Hlavní obsah

Západní zbraně na ramenou Ukrajinců decimují ruské tanky z minulého století

Foto: Seznam Zprávy, Profimedia.cz

Chytré střely jako Javelin a NLAW zásadně změnily situaci na ukrajinském bojišti.

Reklama

2. 4. 11:49

Jsou lehké, rychlé, chytré a samostatné. Řízené střely nové generace lze odpálit odkudkoli a svůj cíl si najdou s překvapivou úspěšností. Na Ukrajinu nyní ze Západu míří další tisíce kusů těchto pokročilých zbraní. Jak fungují?

Článek

Sověti se během druhé světové války naučili řadu lekcí. Jedna z nich bezpochyby zněla: Tanky vyhrávají války. Tomu odpovídaly i priority v následujících desetiletích. Sovětské tanky se staly symbolem vpádu do Československa a tvořily pilíř sovětských ozbrojených sil.

Moderní ruská armáda na tuto tradici plynule navázala. Před invazí v únoru 2022 mělo Rusko přibližně tři tisíce těžkých tanků a devět tisíc dalších. Celkově má Rusko dokonce více tanků než USA. Americké ozbrojené síly totiž postupně kladly větší důraz na hbitější techniku. Typickým reprezentantem se stal třeba útočný vrtulník AH-64 Apache.

Prakticky celé 20. století se dalo říci, že nejlepší způsob, jak zničit tank, je poslat na něj jiný tank. To ale v posledních dvaceti letech přestalo platit. Na scénu totiž přišly chytré protitankové střely, které významně změnily dynamiku boje. A Rusko na Ukrajině ukazuje, že se této změně zatím nedokázalo přizpůsobit.

„Abyste naplno využili tank, musíte jej doprovodit pěchotou a dalšími ozbrojenými vozidly,“ zdůrazňuje Ben Barry, britský důstojník ve výslužbě. Jinak totiž hrozí, že budou malé skupiny dvou nebo tří vojáků z bezpečné vzdálenosti zneškodňovat jeden tank za druhým. A přesně to vidíme poslední měsíc na Ukrajině. Chytrá munice je jeden z faktorů, který zásadně změnil průběh války.

Tanky už nejsou neporazitelné

Během bojů v oblasti Donbasu po ukrajinské „oranžové revoluci“ měly síly obou odštěpených „republik“ nad Ukrajinou jednu velkou výhodu: moderní ruské tanky. Nasazení strojů T-90 a T-72B3 jim výrazně pomohlo získat navrch nad ukrajinskými jednotkami. Ke květnu 2016 ukrajinské síly údajně nedokázaly zničit ani jeden jediný T-90. 

Během invaze na Ukrajinu v roce 2022 je všechno jinak. Blog Oryx napočítal 17 ověřených zničených nebo zajatých ruských tanků T-90. Přitom jde pouze o stroje, které se podařilo jasně zachytit a identifikovat. Moderní ruské stroje už nejsou neporazitelné.

Foto: Oryx

Ruský tank T-90A, zničený na Ukrajině (foto z 3. března 2022)

Celkově se Ukrajincům od začátku invaze podařilo zničit nebo zajmout minimálně 342 tanků a přes tisíc dalších ozbrojených vozidel. Může za to nepochybně i způsob, jak špatně byla invaze připravena. Rusové se pohybovali ve zranitelných konvojích, ve kterých jejich obrněnce představovaly snadné cíle. Ale svou roli sehrály i zbraně nasazené na obou stranách konfliktu.

Mluví se především o dvou: amerických střelách Javelin a švédsko-britských střelách NLAW. Ukrajinská armáda s nimi trénuje už od roku 2018. V posledních týdnech pak proudí do válkou sužované země další tisíce těchto střel.

Americký Javelin má vysokou úspěšnost

Jsou oblíbené pro svou vynikající mobilitu a pokročilé, leč snadno ovladatelné zaměřování. Přestože zbraň známá jako FGM-148 Javelin dodnes působí velmi moderně, slaví ve skutečnost už 31. narozeniny. Vývoj zbraně byl zahájen v 80. letech. První zkušební odpal byl proveden v roce 1991, v roce 1996 se první Javeliny objevily ve výzbroji americké armády.

Podívejte se, jak funguje americká střela JavelinVideo: Pavel Kasík, Seznam Zprávy

Zbraň se skládá v podstatě ze dvou komponentů: naváděcí jednotky (Command Launch Unit, CLU), ke které se připojí pro každý výstřel nová trubice se samotnou střelou. Odpálená střela si pamatuje vybraný cíl, takže obsluha nemusí po odpálení nic dalšího řešit. Tzv. „fire and forget“, tedy „vystřel a zapomeň“, se uvádí jako jedna z hlavních výhod této pokročilé munice.

Foto: Profimedia.cz

Vypuštění střely Javelin z odpalovací trubice. Voják v naváděcí jednotce vybral cíl a teď už se nemusí o nic starat.

Střela nelétá k cíli přímo, obvykle se pohybuje po mírně zvýšené dráze. V případě útoku shora (tedy na odolné cíle) může vystoupat až do výšky kolem 400 metrů na terénem.

Foto: Wikipedia, dokument ozbrojených sil USA, přeložil Pavel Kasík, SZ

V režimu útoku z výšky (Top Attack Mode) vystoupá střela hned po odpálení do výšky až 160 metrů. Poté se snese na cíl v prudkém závěrečném klesání.

Navádění je infračervené, tedy na základě tepelného signálu od cíle. To neznamená, že by střela nedala navést na studený cíl, třeba nějaké opevnění. Cíl ovšem musí být pro její senzory kontrastní, nějaký rozdíl mezi jeho teplotou a teplotou okolí tedy být musí.

Během svého prvního nasazení v Iráku vojáci amerických speciálních sil zaznamenali 17 zásahů z 19 vystřelených střel Javelin.

Infračervený senzor má poměrně malé rozlišení (64 × 64 pixelů), což bylo v 90. letech rozumné maximum, dnes už to působí zastarale. Jak ale ukazují výsledky z praxe, není malé rozlišení na překážku. Střely Javelin mají v nasazení vysokou úspěšnost. Během svého prvního nasazení v Iráku vojáci amerických speciálních sil zaznamenali 17 zásahů z 19 vystřelených střel Javelin. Takto vysoké účinnosti dosáhly střely navzdory tomu, že ve všech případech směřovaly k vozidlům vzdáleným více než dříve oficiálně udávaný dvoukilometrový dostřel. Nová verze tento dosah zvýšila na více než 4 kilometry.

ParametrHodnotaPoznámka
Hmotnost systému22,3 kgz toho 6,4 kg tvoří řídící jednotka
Hmotnost střely11,8 kg15,9 kg včetně trubice, ze které se odpaluje
Dostřelmax 4 500 mPůvodní verze systému 2 500 m
NaváděníinfračervenéNa rozdíl od předchozí generace protitankových zbraní pěchoty jde o zbraň typu “vystřel a zapomeň”, takže střelec nemusí zůstat po odpálení na svém místě
Obvyklý cílObrněná a jiná vozidla, opevněníZbraň má dva typy navádění: přímý a shora. Druhý se používá na lépe obrněné cíle; zasahuje je tak v místě, kde mají nejslabší pancíř

Podle zatím neověřených zpráv dosahují Javeliny na Ukrajině podobné úspěšnosti. Z neoficiálních informací ze začátku března vyplývalo, že z 300 vypálených řízených střel Javelin jich 280 zničilo ruský tank nebo jiné ruské obrněné vozidlo, což by indikovalo přibližně 93% úspěšnost.

„Javelin je zřejmě nejsofistikovanější a nejmocnější protitanková zbraň,“ domnívá se Mark Cancian z Centra strategických a mezinárodních studií. Pro bojovníky jsou podle něj snadno použitelné a umí s nimi zacházet i civilisté, kteří se do obrany země zapojili. „Javeliny jsou obzvláště užitečné, protože ruské síly se často pohybují po silnicích,“ dodává Cancian. Pro ukrajinské jednotky je tak jednodušší jejich pohyb předvídat a zaútočit řízenou střelou z bezpečného místa.

Švédsko-britské NLAW na boj „zblízka“

Nedostřelí tak daleko a nemá pokročilý digitální hledáček. Oproti americkým javelinům je ale švédsko-britská protitanková řízená střela NLAW (Next generation Light Anti-tank Weapon) trochu lehčí. A především o dost levnější.

Švédská firma Bofors, kterou později koupil koncern Saab, začala střelu vyvíjet pro švédskou mechanizovanou pěchotu. Všimla si jí ovšem britská armáda, která ji v roce 2002 vybrala pro své jednotky. Vývoj pokračoval až do roku 2008, kdy se zbraň začala vyrábět – a to právě ve Spojeném království.

Podívejte se, jak funguje švédsko-britská střela NLAWVideo: Pavel Kasík, Seznam Zprávy

Jde o trochu jinou zbraň než americký protitankový Javelin. NLAW je jednoúčelová zbraň. Po použití se zbytek zahodí. Oproti americkému systému určena k bojí více „na tělo“. Její dosah je podstatně menší, maximálně zhruba 800 metrů, a střela nemá na palubě vlastní navádění.

Foto: Profimedia.cz

Ukrajinský voják během cvičení s protitankovým systémem NLAW.

Střelec musí na 3-5 sekund udržet cíl v zaměřovači. Počítač ve zbrani si určí rychlost a směru jeho pohybu a raketa zamíří na místo, kde by se podle výpočtu ten měl nacházet v době, kdy k cíli doletí. Elektronika na palubě střely se postará, aby co nejpřesněji sledovala danou dráhu, ale už během letu nedokáže reagovat na změny pohybu cíle.

ParametrHodnotaPoznámka
Hmotnost systému12,5 kgPoužití je pouze jednorázové
Dostřel1000 mJde o hranici maximálního dostřelu, na které by se měla střela sama zničit. Účinný dostřel je kolem 800 metrů
NaváděníoptickéJde o zbraň typu “vystřel a zapomeň”, ovšem navádění je pouze optické. Střela se tedy směřuje do místa, kde by podle záběrů měl cíl být, není ovšem aktivně řízena během letu.
Obvyklý cílObrněná a jiná vozidla, opevněníZbraň má dva typy navádění: přímý a shora. Druhý se používá na lépe obrněné cíle; zasahuje je tak v místě, kde mají nejslabší pancíř.

NLAW se tedy hodí buď na útoky na statické cíle, nebo na útok z relativně blízké vzdálenosti. Ukrajinské síly si zatím pochvalují, že v těchto situací funguje tak, jak by měla. Navíc také dokáže útočit na silně obrněné cíle shora, podobně jako Javelin, díky čemuž dokáže probíjet pancíře i moderních obrněnců. Ukrajinci navíc oceňují, že je lehká a snadno použitelná. Nejmenovaný ukrajinský důstojník listu The Times tvrdil, že jde o oblíbenou zbraň jeho vojáků, která měla v první fázi konfliktu na svědomí 30 až 40 procent zničených ruských tanků.

Další dodávky na cestě

Není jasné, kolik zbraní NLAW se zatím vyrobilo. Zřejmě to bude v řádu nízkých desítek tisíc. Ukrajina jich z Velké Británie obdržela zhruba 3600, dalších 6000 má přislíbených. Na Ukrajinu proudilo poměrně velké množství chytrých střel Javelin a NLAW už před začátkem ruské invaze. Nyní jsou dodávky ještě větší.

Foto: Profimedia.cz

Dodávka zbraní na Ukrajinu z 11. února 2022 (dva týdny před začátkem ruské invaze) obsahovala i desítky střel Javelin.

Během prvních dvou týdnů od invaze se tempo dodávek zbraní ještě zvýšilo. Za méně než týden dopravilo NATO na Ukrajinu přes 17 tisíc protitankových střel (včetně střel Javelin). Celkově USA zatím na Ukrajinu dodaly 2 600 střel Javelin a další dvě tisícovky jsou na cestě, uvedl americký senátor Bob Casey.

Analytici oslovení agenturou Bloomberg vyjádřili úžas nad tím, kolik kusů chytrých střel na Ukrajinu míří. Jejich koncentrace na jednom místě je zřejmě historicky bezprecedentní.

„Armády, které tyto věci posílají, mají nyní jistě samy méně těchto střel v přepočtu na jednoho vojáka méně, než kolik jich má Ukrajina,“ řekl Phillips O'Brien, profesor strategických studií na skotské univerzitě St. Andrews. „V podstatě se zdá, že se za každou cenu snaží, aby jich Ukrajina měla dostatek.“

Ukrajina má k dispozici také starší německé střely Panzerfaust 3 a svoje vlastní střely Stugna-P. Ty jsou na krátkou vzdálenost rovněž překvapivě efektivní. Oproti pokročilým zbraním Javelin a NLAW jim ale chybí klíčová vlastnost: útok shora. Právě schopnost střel explodovat tam, kde je ochrana obrněných tanků nejslabší, z nich dělá tak účinnou zbraň proti ruské armádě.

Dokonce i nejmodernější ruské tanky jsou vůči zbraním, jako je Javelin, zranitelné.
Pavel Felgenhauer, odborník na ruskou armádu

Ruské tanky sice mnohdy přijely na Ukrajinu vybavené speciálními nasazovacími kovovými konstrukcemi (tzv. klecemi), které měly teoreticky pomoci ochránit vozidlo před ničivými účinky výbuchu shora. Podle dosavadních zkušeností je ale zřejmé, že tyto improvizované bariéry nepomáhají buď vůbec, nebo jen nepatrně.

Různé improvizované klece, sítě a vycpávky na ruských tancích ale ukazují, že ruští vojáci jsou si rizika vědomi. „Samotná informace o přítomnosti Javelinů ve výzbroji ukrajinských ozbrojených sil vyvolává mezi okupanty paniku,“ uvádí mluvčí ukrajinské armády na Twitteru.

Chytrá munice není levná. Jedna střela Javelin stojí přes 80 tisíc dolarů (1,7 milionu korun) a jedna střela NLAW přibližně polovinu. Když se to ale porovná s tím, jaké ztráty jsou tyto zbraně schopny s vysokou spolehlivostí způsobit, je evidentní, že se vyplácejí. Podle odhadů z poloviny března jdou ruské ztráty do miliard dolarů. Vždyť jen jeden tank stojí třeba čtyři miliony dolarů (skoro 90 milionů korun).

„Dokonce i nejmodernější ruské tanky jsou vůči zbraním jako je Javelin zranitelné,“ uvedl ruský expert na zbraně, Pavel Felgenhauer z think tanku Jamestown. Podle něj se budou muset ruští generálové naučit jiný způsob boje: „Než někam pošlou tanky, musí poslat pěchotu, aby v oblasti nebyly žádné nečekané hrozby. Izraelci se tuto lekci museli naučit během války Yom Kippur v roce 1973. Dokážou se to naučit i Rusové? Nevím.“

Pochopitelně i Rusko má v arzenálu protitankové střely. V současnosti ale ruská armáda nedisponuje žádnou, kterou by mohli vzít vojáci na ramena a která by byla srovnatelná s tepelně naváděnými střelami Javelin nebo shora útočícími střelami NLAW.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované