Hlavní obsah

Vypnout internet v Kazachstánu nebyl problém, v Česku by se to nepovedlo

Foto: koláž: Pavel Kasík, Profimedia.cz

Odříznout celou zemi od internetu je překvapivě snadné.

Reklama

8. 1. 15:24

Během protestů v Kazachstánu vláda zablokovala prakticky veškerý internetový provoz. To komplikuje situaci nejen demonstrantům, ale i všem ostatním občanům i mezinárodní komunitě. Ránu utrpěl i bitcoin a kryptoměny.

Článek

Masové protesty v Kazachstánu začaly 2. ledna původně jako reakce obyvatelstva na skokové navýšení cen pohonných hmot. A přestože kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev ceny vrátil na původní hodnotu, hromadné demonstrace pokračovaly. Obyvatelstvo je dlouhodobě nespokojené s rostoucí sociální nerovností a všudypřítomnou korupcí, která provází samostatný Kazachstán už od jeho osamostatnění v roce 1990.

Protestující dávali najevo nespokojenost s prezidentem v ulicích i na internetu. Přes komunikační platformu Telegram se začaly šířit fotografie svržených soch bývalého kazašského prezidenta Nazarbajeva a hesla „šal, ket“ (přibližně „Starče, odejdi!“).

Celá země bez připojení

A pak, pátého ledna odpoledne, se telegramové skupiny odmlčely. A s nimi i weby vlády, soukromých firem i sociálních sítí. Kazachstán svým obyvatelům zkrátka vypnul internet.

„Vypnutí internetu vyvolalo atmosféru zmatku a nejistoty, především mezi lidmi, kteří se obávají vycházet z domovů,“ uvedla pro Gizmodo Diana Kudaibergenová, která přednáší politickou sociologii na Cambridge University. „Kazachstán je velmi závislý na digitálním propojení. Lidé spoléhají na informace na internetu, protože vědí, že státní média jsou jednostranná.“

Kazašský internetový provoz byl ve středu 5. ledna na několik hodin zčásti obnoven – časově to odpovídalo době, kdy měl prezident Tokajev živě přenášený projev v televizi –, ale po deváté hodině večerní státní autority přístup k internetu opět přiškrtily.

Blokací proti protestům

Místní obyvatelé jsou na státem iniciované výpadky internetu tak trochu zvyklí. Kazašská republika je považována za stát s autoritářským režimem, který podle mezinárodních pozorovatelů „nerespektuje demokratické standardy“ a má „výrazně omezenou svobodu slova“.

Kazašská vláda dlouho využívá blokování přístupu k mobilnímu internetu, aby protestujícím komplikovala komunikaci a zabránila novinářům přenášet informace o demonstracích.
Joanna Lillisová, novinářka v Kazachstánu

„Zdálo se, že prezidentské volby v červnu 2019 znamenají začátek přechodu k větší svobodě projevu: občanská společnost zorganizovala nebývalé protesty, kvalita online zpravodajství se zlepšila a vláda učinila drobné ústupky, aby dodala svému reformnímu diskurzu na důvěryhodnosti,“ uvádí mezinárodní organizace Reportéři bez hranic. „Současně však Kazachstán modernizuje své represivní metody a zejména uplatňuje větší kontrolu nad internetem.“

„Už dlouho vláda využívala lokální blokování přístupu k internetu na místech, kde se právě odehrávají protesty,“ uvedla kazašská novinářka Joanna Lillisová. „Brání tak protestujícím, aby se organizovali a mobilizovali a brání také novinářům přenášet informace z protestů. Občas je vidět, že blokují přístup přes mobilní 3G/4G sítě.“ Jindy zase podle ní selektivně blokují konkrétní weby, třeba sociální síť Facebook, pokud přes ni například právě vysílá opoziční politik svůj projev. Vypnutí veškerého přístupu k internetu v celé zemi je podle ní výjimečné i na Kazachstán.

„Podobá se to podobným blokacím internetu v Bělorusku,“ všímá si Alp Toker, šéf organizace NetBlocks, která podobné výpadky monitoruje. „Jde o podobný postup, kdy všichni poskytovatelé internetu koordinovaně vypnou přístup po celé zemi.“

Jak vypnout internet celé zemi?

Pro kazašskou vládu bylo – i díky předchozí přípravě – vypnutí internetu v celé zemi překvapivě jednoduché. Nejprve došlo ke koordinovanému vypnutí internetových služeb mobilních operátorů. To samo o sobě znamená blokování asi tří čtvrtin obvyklého internetového provozu, protože v Kazachstánu – stejně jako v Asii obecně – tvoří mobilní přístup k internetu hlavní podíl všech připojení.

Za situace, kdy má vládnoucí aparát moc nad propojovacími uzly internetu, stačí dát povel k přerušení spojení těchto uzlů s těmi zahraničními. A je po spojení s okolním světem.
Miroslav Dvořák, technický ředitel ESET

Internet není jedna počítačová síť, ale spíše propojení velkého množství relativně nezávislých sítí. Každá síť komunikuje s ostatními sítěmi. Pokud o sobě síť prohlásí (například pomocí protokolu BGP, Border Gateway Protocol), že neexistuje, nebo že je nepřístupná, provoz se okamžitě přeruší.

„Internetová síť se těmto zásahům bránit nemůže, je to podobné, jako když si vytáhnete domácí router ze zásuvky, nikdo mimo byt vám v tom nemůže zabránit,“ popsal nám situaci Michal Salát, ředitele divize Threat Intelligence v bezpečnostní firmě Avast.

Technicky vzato by podobný „řízený výpadek“ byl možný kdekoli na světě. Prakticky by ale v Česku měla vláda s nařízením takového výpadku problém, protože čeští provozovatelé internetových uzlů (IXP, Internet Exchange Point) mají různou právní subjektivitu.

„Na začátku je koncový uživatel, poté lokální ISP, lokální IXP, zahraniční IXP a na konci zahraniční poskytovatel obsahu,“ vysvětlil nám Miroslav Dvořák, technický ředitel společnosti ESET. „Za situace, kdy má vládnoucí aparát moc nad IXP, stačí dát povel k přerušení spojení místních IXP s těmi zahraničními a je po spojení s okolním světem.“

Podle Dvořáka jde i takto důkladné blokování obejít, ale není to jednoduché: „Napadá mě třeba satelitní internetové připojení typu Starlink. Muselo by jít o typ spojení, kdy koncové zařízení obchází v komunikaci lokálního poskytovatele internetu i lokální IPX.“

V Česku by bylo podle Dvořáka velmi složité takový výpadek cíleně nařídit: „V České republice máme několik IXP s různou formou právní subjektivity.“ Není zavedený mechanismus, kterým by česká vláda takového výpadku dosáhla „konformním způsobem“.

Blokování internetu je dvojsečné

Po celém světě se čas od času odehrávají výpadky internetu. Někdy jde o chybu, jako třeba nedávný osmihodinový výpadek v Gambii. Jindy třeba o přerušení klíčového kabelu, jako když gruzínská důchodkyně v roce 2011 pilkou přeřízla kabel připojující Arménii k internetu.

Stále častěji jde ale o výpadky cílené. V Alžírsku třeba pravidelně vypínají internet v celé zemi po dobu konání maturitních testů. V africkém Gabonu vypnuli internet během protestů a v Ugandě zase kvůli probíhajícím volbám.

Výpadek internetu v Kazachstánu se dočkal mezinárodního ohlasu nejen proto, že zabránil místním efektivně komunikovat a organizovat protesty. Měl velké dopady i na těžbu bitcoinu a dalších kryptoměn.

Poté, co Čína postavila těžbu mimo zákon, se totiž řada tzv. těžařských dolů přesunula právě na sever do sousedního Kazachstánu, který se tak stal kryptoměnovou velmocí. Po USA je v něm nejvíce kryptotěžařů na světě. Pád výpočetní kapacity bitcoinové sítě po zablokování o 12 % ukázal význam kazašského „železa“ pro celosvětovou síť.

Omezení internetu má ale dopady i na běžnou ekonomiku. Na internetovém provozu jsou závislé banky, státní i soukromé instituce. Žádný výpadek internetu se proto nedá dlouho protahovat, aniž by na něm stát neprodělával ohromné peníze. I proto zřejmě Kazachstán přistoupí k selektivnějšímu omezení internetového připojení, ať už na základě lokality, nebo na základě platformy komunikace.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované