Hlavní obsah
Online

Online: Křižník Moskva se potopil, potvrdilo Rusko

Foto: Profimedia.cz

Vlajková loď ruské Černomořské flotily, křižník Moskva, který se po vážných poškozeních potopil.

Reklama

14. 4. 4:01
aktualizováno • 14. 4. 22:55

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 14.4.

  • Křižník Moskva se potopil při vlečení v bouři, uvedlo ruské ministerstvo obrany na telegramu. Vážné poškození vlajkové lodi své Černomořské flotily Rusko přiznalo již dříve. Plavidlo podle ukrajinské verze zasáhly protilodní střely Neptun.
  • Ukrajinský parlament dnes schválil usnesení, v němž označil počínání ruské armády na Ukrajině za genocidu a vyzval parlamenty, vlády a organizace ve světě, aby učinily totéž.
  • Ruský prezident Vladimir Putin v zásadě neodmítá schůzku se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, ale ještě předtím je nutné nejprve připravit text dohody, uvedl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury TASS.
  • Kramatorsk a Kosťantynivka se pravděpodobně stanou cílem ruského násilí a nevybíravých útoků, kterým od začátku ruské invaze na Ukrajinu čelila centra jiných ukrajinských měst. S odkazem na informace rozvědek to uvedlo britské ministerstvo obrany.
  • „Nebudeme moci dále mluvit o Baltu bez jaderných zbraní, rovnováha musí být obnovena,“ prohlásil podle agentury Reuters ruský expremiér a místopředseda ruské Bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. Reagoval tak na vážné úvahy Švédska a Finska ještě letos vstoupit do NATO, které vyvolala ruská invaze na Ukrajinu.

VÁLEČNOU SITUACI JSME SLEDOVALI ONLINE I VE STŘEDU:

  • Potopení křižníku Moskva má podle Ruska na svědomí rozbouřené moře

    „Křižník Moskva při vlečení do cílového přístavu ztratil kvůli poškození trupu v důsledku požáru, který vyvolala detonace munice, stabilitu. V podmínkách rozbouřeného moře se loď potopila,“ cituje TASS ruský resort obrany. Posádka křižníku podle něj byla evakuována na další plavidla Černomořské flotily v oblasti.

  • Hlavním cílem ruského útoku bylo odstranění Zelenského, tvrdí ukrajinský činitel

    Rusko mělo v úmyslu zahájit invazi na Ukrajinu už 22. února a ukrajinské úřady se na útok připravovaly, řekl stanici BBC šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov.

    „Rozuměli jsme tomu, co se bude dít na území naší země. Navíc datum útoku nebylo 24. února, ale 22. února. Měli zaútočit na naši zemi v tom formátu, jaký je nyní. Jediné, co jsme nečekali – že bude zapojeno území Běloruska. Diskutovalo se o tom, ale ve výsledku jsme se domnívali, že tomu bude jinak. Ale stalo se tak, jak se stalo,“ řekl v rozhovoru s ukrajinskou službou stanice BBC tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany.

    Šéf ukrajinské bezpečnostní rady dále v rozhovoru prohlásil, že hlavním cílem Rusů byla likvidace Zelenského. Pokusili se o to podle něj několikrát. „Můžu říci, že 22. února kolem 19:20 jsme obdrželi informaci, že by se to mohlo stát v nejbližší době. Potom následovaly další čtyři pokusy. Naposledy 7. března – tehdy jsme dostali informaci od našich partnerů, rozvědek, že se chystá taková operace,“ uvedl.

  • Křižník Moskva se potopil, uvedlo Rusko

    Křižník Moskva se potopil při vlečení v bouři, uvedlo ruské ministerstvo obrany na Telegramu.

    Informace o vážném poškození vlajkové lodi ruské Černomořské flotily se šíří od rána, podle ruského ministerstva na palubě vybuchla munice. Ukrajinská armáda ale tvrdí, že explozi způsobil její raketový útok.

    Rusko se po incidentu snažilo poškozenou loď odtáhnout do přístavu, vojenské zdroje agentury Reuters uváděly, že mířila do krymského Sevastopolu.

  • Moskva pokračuje v ostřelování civilních cílů na východě Ukrajiny

    V posledních dnech Moskva soustřeďuje další vojenské síly nedaleko hranic s východní Ukrajinou a pokračuje v ostřelování a bombardování civilních cílů v Charkovské, Doněcké či Záporožské oblasti.

    Metropole Charkovské oblasti Charkov byl před válkou s téměř 1,5 milionu obyvatel druhým největším městem na Ukrajině. Nyní je terčem těžkého ostřelování. Leží jen zhruba 40 kilometrů od ruských hranic.

  • Gubernátor: V Charkovské oblasti bylo během ruské invaze zabito 503 civilistů

    V Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny bylo od začátku ruské invaze 24. února zabito 503 civilistů, z toho 24 dětí. Oznámil to dnes na Telegramu gubernátor oblasti Oleh Syněhubov.

  • Austrálie oznámila další sankce proti Rusku. Turecko se zatím nepřidá

    Austrálie dnes oznámila další balík postihů proti ruským firmám, tentokrát míří na dopravce, ropný průmysl nebo dodavatele plynu, jejich součástí je i státní společnost Gazprom.

    Turecko se naopak nehodlá k západním sankcím přidávat, řekl dnes šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu. Bude podporovat jen postihy schválené na úrovni OSN, jelikož si chce udržet „politiku rovnováhy“ mezi Ruskem a Ukrajinou.

  • Francie brzy přesune velvyslanectví zpět do Kyjeva

    Francouzské velvyslanectví na Ukrajině se vrátí ze Lvova do Kyjeva, oznámila dnes francouzská diplomacie. Zastupitelská mise se na klidnější západ země přesunula na začátku března v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, informovala agentura AFP.

    „Tento přesun se uskuteční velmi brzy a umožní Francii dále prohloubit svou podporu Ukrajině ve všech oblastech, aby mohla čelit válce, kterou 24. února zahájilo Rusko,“ uvedlo francouzské ministerstvo zahraničí. Šéf francouzské diplomacie Jean-Yves Le Drian o rozhodnutí informoval v telefonátu svého ukrajinského kolegu Dmytra Kulebu.

    Ukrajina zůstává podle Francie nadále válečnou zónou, a Paříž proto dnes svým občanům opět doporučila, aby do země nejezdili.

  • Ukrajinský parlament označil počínání ruské armády za genocidu

    Ukrajinský parlament dnes schválil usnesení, v němž označil počínání ruské armády na Ukrajině za genocidu a vyzval parlamenty, vlády a organizace ve světě, aby učinily totéž. Parlament to oznámil na sociální síti Telegram.

    „Ruské počínání má za cíl systematicky a souvisle vyhlazovat ukrajinský lid, upřít mu právo na sebeurčení a nezávislý vývoj,“ stojí v textu, pro který hlasovalo 363 zákonodárců ze 450. „Proto je nezbytné akce, jichž se dopustily ruské ozbrojené síly během agrese započaté 24. února 2022, okamžitě uznat jako genocidu vůči ukrajinskému národu,“ píše se dále v rezoluci.

    Ukrajinští poslanci rovněž vyzývají OSN, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, Evropský parlament, Parlamentní shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Parlamentní shromáždění NATO, stejně jako vlády a parlamenty na celém světě, aby také označily počínání ruské armády na Ukrajině za genocidu.

  • MMF podle své šéfky zhorší výhled světové ekonomiky

    Mezinárodní měnový fond (MMF) zhorší odhady růstu světové ekonomiky pro letošní i příští rok, protože válka na Ukrajině tlačí vzhůru ceny potravin a energií, což přináší další zátěž pro již tak křehkou hospodářskou situaci. Uvedla to dnes šéfka MMF Kristalina Georgievová. Varovala, že svět se nyní nachází ve „velmi nebezpečné době“ a že vysoká inflace představuje „jasné a přítomné nebezpečí“ pro světovou ekonomiku.

    MMF zveřejní aktualizovaný výhled pro světovou ekonomiku příští týden. Lednová prognóza MMF odhaduje letošní růst světové ekonomiky na 4,4 procenta. V příštím roce počítá se zpomalením hospodářského růstu na 3,8 procenta.

    Georgievová dnes uvedla, že ruský útok na Ukrajinu je těžkou ranou pro ekonomiky, které se nyní snaží zotavit z negativních dopadů pandemie covidu-19. „Základní příčinou toho, čemu dnes čelíme, je válka. A tato válka musí skončit,“ dodala.

  • Rusko viní Ukrajinu z útoku vrtulníky v příhraniční vesnici, sedm raněných

    Rusko dnes obvinilo Ukrajinu z ostřelování obytných domů z vrtulníků v příhraniční vesnici Klimovo v západoruské Brjanské oblasti. Zraněno prý bylo sedm lidí. Údajný útok na jednu z vesnic, ovšem bez zraněných, hlásí podle agentury Reuters také ruská příhraniční Belgorodská oblast. Ukrajina obvinění z bombardování ruských vesnic podle agentury AFP odmítla.

    Moskva už dříve varovala, že přeshraniční útoky a sabotáže na ruském území by mohly přimět ruské ozbrojené síly k útokům na ukrajinská velitelství včetně těch v Kyjevě. Incidentů bylo už několik, například na začátku dubna v Belgorodské oblasti vypukl požár ve skladu pohonných hmot.

    Ukrajina odpovědnost odmítá, nebo incidenty odmítá komentovat. Dnešní tvrzení Moskvy popřela ukrajinská národní bezpečnostní rada s tím, že naopak speciální síly nepřítele začaly uskutečňovat plány na teroristické útoky v příhraničním regionu, aby Moskva mohla živit „protiukrajinskou hysterii“ v Rusku.

  • Ukrajinská policie vyšetřuje v okolí Kyjeva nejméně 20 případů znásilnění

    Ukrajinská policie vyšetřuje v Kyjevské oblasti nejméně 20 případů znásilnění, kterého se údajně dopustili ruští vojáci. V rozhovoru, který dnes zveřejnil italský deník Corriere della Sera, to řekl policejní šéf oblasti Andrij Něbytov. Případů je podle něj ale nejspíše více, ženy totiž často odmítají vypovídat. Policie má podle Něbytova k dispozici odposlechy, podle kterých někteří ruští velitelé nechali popravit vojáky, kteří znásilňovali. Policejní šéf dodal, že sexuální násilí není součástí vojenské strategie ruské armády, je ale signálem rozvratu bojové morálky ruských vojáků.

    „Vyšetřujeme přes 20 případů možného sexuálního násilí,“ řekl italskému deníku náčelník policie v Kyjevské oblasti. Podle něj je ale počet případů nejspíše vyšší, protože mnoho žen a jejich rodin se stydí znásilnění policii nahlásit. Soudní lékaři také zkoumají známky sexuálního násilí na tělech zabitých žen. Policie naopak nemá podle Něbytova potvrzené poznatky o sexuálním násilí na dětech.

  • OSN: Od začátku invaze na Ukrajině zahynuly téměř 2 tisíce civilistů

    Úřad OSN pro lidská práva (OHCHR) ve čtvrtek uvedl, že od 24. února, kdy začala ruská invaze, do 12. dubna zahynulo na Ukrajině 1 932 civilistů.

    OHCHR nicméně upozornil, že „skutečná čísla jsou podstatně vyšší“, a to vzhledem k tomu, že „příjem informací z některých míst, kde probíhaly intenzivní boje, se zpozdil; mnoho zpráv stále čeká na potvrzení“.

  • Vystrčil: Ukrajina nesmí skončit jako Československo podle mnichovské dohody

    Ukrajina podle předsedy českého Senátu Miloše Vystrčila nesmí skončit jako Československo podle předválečné mnichovské dohody, kvůli které přišlo o část svého území. Vystrčil to dnes uvedl v projevu ke členům Nejvyšší rady Ukrajiny, tedy ukrajinského parlamentu.

    „Nesmíme ani na minutu, ani na vteřinu připustit, aby se Ukrajina, abyste se Vy, Ukrajinci, dostali do naší ‚mnichovské‘ situace. Ústupky diktátorům nikdy nefungovaly a nikdy fungovat nebudou,“ řekl o možnosti, že by Ukrajina kromě Krymu byla připravena i o Donbas.

    Rusko pod vedením prezidenta Vladimira Putina v „bezohledném velmocenském snění“ vyvolalo barbarskou a brutální válku a Putin a také běloruský prezident Alexandr Lukašenko musí být podle Vystrčila za válečné zločiny na Ukrajině potrestáni.

  • Vystrčil: Ukrajina bude příkladem všem, kteří touží po svobodě a demokracii

    Ústupky diktátorům nikdy nefungovaly, prohlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil. Ukrajina bude podle Vystrčila navždy příkladem všem, kteří touží po svobodě a demokracii. Bude společným úkolem Evropské unie ji po válce, kterou vyvolalo Rusko, znovu vybudovat.

    Osud ukrajinských měst Buča, Irpiň nebo Boroďanka, jejichž obyvatele vraždili ruští vojáci, předseda Senátu ve vystoupení přirovnal k nacisty vypáleným českým obcím Lidice a Ležáky. Ukrajinský lid ocenil šéf české horní parlamentní komory Stříbrnou medailí předsedy Senátu. Převzal ji předseda Nejvyšší rady Ruslan Stefančuk, uvedla senátní tisková tajemnice Jana Taušová.

  • Stát o pět měsíců prodloužil tendr na provoz rychlíků z Prahy do Jihlavy a Brna

    Železniční dopravci budou mít dalších pět měsíců na podání nabídky pro provoz rychlíků mezi Prahou, Jihlavou a Brnem od roku 2025. Ministerstvo dopravy termín prodloužilo kvůli doznívající pandemii covidu-19 a ruské invazi na Ukrajinu. Současná situace podle úřadu může dopravcům komplikovat tvorbu nabídky pro soutěž. Informovalo o tom dnes Ministerstvo dopravy. Dopravci tak mohou nabídky podávat do 15. září, původní termín byl do poloviny dubna.

    Dosud na lince jezdí České dráhy. Veřejnou soutěž ministerstvo vypsalo loni na podzim s odhadovanou hodnotou přes šest miliard korun. Vybraný dopravce od státu dostane kontrakt na 15 let.

  • Spojené království podporuje potenciální členství Švédska a Finska v NATO

    Spojené království podporuje Švédsko a Finsko v jejich snaze o členství v NATO, uvedla ve čtvrtek ministryně zahraničí Liz Trussová. „Švédsko a Finsko si mohou svobodně zvolit svou budoucnost bez jakéhokoliv zasahování – Británie podpoří, pro cokoliv se rozhodnou,“ napsala na Twitteru.

    Severské země Švédsko a Finsko se pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu, která změnila bezpečnostní situaci v Evropě, přibližují členství v NATO. Obě země se mají do léta rozhodnout, zda o vstup do vojenské aliance požádají.

  • MPSV: Úřady dostaly za první tři dny 12 177 žádostí o solidární příspěvek

    Úřady práce dostaly za první tři dny 12 177 žádostí o solidární příspěvek na ubytování uprchlíků. ČTK to dnes sdělila mluvčí Ministerstva práce Eva Davidová. Lidé, kteří zdarma ubytují příchozí z válečných oblastí na nejméně 16 dnů v měsíci v kuse, mohou na osobu získat 3000 korun. Na domácnost však stát poskytne nejvýše 12 000 Kč.

    O podporu je možné žádat jen elektronicky. On-line systém se přitom potýká s technickými potížemi. Podle mluvčí je důvodem velký nápor a ministerstvo problémy postupně odstraňuje.

    „Ke středečním 17:00 evidujeme celkem 12 177 žádostí o solidární příspěvek. První žadatelé by peníze na své účty měli dostat v průběhu příštího týdne,“ uvedla Davidová.

Sdílejte článek