Tatry změní tvář? U Štrbského plesa se má stavět ve velkém

Okolí známého tatranského ledovcového jezera čekají velké změny. Slovenský deník SME upozorňuje, že se kolem Štrbského plesa chystá v blízké budoucnosti výstavba, která doplní známé panorama s hotelem Patria, skokanským můstkem a horskými štíty.

Obec Štrba, do jejíhož katastru jezero spadá, počítá s novými byty, obchody, hotely, parkovišti, sportovišti i se sjezdovkou a lanovkou. Pokud změny územního plánu projdou, otevře to cestu k největším změnám lokality za posledních 50 let. Stavět se má i tam, kde je dnes les.

Ochránci a aktivisté proto bijí na poplach a vyčítají obci, že nedebatuje s odborníky. Proti změnám územního plánu vznikla i petice. Vedení Štrby na dotazy deníku nereagovalo, zastupitelstvo má v plánu řešit změny 19. května.

Už loni vzbudila odpor části veřejnosti stavba vyhlídkové věže, kterou začal u jezera stavět soukromý investor loni na podzim. Třiapadesátimetrovou šikmou věž, která má sloužit i jako vzdělávací expozice o Tatrách a horolezectví, čeká kolaudace letos v červnu.

Situace kolem polských prezidentských voleb se dál vyvíjí. Už v úterý v poledne se polská sněmovna začala zabývat novým návrhem na úpravu volebních pravidel. Zatím se neví, kdy volby proběhnou, měly by ale kombinovat možnost odvolit klasicky ve volební místnosti a možnost volit korespondenčně poštou. S opozicí vládnoucí strana Právo a spravedlnost návrh neprojednávala a neoslovila ani ministra zdravotnictví.

Volby se měly konat 10. května, nakonec k nim ale z rozhodnutí předsedů koaličních stran nedošlo. Není zatím jasné, jak se podle práva naloží se stávajícími kandidáty, zda mohou přibýt noví a jak to bude s případným sběrem podpisů či výdaji na kampaň.

V opoziční Občanské platformě se debatuje o výměně kandidátky. Małgorzata Kidawová-Błońská byla ještě v lednu jedním z adeptů na druhé kolo voleb, teď se její podpora dramaticky propadla na pouhých pět procent. Oživily se i spekulace o možné kandidatuře Donalda Tuska.

V Polsku v úterý ráno přibylo 235 nových potvrzených případů nákazy, většina z nich (204) pochází se Slezska. Tam se epidemie rozšířila mezi horníky v uhelných dolech. Vláda v úterý popřela, že by kvůli tomu chtěla Slezské vojvodství izolovat.

Podle ministra zdravotnictví Łukasze Szumowského začalo mezi horníky testování. Dosud se nemoc potvrdila u téměř 800 horníků a 650 členů jejich rodin. Provedlo se zatím 10 000 testů.

Současný prezident Andrzej Duda se mezitím zapojil do polské rapové výzvy na podporu zdravotníků pod heslem „Hot16challenge2“.

Rakousko má za sebou první fázi koronavirové krize, o změně reality ve zdravotnictví, ale i v politice a ve společnosti vypovídá mimo jiné aktuální průzkum oblíbenosti politiků. Kancléř a šéf lidovců (ÖVP) Sebastian Kurz sice zůstává s 55 procenty nejoblíbenějším rakouským politikem a jeho podpora je stále vyšší než před krizí, oproti poslednímu měření na konci března ale klesla o 22 procentních bodů. Vyplývá to z průzkumu Politbarometer pro server Heute.

Deník Der Standard píše, že se tak rakouská politika vrací do normálu, navíc s realitou nových socioekonomických problémů způsobených omezením ekonomiky. Rakušané sice pochopili naléhavost opatření a byli solidární, teď však podle novin sílí kritika vlády.

Firmy si stěžují na dlouhou čekací dobu na hospodářskou pomoc. Na kulturní scéně panuje nejistota z dalšího vývoje a také pocit, že stát na divadla a herce zapomněl, ve sportu zase nepochopení. Kurzova popularita se už tudíž nejspíš přes nový rekord 77 procent v blízké budoucnosti nedostane.

Německá rada pro bezpečnost dopravy chce obnovit debatu o zavedení rychlostního limitu na dálnicích, píše ARD. Zástupci automobilových klubů, pojišťoven a automobilového průmyslu, kteří v radě zasedají, se přiklání k zavedení limitu na 130 kilometrů v hodině. Argumentují přitom bezpečností provozu.

V současnosti se zhruba na polovině délky dálnic může jezdit neomezenou rychlostí. Zavedení rychlostního limitu v Německu budí kontroverze dlouhodobě. Názor není jednotný ani v koalici SPD a CDU/CSU. Křesťanští demokraté, kteří řídí ministerstvo dopravy, se zavedení limitu roky bránili.