Hlavní obsah

Tálibán vraždí a současně vyjednává s Američany. Dohoda nezaručí obecný respekt, obává se český exvelvyslanec

Foto: ČTK

Jedním z hlavních požadavků Tálibánu je stažení amerických vojenských jednotek z území Afghánistánu.

3. 9. 2019 20:46

V Afghánistánu se schyluje k mírové dohodě mezi Spojenými státy a Tálibánem. Radikální hnutí ale uprostřed vyjednávání opakovaně útočí na afghánská města. Budoucí situace v zemi a pozice jak Tálibánu, tak zahraničních vojenských jednotek tedy zůstává nadále nejistá.

Článek

Jednání o mírové dohodě mezi představiteli USA a zástupci Tálibánu probíhají už od loňského roku. Potenciální budoucí smlouva se točí okolo čtyř hlavních cílů: slibu Tálibánu, že Afghánistán nebude sloužit k plánování útoků na USA a jejich spojence; kompletní stažení amerických vojenských sil a jednotek NATO; zahájení vnitrozemského dialogu a trvalé příměří.

Že je nutné konflikt po osmnácti letech, co v zemi působí jednotky USA, ukončit, si myslí i bývalý český velvyslanec v Afghánistánu Petr Pelz. Podle něj se totiž bezpečnostní situace v zemi po prvotních úspěších stále zhoršuje. „K ukončení konfliktu obvykle dochází nějakou formou dohody mezi stranami konfliktu. Zatímco Američané se celkový neúspěch snaží nazvat vítězstvím a mírovým vyjednáváním, Tálibán pouze jedná o odchodu – z jejich pohledu – okupačních vojsk,” míní Pelz.

Během již osmého kola mírových jednání, která v katarském městě Dauhá probíhala v pondělí, ale došlo k dalšímu útoku ze strany Tálibánu. Čin si vyžádal nejméně 16 obětí a 119 zraněných. Za jeden týden jde nejméně o třetí takové krveprolití.

Podle pozorovatelů se Tálibán snaží útoky upevnit své vyjednávací postavení. Spojené státy ale tyto kroky staví do pozice vyjednavatelů s ‚teroristy’, i když Tálibán na seznamu teroristických organizací oficiálně uveden není. „‚S teroristy se nejedná‘ je mantra, kterou porušuje každý, komu se to zrovna v té chvíli zdá výhodné. Navíc, Tálibán není mezinárodní teroristická organizace jako třeba al Qaida nebo ISIS. Tálibán, přes vzájemně vyjadřované sympatie s vedením al Qaidy, působí pouze v Afghánistánu, popř. Pákistánu, s cílem vytvořit ‚Islámský emirát Afghánistán’,” myslí si bývalý velvyslanec.

Radikální islámské hnutí svými útoky míří vedle zahraničních lidí i na představitele afghánských vojenských sil a na členy tamní vlády. S tou Tálibán dlouhodobě odmítá jednat. Afghánská vláda podle něj nemá žádnou moc a je pouhým ‚loutkovým režimem‘.

Vláda přitom povstalce několikrát vyzvala k jednání. Tálibán se zatím uvolil jen k jediné schůzce, a to v červenci v katarském hlavním městě Dauhá. Na dvoudenním setkání tam s radikálním hnutím diskutovali vysoce postavení afghánští politici a občanští aktivisté včetně žen. Výsledkem jednání byl závazek obou stran, že sníží počet civilních obětí na nulu.

Hlavním cílem Tálibánu je dostat ze země vojenské jednotky Spojených států a NATO. V případě úspěšných jednání by v první fázi mělo Afghánistán opustit několik tisíc vojáků. „Podle toho, co proniká z rozhovorů, se zdá, že stav americké posádky se má snížit na stav mezi 8 až 9 tisíci, jakmile bude dohoda podepsána. Toto číslo může klesnout k nule již v říjnu 2020, v závislosti na tom, zda Tálibán začne vyjednávat přímo s afghánskou vládou v Kábulu,” řekl Seznamu bývalý velvyslanec Petr Pelz. Celkově se v Afghánistánu nachází zhruba dvacet tisíc vojáků, z nichž čtrnáct tisíc je Američanů.

V Afghánistánu zůstaneme, tvrdí Trump

K podpisu dohody mezi USA a Tálibánem dojde podle Pelze takovým způsobem, aby mohl Donald Trump stahování amerických vojsk využít ve své předvolební kampani. Americký prezident navíc na konci srpna prohlásil, že si země v Afghánistánu ponechá vojenské síly, i když se Washington dohodne s Tálibánem na ukončení občanské války. „Půjdeme na 8600 vojáků a pak se rozhodneme, jak dál. Vždy ale budeme přítomni,” uvedl Trump minulý týden pro rozhlasovou stanici Fox News Radio. Podle Trumpa Afghánistán představuje ‚harvardskou univerzitou terorismu‘.

Budoucnost postavení Tálibánu i zahraničních vojsk tak stále zůstává nejasná. „Jako všechna uskupení v této části světa má Tálibán sklony k značné fragmentaci, a nejsou záruky, že dohoda dosažená s jednou částí bude respektována obecně. Dovolil bych si předpovídat, že se Tálibán – po krátkém intermezzu glorioly ‚vyháněče okupantů‘ začne rozpadat na frakce, a celkový obraz v zemi začne připomínat počátek devadesátých let,” myslí si bývalý ambasador. Podle něj nemá smysl pokračovat v ‚neplodné činnosti’, protože Západ v posledních 18 letech nebyl schopen v zemi ničeho podstatného dokázat. „Myslím, že se v Afghánistánu musíme smířit s pokračováním občanské války,” obává se Petr Pelz.

Od roku 2001, tedy po útoku na newyorská ‚dvojčata’, kdy do Afghánistánu vstoupila vojska USA, přišlo v bojích o život více než 2400 amerických vojáků. V Afghánistánu působí i více než 340 Čechů, přičemž 14 českých vojáků tam zahynulo. Mezi civilisty si probíhající válka vyžádala podle odhadů životy 31 tisíců lidí.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené