Hlavní obsah

TechMIX: Ivermektin na covid skutečně může „fungovat“. Ovšem ne v Česku

Foto: Profimedia.cz

Některé studie ukazují, že ivermektin nepřímo pomáhá tam, kde lidé trpí střevními parazity.

Reklama

2. 12. 2021 10:00

Přečtěte si ukázku z nového newsletteru TechMIX, ve kterém Pavel Kasík a Matouš Lázňovský každou středu přinášejí komentáře a postřehy ze světa vědy a nových technologií. Pokud vás výběr zaujme, přihlaste se k odběru newsletteru.

Článek

Využití léku ivermektin proti nemoci covid-19 v současné vlně nákazy už není takové téma jako loni touto dobou. Snad i proto, že máme léky skutečně účinné (byť ne vždy dost). A dokonce i redakce Novinek, která přípravek doslova protežovala, zřejmě změnila názor. Ale na internetových názorových bojištích je to znovu téma – a to dokonce i zajímavé.

Přispěl k tomu především příspěvek slavného blogera Scotta Alexandera, který neochvějně stojí pod praporem „racionalismu“ a „racionálního altruismu“. V textu případně nazvaném „Více, než jste kdy chtěli vědět o ivermektinu“ se pokusil projít prakticky všechny dostupné důkazy a představit čtenářům jedno elegantní – byť ne vlastní – možné vysvětlení účinků tohoto antiparazitika u pacientů s covidem.

Alexander stejně jako řada dalších vyšel ze seznamu studií, který je dostupný na ivmmeta.com. Provozovatel této stránky je neznámý, což celkem oprávněně vyvolává řadu otázek. Stránka se totiž vyznačuje všemi formálními náležitostmi seriózní „vědeckosti“, ale odkazuje na spoustu vědeckého „odpadu“: studie zjevně chybné či podvržené, ale i studie seriózní.

Alexander se mezi nimi pokusil udělat triáž. Některé byly skvěle provedené. Příkladem může být pro ivermektin pozitivní studie provedená na dvou stovkách bangladéšských pacientů. Jiné měly malé chyby, které mohly vzniknout přehlédnutím, do jeho srovnání se tak ještě dostaly. Jako malá nigerijská zkouška, ve které se lékařům podařilo 21 pacientů podle jejich vlastní tabulky rozdělit přesně na 50 procent, tedy dvě skupiny po 10,5 pacientu.

V jiných byly celkem jasné stopy manipulace daty, třeba zpětného rozdělování pacientů do různých skupin, aby „to vyšlo“. A v ještě dalších případech byly chyby tak veliké, že je přelétneme opravdu jen povrchně.

Velmi nekvalitní byla třeba brazilská zkouška vedená jistým Flaviem Cadegianim. Neexistovala tu žádná skutečná kontrolní skupina. Není asi třeba říkat, že zkouška dopadla pro ivermektin skvěle: měl snižovat smrtnost o 92 procent. Dodáme, že Cadegiani je vyšetřován v souvislosti s klinickou zkouškou jiného „léku proti covidu“, podrobněji o ní před časem psal Václav Drchal pro Týdeník Hrot.

Scott Alexander se nakonec zbavil 18 z 29 studií. A když udělal jejich analýzu, dospěl k závěru, že ivermektin… pomáhá. Ovšem ne v našich zeměpisných šířkách a délkách.

Proč by to tak mělo být? Jednou z dostupných látek, které opravdu jasně fungují na snížení rizika úmrtí kvůli covidu, jsou kortikosteroidy. Zklidní rozbouřený imunitní systém. Tyto levné látky se používají proti covidu ve větší části světa, a bylo tomu tak i u řady klinických studií účinků ivermektinu.

Ale v případě, že jsou v těle pacienta přítomni paraziti, třeba háďata střevní, může dočasné potlačení imunitního systému vést k jejich namnožení a s tím spojeným zdravotním komplikacím. Takže WHO i další odborníci již delší dobu upozorňují, že pacienti bez parazitů odolávají covidu lépe.

Podle této elegantní interpretace dostupných údajů (kterou, opakuji, nevymyslel, ale teď do centra pozornosti významně posunul Scott Alexander) tedy ivermektin proti covidu skutečně funguje. Oklikou, a jen tam, kde lidé trpí na parazity. Proto také ivermektin nefunguje ve střední Evropě, kde jsme se parazitů zbavili tak úspěšně, až se někteří vědci vážně zabývají myšlenkou, zda nejsme příliš „čistí“.

Samozřejmě, popularita Alexanderova příspěvku inspirovala oponenturu (jeden článek za všechny), takže ivermektinová kára jede dál. Je to trochu únavné. Ale v tomto případě také oprávněné: „parazitická hypotéza“ je jen hypotéza.

V plné verzi newsletteru TechMIX toho najdete ještě mnohem víc – třeba tipy na nejzajímavější twitterové účty informující o covidu nebo analýzu důvodů rychlého rozmachu lithium-iontových baterií. Pokud chcete TechMIX dostávat každou středu přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované