Hlavní obsah

Z mongolské stepi na Island. Česko může získat nový kus divočiny

Vizualizace v první části ukazuje, jak by zatopený Lom ČSA vypadal, kdyby se z větší části ponechal volné přírodě, druhá polovina videa ukazuje podobu místa při technické rekultivaci (zdroj: Most creative space).Video: Česká zemědělská univerzita v Praze

 

Reklama

15. 5. 6:30

Získá Mostecko další atraktivní turistickou lokalitu? Seznam Zprávy mají k dispozici studii ČZU, jak může vypadat Lom ČSA po konci těžby. Vzniknout by mohla unikátní krajina, která obohatí biodiverzitu a zároveň přiláká turisty.

Článek

Těžba v hnědouhelném Lomu Československé armády má skončit na přelomu let 2024 a 2025. Následně je v plánu území o rozloze asi 5,5 kilometru čtverečních zatopit vodou. Jak to provést a jak přesně bude vypadat výsledek, nicméně není ani zdaleka rozhodnuto.

Odborníci z České zemědělské univerzity v Praze vypracovali dva scénáře. První ukazuje, jak by lom vypadal v případě tzv. sukcese (bezzásahové strategie), druhý naopak vykresluje budoucnost po technické rekultivaci, která by zahrnovala úpravu terénu s cílem využít ji například pro zemědělské či lesnické účely.

Foto: Profimedia.cz

Na snímku zámek Jezeří, který se tyčí nad Lomem ČSA.

Studii doplněnou vizualizací, kterou si můžete prohlédnout v úvodu článku, vypracovali vědci z ČZU na objednávku Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Doporučili zvolit strategii sukcese, tedy ponechat co největší část zatopeného lomu a jeho okolí volnému přírodnímu vývoji bez dramatických zásahů člověka.

Na Mostecku by tak vznikl kus divočiny jedinečný nejen na české, ale i evropské poměry. Seznam Zprávám detaily studie přiblížila Markéta Hendrychová z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze.

V lomu žije řada ohrožených druhů

Ač může lom nyní esteticky působit jako zničená krajina, je tam už teď mnoho přírodních pokladů. Podle Hendrychové je domovem pro víc než 1200 druhů, z nichž 269 je vzácných (tím je myšleno zákonem chráněných nebo uvedených v červených seznamech). Jsou to například ptáci linduška úhorní a bělořit šedý, jejichž tamní populace tvoří 40 % ze všech jedinců v celé České republice.

Vizualizace napouštění lomu (zdroj: Most creative space).Video: Česká zemědělská univerzita v Praze

„Z hlediska bio- a geodiverzity je to prostředí velmi hodnotné, z hlediska přírodo-ochranářského významu unikátní. V lomu je pestrá mozaika různých typů prostředí, některé připomínají například i písčiny, což je v ČR jeden z nejméně zastoupených biotopů a díky tomu tam mohou žít i polopouštní druhy,“ řekla Hendrychová.

Klíčovým záměrem v území Lomu ČSA by například vedle energetického využití měla podle Hendrychové být ochrana raně sukcesních biotopů a přirozených geomorfologických pochodů. Právě díky nim podle ní můžeme na výsypkách v obhospodařované české krajině nalézat „neopakovatelnou kombinaci ploch bohatě kvetoucích, mokřadních, ale zahrnujících i obnažený povrch, který vyhledávají právě ty nejvzácnější druhy jak bezobratlých, tak obratlovců, ale i rostlin“.

Studie proto navrhuje v lomu zastavit klasické rekultivace, předat území do správy Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a ideálně ho vyhlásit za maloplošné zvláště chráněné území národního významu, tedy národní přírodní památkou nebo národní přírodní rezervací, zajistit odbornou péči a co nejdříve zpřístupnit území návštěvníkům i vědcům.

„AOPK ČR s MŽP identifikovaly v Lomu ČSA, kde stát vlastní většinu pozemků, potenciál naplnit evropské, a tedy i české národní, přírodo-ochranářské cíle, a sice navýšení rozlohy bezzásahových území,“ řekla Hendrychová, podle níž se to může týkat i dalších lomů, ale na ČSA se přestane s těžbou nejdřív, a tak byla studie proveditelnosti pro tento lom zadaná jako první.

Příklad z Německa

V Česku je podle Hendrychové jen několik podobných lokalit, žádná navíc není ani zdaleka tak velká jako Lom ČSA, takže by ekologická obnova s použití bezzásahové varianty byla rozsahem i kvalitou de facto prvním projektem svého druhu u nás.

Hojně se nicméně se sukcesí pracuje v zahraničí. Typicky třeba v Německu, kde jsou mimo jiné Lužická jezera (největší oblast zatopených lomů v Evropě).

Fotky z Německa ukazují bývalé hnědouhelné lomy s minimální rekultivací:

+1

Narušení tohoto biotopu technickou rekultivací by podle studie mělo velké negativní dopady na chráněné druhy zvířat. Některým by v důsledku toho mohlo hrozit dokonce zničení celé české populace. Několika dalším českým lokalitám, které tyto druhy obývají (další lomy a výsypky), totiž podle environmentalistů hrozí v brzké době zánik.

Počítá se i se solární elektrárnou

Sukcese podle Hendrychové neznamená, že se místo nechá celé svému osudu a nikdo s ním nebude nic dělat. V případě potřeby urychlit napouštění by se podle ní například dala do lomu svést koryta krušnohorských potoků. Při technickém řešení se případně nabízí i možnost dovést na místo vodu z Ohře nebo Bíliny, nicméně tato voda bude zapotřebí také k zatápění dalších hnědouhelných jam.

Vzniknout by měla vodní plocha. Studie ČZU nedoporučuje cílit na konkrétní úroveň hladiny vzhledem k tomu, že už se projevují klimatické změny. Lepší by podle vědců bylo jezero s přirozeným režimem, což je přívětivé pro biodiverzitu.

Foto: Seznam Zprávy

Obrázek ukazuje odhadovanou rychlost napouštění lomu. Počáteční tempo přirozeného plnění bude velmi rychlé. K dosažení ustálené hladiny dojde dle výpočtů Vojtěcha Havlíčka z ČZU v Praze až za víc než 100 let.

„Víc než polovina území už byla rekultivována. Na pastvinách se pase dobytek, jsou tam i lesnické rekultivace, orná půda a další,“ řekla Hendrychová, podle níž sukcesní strategie nebrání využití místa i pro energetický sektor.

Počítá se totiž se solárními panely na hladině zatopeného lomu. Ty by měly být dále od břehů jezera, které mají z hlediska biodiverzity největší potenciál. Ke konfliktům nedochází ani na souši. Pro fotovoltaické elektrárny je vhodnější prostor na již provedených rekultivacích, kde jsou přírodo-ochranářské zájmy za stávajících podmínek minimální. Vize ochránců přírody pro Lom ČSA podle Hendrychové nebrání ani vybudování přečerpávací elektrárny.

Místo bude i pro turisty

Kromě toho se z lomu díky sukcesi podle studie může stát i výborná turistická atrakce kombinující možnosti vzdělávání v oblasti ekologie a ochrany přírody s jedinečnou (po)hornickou památkou.

Lidem může být podle Hendrychové místo přístupné téměř okamžitě. „Kdyby se zahajovaly nové rekultivace dle původního plánu, do území, a tedy i k jezeru, by se mohlo až po dokončení hydrické rekultivace zahrnující celé dopuštění jezera vodou, a po ukončení většinou desetileté pěstební péče o nové lesnické rekultivace v okolí jezera,“ řekla odbornice.

Když se přistoupí ke konceptu ekologické obnovy, stačí podle ní „připravit jámu na samovolné zatápění, dokončit propojení cestní sítě, vybudovat základní návštěvnickou infrastrukturu a lidé tam můžou ihned“.

„Lokalita je již dnes pro lidi velmi atraktivní. Na malém území se tam nachází velké množství ‚pseudobiomů‘ a návštěvník tam bude moci cestovat po světě, kde na okraji najde mongolskou step, o kus dál plochy připomínající islandskou postvulkanickou krajinu, projdou se po afrických dunách, jinde narazí na nespočet mokřadů jako v Holandsku, na úpatí Krušných hor jsou kamenná pole podobná těm v Alpách, prameniště jak vystřižená z podtatranských svahů…“ popsala Hendrychová.

Takhle živé jsou některé části území už dnes:

+1

Minimálně nějaká část by se podle ní dala také vyčlenit na koupání. „V blízkosti jezera by měl být prostor i pro rekreační zónu, nejlépe v návaznosti na nový sídelní útvar, který by mohl být v místě dnešního závodu lomu vybudován, nepřístupné lidem budou samozřejmě ty části jezera s plovoucí fotovoltaikou,“ vysvětlila vědkyně.

Kdyby se Lom ČSA nechal spontánní sukcesi, mohou být podle studie úspory původně plánované pro zde již nepotřebné finální rekultivace efektivněji využity na další revitalizace. Zejména ale stát ušetří za následnou údržbu, tedy například za dopouštění vody v případě technické hydrické rekultivace, která by vyžadovala stabilní úroveň vodní hladiny a podobně.

Nakonec Hendrychová připomíná, že rozhodnutí, jakou podobu lom dostane, je na vládě. Ta by měla rozhodnout letos v létě.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované