Článek
Další vlny extrémních veder – kromě dopadů na krajinu, úrodu i člověka a jeho zdraví – ovlivňují také živočišnou říši. A zatímco většina druhů strádá, tak některé prosperují. Tropické dny urychlují vývoj larev komárů a prodlužují sezonu tohoto hmyzu.
Pro Čechy jsou komáři nepříjemní hlavně kvůli svědění, které následuje po jejich štípnutí. Jinde ve světě však přenášejí malárii, horečky dengue a zika, žlutou zimnici i další nemoci, na něž podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zemře ročně až 700 tisíc lidí. A se změnou klimatu se některé choroby šíří do míst, kde se s nimi lidé dříve nesetkávali.
Hubení komárů se tak pro člověka stává čím dál větší prioritou. Objevily se už i cesty genetické modifikace nových jedinců tak, aby dříve umírali a postupně tuto vlastnost rozšířili na celý druh.
Dron, past i laser
Všeobecná možnost komářího vymýcení je ale stále spíš jen teoretická. Větší prostor tak dostávají technologie, které zefektivňují, jak se mohou lidé bránit jen tam, kde je hmyz ohrožuje. A to nejlépe bez pesticidů. Inženýři ve Francii nedávno odhalili autonomní dron, který okřídlence cíleně zabíjí svými vrtulemi – vyjde na 1100 dolarů, případně si ho lze pronajmout za 10 dolarů měsíčně. V Číně teď testují další alternativu.
Wu-chan, nejlidnatější město ve střední Číně, se v kombinaci veder a velkého počtu vodních ploch stal ideální líhní komárů, kteří zamořili tamní veřejný prostor. Jeden z 13 tamních obvodů proto spustil pilotní testovací projekt, v rámci kterého instaloval desítku „biokomářích“ pastí.
„To zařízení napodobuje lidský dech tím, že vylučuje oxid uhličitý v určité koncentraci, čímž přiláká komáry. Jako sekundární návnada slouží speciálně nastavené světelné spektrum. Jakmile se komáři přiblíží, tak je proud vzduchu s podtlakem uvnitř zařízení vtáhne do sběrné komory, kde jsou zlikvidováni fyzickým vysušením na vzduchu,“ popisuje novinku Wang Zeming, zaměstnanec jednoho z wuchanských parků.
Bez použití chemikálií takto v rámci zkušebního provozu těchto 10 pastí eliminovalo přes 100 tisíc komárů za 20 dní.
V ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na severu Číny při nedávné demonstraci odhalili zařízení, která sestřelují komáry pomocí laseru. Malé krabičky stojící na podstavci k jejich zaměření používají LiDAR (moderní metoda a technologie dálkového měření vzdálenosti), umělá inteligence pak pomáhá určit, že jde skutečně o tento hmyz.
Výstřel po ujištění přichází do tří milisekund a součástí výbavy je i bezpečnostní pojistka, která vypíná přístroj, když se v jeho dosahu ocitne člověk. Toto čínské zařízení už je přitom v prodeji – jeho výrobce, Photon Matrix, si účtuje zhruba 1000 dolarů za kus.
Někdo komáry skutečně přitahuje víc
To, že komáři dokážou detekovat infračervené záření, čili teplo, oxid uhličitý, anebo i specifické chemické signály z lidské kůže, potvrdilo několik vědeckých studií.
Badatelé z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře v roce 2024 uvedli, že komáři mají na tykadlech speciální neurony citlivé na teplo a lidské tělo takto dokážou „ucítit“ na vzdálenost až 70 centimetrů.
Výzkum z MIT a Georgia Tech z roku 2026 odhalil, že komáři při letu za kořistí kombinují vizuální podněty jako tmavé barvy s detekcí oxidu uhličitého a podle toho i volí jednu ze tří odlišných letových strategií. Tým vědců k tomu dovedla analýza 20 milionů datových bodů pomocí 3D infračervených kamer.
Jak psaly Seznam Zprávy už dříve, tento „trojitý senzorický systém“ znamená, že je komár schopný člověka najít i pod prostěradlem nebo přes tenké oblečení. A jakmile je v dosahu, přepne se do režimu přesného zaměření s pomocí tepla a pachu. Někdo „voní“ komárům víc – třeba ti, kteří se vystavili fyzické námaze, lidé s vyšší tělesnou váhou, těhotné ženy nebo ti, kteří rychleji dýchají.
