Hlavní obsah

Zprávy z bojiště: Co se stalo s tisícovkou ukrajinských vojáků v Mariupolu

Foto: Profimedia.cz

Tank v Mariupolu

Reklama

14. 4. 14:40

V obléhaném Mariupolu se mělo vzdát podle ruských zdrojů velké množství vojáků. Ukrajinci tvrdí, že se izolované skupině podařilo spojit s jinými jednotkami ve městě.

Článek

Upozornění: Následující přehled si neklade nároky na úplnost. Za skutečným vývojem událostí má nepochybně zpoždění a jistě bude v některých ohledech nepřesný. Řadu tvrzení válčících stran lze potvrdit jen se zpožděním, případně vůbec. Zdroje jsou uvedeny obvykle prokliky v textu. Tím nejvýznamnějším jsou pravidelné zprávy amerického Institute for the Study of War (ISW), což je spíše konzervativní nezisková organizace (více na Wikipedii), která publikuje pravidelné situační zprávy o stavu ukrajinského bojiště.

V místě zřejmě nejintenzivnějších bojů na Ukrajině během posledních dní, v Mariupolu, evidentně došlo k poměrně významnému posunu. Ruské síly znatelně uřízly z části města, kterou stále mají pod kontrolou jeho obránci. Zjevně obsadili velký areál kovozávodu Iljič na severovýchodě města, který do této chvíle bránily ukrajinské jednotky. Co přesně se stalo, není jasné – snad kromě toho, že areál nebyl dobyt útokem.

Ruské zdroje (nejen tradičně nespolehlivý vůdce Čečenska Kadyrov na Telegramu, i představitelé z ministerstva obrany) také tvrdí, že se vzdala více než tisícovka příslušníků ukrajinské 36. brigády námořní pěchoty, ale tuto informaci zatím nelze považovat za ověřenou.

Není překvapením, že ukrajinské zdroje tvrdí něco jiného. Podle nich se údajně ukrajinští vojáci z velké části probili do jiné části města, konkrétně na jihovýchod, kde stále bojují příslušníci pluku Azov. Na jednom místě jsou v této chvíli nepochybně alespoň velitelé 36. brigády a pluku Azov, kteří zveřejnili společné video na Telegramu.

Na proruských kanálech se objevily záběry několika desítek zajatých příslušníků 36. brigády (zde nebo zde). Měli být zadrženi během pokusu probít se právě směrem na jih, tedy k Azovu. Větší počty zajatých videozáběry doloženy nemáme.

Dění na Ukrajině sledujeme v on-line reportáži:

Také nemáme prakticky žádné nové informace o tom, zda v Mariupolu byly či nebyly použity chemické zbraně. Jde tedy stále o neprokázaná tvrzení bez jasných důkazů.

Ovšem jak připomněli analytici ISW, Mariupol by byl hypoteticky z ruského hlediska optimálním místem pro jejich nasazení. Rusko by tak dokázalo, že je ochotno ještě situaci eskalovat, plně v rámci ruské doktríny známé jako „eskalací k deeskalaci“ – což v podstatě znamená, že dají najevo ochotu sáhnout ke krajním prostředkům, aby protivník byl ochotnější k ústupkům.

Zároveň je Mariupol Ruskem pevně obklíčený, takže Moskva může zabránit třetím stranám získat fyzické důkazy či vyslechnout svědky. Nikdo tak v dohledné době nebude mít jasné důkazy o tom, co se přesně stalo. Ale i neověřené informace mají dopad na rozhodování a morálku protivníka.

V každém případě boje v Mariupolu dále pokračují, situace obránců se zřejmě jen zhoršuje, jak ostatně nasvědčovaly také zprávy z posledních dní o nedostatku munice i potravin. Podle ukrajinského generálního štábu navíc ruské síly dál pokračovaly v útocích na přístav v západní části města a na komplex Azovstalu, který drží pluk Azov, možná spolu se zbylými příslušníky 36. brigády.

V oblasti kolem města Cherson ruské síly podle všeho pouze nadále upevňovaly své pozice. Podle tvrzení představitelů amerických tajných služeb ruská armáda patrně vybudovala na Krymu a na jižní Ukrajině dvě velké základny, které mají zásadně zlepšit zásobování jednotek v jižní oblasti bojiště.

Donbas

Na východě Ukrajiny se invazní síly soustředily na ostřelování ukrajinských pozic a také se pouštěly do menších útočných operací, například ve městě Rubižně. V této oblasti byla v posledních dnech doložena přítomnost čečenských sil, které tam podle některých náznaků připravují obranné pozice. Zda to tak je a proč by se tak mělo dít, to v tuto chvíli není jasné, zatím se předpokládalo, že v Donbasu ruské síly budou především útočit.

Plány ruského velení ovšem samozřejmě neznáme. V tuto chvíli se zdá, že v Donbasu se stále shromažďují další jednotky, včetně řady těch, které byly staženy z jiných částí bojiště. Oddíly, které do oblasti dorazily v posledních dnech, se ovšem ve velkém měřítku do bojů zatím nezapojily.

Je tedy možné, že ruské velení bude síly soustřeďovat ještě delší dobu a do té doby chce pouze držet dobyté pozice. Anebo jednoduše informaci o budování obranných postavení přikládáme příliš veliký význam.

V oblasti obecně očekávaného útoku ruských sil od města Izjum, které leží zhruba severozápadně od Donbasu, panoval v posledních dnech klid. V oblasti se nadále soustřeďují další ruské síly, byť podle amerických zdrojů jejich přesun nejde nijak rychle.

Ukrajinské velení se snaží ruské soustředění sil nadále narušovat. V posledních 24 hodinách měly nálože připravené ukrajinskými speciálními jednotkami zničit most v blízkosti Izjumu právě ve chvíli, kdy po něm projížděl ruský konvoj. Uvedl to ukrajinský generální štáb. Je ovšem nepravděpodobné, že by ukrajinská armáda mohla ruský postup výrazně narušit.

Potopená vlajková loď?

Velkým ukrajinským úspěchem posledních hodin je i podle všeho výrazné poškození vlajkové lodi Černomořské flotily křižníku Moskva. To nejprve oznámily ukrajinské zdroje, které poškození (či potopení) označily za výsledek útoku střelami z mobilní baterie střel Neptun.

Ruské oficiální zdroje nakonec poškození lodě potvrdily, podle nich k němu došlo ovšem „v důsledku požáru“, jehož původ neupřesnily. Požár se údajně podařilo uhasit, nehrozí další výbuchy munice a loď se udržela na hladině, byť zřejmě není schopná plavby vlastní silou. Další plavidla se křižník údajně pokusí odtáhnout do přístavu.

Z hlediska Ukrajiny jde v tuto chvíli asi především o propagandistické vítězství. Stárnoucí Moskva je sice vlajkovou lodí Černomořské flotily, ta ovšem v současné chvíli nemá ve válce žádnou významnější roli.

Už po předchozím útoku na ruskou výsadkovou loď Orsk bylo jasné, že u ukrajinských břehů pro ruské lodi není bezpečno. Nic od té doby nenasvědčuje tomu, že by ruské velení uvažovalo o nějaké obojživelné operaci, či intenzivnějším využití své flotily třeba na podporu operací v Mariupolu.

Pro Ukrajinu je to také technologický úspěch. Použité střely Neptun jsou její domácí výroby, byť jsou do velké míry odvozeny od ještě sovětských Kh-35, v mnoha ohledech (především co se elektroniky týče) jsou výrazně modernizované.

Do výzbroje ukrajinských ozbrojených sil byly oficiálně zavedeny v loňském roce. Zásah Moskvy je prvním oznámeným případem jejich bojového nasazení. Z českého hlediska pak stojí za zmínku, že Neptuny jsou odpalovány z podvozků Tatra.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované