Článek
Khan v projevu upozorní, že Londýn se ocitne „na samotném ostří změn“, a to kvůli vysokému podílu kancelářských profesí a závislosti města na finančnictví, odborných službách a kreativním průmyslu. Starosta zdůrazní, že máme „morální, sociální a ekonomickou povinnost jednat“, protože bez zásahu budou staré pracovní role mizet rychleji, než stihnou vznikat nové. Varuje, že jako první budou na ráně nástupní pozice, což mladým lidem podtrhne nohy na prvním stupni kariérního žebříčku. Z připraveného textu starostova projevu cituje deník Financial Times.
Londýnská radnice proto zřizuje pracovní skupinu pro AI a budoucnost práce, složenou z odborníků z průmyslu i státní správy, která má přezkoumat dopady technologických změn na městský trh práce. Pro Londýňany budou rovněž k dispozici bezplatná školení v oblasti AI. Podle průzkumu radnice totiž polovina londýnských pracovníků očekává, že umělá inteligence jejich práci v následujících dvanácti měsících nějakým způsobem ovlivní.
Během svého každoročního projevu Khan zmíní i velký potenciál nových technologií. „Umělá inteligence nám může umožnit transformovat veřejné služby, radikálně zvýšit produktivitu a vyřešit některé z našich nejsložitějších problémů,“ má mimo jiné zaznít.
Zároveň však varuje, že dopad na trh práce bude „naprosto kolosální“. Ministři mají podle něj na výběr: „Buď se chopí potenciálu AI a využijí ji jako superschopnost pro pozitivní transformaci a tvorbu, nebo jí podlehnou, založí ruce v klín a budou sledovat, jak se stává zbraní hromadného ničení pracovních míst.“
Ekonomové a technologové se v názorech na dopad AI na pracovní trh rozcházejí. Někteří šéfové firem v oboru AI, jako Dario Amodei ze společnosti Anthropic, předpovídají, že technologie by mohla vést k „pracovní apokalypse“ v oborech jako právo, poradenství či finance. Amodei také tvrdí, že technologie má potenciál vymazat polovinu všech nástupních pozic.
Sam Altman z OpenAI mezitím uvedl, že AI by mohla eliminovat celé kategorie profesí, například zákaznický servis. Banka Citigroup zveřejnila studii, podle níž by AI mohla automatizovat 54 procent pracovních míst v bankovnictví, zejména v administrativním zázemí a při analýze dat.
Jiní ekonomové však považují varování před rozsáhlými dopady AI na zaměstnanost za přehnaná. Studie výzkumníků z Yale University Budget Lab a Brookings Institution loni zjistila, že nástroje AI zatím neměly na americký trh práce tak dramatický vliv jako předchozí technologické novinky. Nenašli ani mnoho důkazů o tom, že by tyto nástroje připravovaly lidi o práci. Hlavní ekonom OpenAI Aaron Chatterji v lednovém rozhovoru pro Financial Times argumentoval, že nástroje AI by naopak mohly lidem uvolnit ruce tím, že usnadní každodenní povinnosti.
Khan v závěru připustí, že AI může pomoci s řešením rozličných výzev, od léčby rakoviny po klimatické změny. „Pokud se však bude využívat bezohledně, může přinést novou éru masové nezaměstnanosti, urychlit nerovnost a způsobit bezprecedentní koncentraci bohatství a moci.“
