhla více než 90 procent svého personálu i vybavení. Podle Bidena vojenská mise USA v Afghánistánu skončí k 31. srpnu. Uvedl také, že pro Afghánce, kteří s USA spolupracovali, je ve Spojených státech místo. Evakuace lidí se speciálními pasy začne tento měsíc.
