Hlavní obsah

TechMIX: Myslivecká latina ke startupům patří. Dokud nedojde na krev

Foto: Profimedia.cz

Holmesová podle poroty lhala investorům, když jim o neexistujících technologiích tvrdila, že už je používají.

Přečtěte si ukázku z newsletteru TechMIX, ve kterém Pavel Kasík a Matouš Lázňovský každou středu přinášejí hned několik komentářů a postřehů ze světa vědy a nových technologií. Pokud vás výběr zaujme, přihlaste se k jeho odběru.

Článek

Slovo technologie dnes často vnímáme celkem úzce jako „věci, které se týkají strojů“. V původním smyslu je ale technologie aplikovaná dovednost. V dnešním newsletteru se podíváme na příklady toho, jak důležité takovéto slovíčkaření někdy je.

„Chránit zdraví naše a zdraví těch, které milujeme, je základní lidské právo,“ zdůraznila Elizabeth Holmesová, šéfka firmy Theranos, během prezentace v roce 2014. „Nemoc často začne mnohem dříve, než se objeví první příznaky. Věříme ve svět, kde má každý přístup k užitečným a včasným informacím o svém zdraví. Svět, ve kterém si nikdo nemusí říkat kéž bych to byl býval věděl o trochu dříve.

Pro šéfku Theranosu to bylo vrcholné období. Firmu Theranos (therapy + diagnosis) založila jako dvacetiletá studentka už v roce 2003, ale teprve o více než deset let později se dostala na skutečné mediální výsluní. V roce 2014 se dostala na obálky časopisů Fortune, Forbes i New York Times Magazine, a hodnota její firmy přesáhla 9 miliard dolarů, což z Holmesové udělalo miliardářku. Kvůli její zálibě v rolácích a futuristických vizích byla Holmesová přirovnávána ke Stevu Jobsovi.

O rok později ale novinář John Carreyrou zveřejnil výsledek několikaměsíční investigace, ve kterém ukázal, že firma Theranos ve skutečnosti neumí dělat to, co tvrdí. „Společnost nabízí více než 240 testů, od cholesterolu po rakovinu. Tvrdí, že její technologie může fungovat pouhým píchnutím do prstu,“ vypočítával sliby. „Společnost Theranos však v zákulisí bojuje s tím, aby se nadšení z její technologie proměnilo ve skutečnost. Podle čtyř bývalých zaměstnanců na konci roku 2014 laboratorní přístroj, který byl základem její strategie, zpracovával jen malou část testů prodávaných spotřebitelům.“

Od té doby jsme svědky dlouhého a drtivého pádu Theranosu i jeho zakladatelky. (Kdo má raději hollywoodskou verzi dějin, počkejte si na film, ve kterém charismatickou šéfku ztvární Jennifer Lawrenceová.) Důležitým milníkem je soud, který minulý týden shledal Holmesovou vinnu ve čtyřech bodech obžaloby z jedenácti. Porota usoudila, že Holmesová vědomě lhala investorům, když jim o neexistujících technologiích tvrdila, že už je používají.

Doporučuji dvacetiminutové shrnutí od Recode Daily, ve kterém novinářka Elizabeth Lopatto líčí průběh soudního řízení: „Mám dojem, že Holmesové teprve až během procesu skutečně došlo, čeho se dopustila.“

Jak tomu rozumět? V Silicon Valley  – a Holmesová je typickým produktem tamní startupové kultury – je totiž úplně běžné, že se ambiciózní mladí startupisté pouštějí do „revolucí“ a „disrupcí“, aniž by měli potřebné technologie. Oblíbené startupové knihy jsou plné rad jako fake it till you make it (předstírej, dokud to nedokážeš) nebo dare to do the impossible (nebojte se zkusit nemožné).

V letech 2008 až 2014 jsem se pohyboval jako technický redaktor i jako co-founder v nadšeném světě startupů. Ve světě, kde nic není nemožné, nejlepší řešení se zjeví v půl třetí ráno a každý nápad má potenciální hodnotu minimálně stovek milionů dolarů. Stačí, že nahlédne na problém novým způsobem, vyřeší jej technologickou revolucí a tak udělá svět lepším místem pro všechny.

Zakladatelé úspěšných startupů vás častují historkami o tom, jak klientům slíbili věci, které ve skutečnosti ještě nefungovaly jinde než v powerpointové prezentaci. Jak první měsíce plnili objednávky do noci ručně, protože robotická ruka ještě nebyla naprogramovaná. Jak investory přesvědčila až funkce, která ve skutečnosti neexistovala, nebo jak rozdali všem v budově trička svojí firmy, aby na novináře z ciziny působili jako velká firma, přestože měli jen tři zaměstnance…

Jinými slovy, Holmesová dělala šíleně neetické věci, ale v kontextu startupové kultury se jednalo takříkajíc o „mysliveckou latinu“. Všichni přece vědí, že se to takhle přehání. Rozdíl byl, že Holmesová nevytvářela novou aplikaci na sdílení fotek nebo algoritmus pro optimalizaci skladových zásob. Pracovala s lidskou krví. Prodávala lékařské diagnózy. Slibovala lidem, že zachrání jejich blízké od předčasné smrti. A tam se najednou startupové přehánění hodnotí úplně jinak.

Zajímají vás problémy obchodního modelu Rohlíku nebo ty nejzajímavější datové vizualizace loňského roku? Přihlaste se k odběru newsletteru TechMIX a budete ho v plné verzi dostávat každou středu přímo do své e-mailové schránky.

Doporučované