Hlavní obsah

Technologický trend, ve kterém jsou Češi před Evropou. A Ostrava před Prahou

Bezkontaktní placení v MHD se v Česku stává běžnou záležitostí (Video: Aleš Černý, Seznam.cz)

24. 7. 7:00

Příští rok by mělo být možné ve všech vozech městské hromadné dopravy ve třech největších městech republiky zaplatit za jízdné bezkontaktně pomocí platební karty.

Článek

Když letos v květnu v Dublinu kartová společnost Visa ukazovala novinky a inovace v placení, zajímala se velká část evropských novinářů o to, jak funguje bezkontaktní placení v dopravních prostředcích. Třeba v tramvaji. Z praxe ve svých zemích to totiž neznali.

Pro obyvatele největších českých měst to je přitom už poměrně běžná věc. Podobně bylo již dříve Česko „laboratoří“ pro bezkontaktní placení v obchodech a tím pádem se zde bezkontaktní karty velmi rychle rozšířily a dnes je využívá skoro každý. V západní Evropě nebo třeba v USA to ještě nedávno nebylo běžné.

„Je to tak. Co se týká moderních technologií v hromadné dopravě, je Česká republika velmi rozvinutou zemí,“ potvrdil pro Seznam.cz manažer Visa pro implementace v dopravě Maciej Mironiuk. Mezi další lokality, které se chlubí propracovanějším systémem bezkontaktních plateb v MHD patří například Londýn nebo Madrid.

Jak bude vypadat placení budoucnosti? (Video: Aleš Černý, Jan Marek, Seznam.cz, Youtube.com)

Jedním z prvních měst, která nasadila placení kartou v dopravních prostředcích, byl v roce 2016 severočeský Děčín. Následně se trend šířil dál a dnes se bezkontaktní platby používají i ve třech největších městech republiky. V každém na to jdou trochu jinak.

V Praze se od května nachází v každé tramvaji automat, ve kterém lze bezkontaktní kartou koupit jízdenku. Proces probíhá tak, že si cestující na displeji zvolí druh jízdného a z automatu po přiložení karty dostane už označenou jízdenku. Podobně je to už dnes v příměstských autobusech.

Souběžně probíhá modernizace jízdenkových automatů ve vestibulech metra, aby se dala jízdenka bezkontaktně zakoupit i v nich. Pražský dopravní podnik (DPP) potom připravuje výběrové řízení na osazení autobusů podobnými automaty, jako v tramvajích.

Během příštího roku by tak cestující měli mít možnost bezkontaktně platit v podstatě ve všech dopravních prostředcích DPP.

V Brně se aktuálně dají jednorázové jízdenky bezkontaktně koupit na jedné autobusové lince a v automatech na pěti přestupních uzlech. Změnit se to ale má příští rok, protože Dopravní podnik města Brna (DPMB) už na základě výběrového řízení objednal tři tisíce terminálů, které by měly podobně jako v Praze umožňovat platbu kartou v každém z více než sedmi stovek vozů. Dopravní podnik za to zaplatí 65 milionů korun.

Už od roku 2017 si navíc Brňané mohou dlouhodobý kupon – tzv. šalinkartu – nahrát on-line na svou platební kartu místo toho, aby si vyřizovali papírovou průkazku. „Elektronické předplatné jízdenky nyní využívá 55 tisíc cestujících, klasické papírové potom 86 tisíc lidí,“ říká k tomu mluvčí DPMB Hana Tomaštíková.

Nejdál je ale momentálně v bezkontaktních platbách Ostrava, kde se přiložením karty k terminálu platí za jízdné už od roku 2016. Na platební kartu nebo speciální ODISku lze nahrát i dlouhodobou časovou jízdenku.

Jednotlivé jízdné lze potom platit na terminálech u všech dveří všech vozů. Žádná papírová jízdenka jako v Praze se přitom netiskne, jízdné se nahrává na platební kartu a z ní ho kontroluje i revizor. Při vícero jednorázových jízdách zároveň systém na konci dne sám vyhodnotí nejvýhodnější variantu a tu potom cestujícímu z karty reálně strhne. „Částka tak nikdy nepřekročí 80 korun za jeden den, což je cena 24hodinové jízdenky,“ vysvětluje mluvčí ostravského dopravního podniku Karolína Rycková.

Právě tento „ostravský bezpapírový model“ by měl od jara začít fungovat i v Brně.

Dopravní podniky zdůvodňují zavádění bezkontaktního jízdného dvěma argumenty. Jednak je to pohodlnější pro cestující a zároveň i levnější. Na to koneckonců lákají i dodavatelé a kartové společnosti.

„Podle naší studie Cashless Cities tvoří náklady na papírové jízdenky přibližně 14 procent z jejich ceny, zatímco u bezkontaktních a bezpapírových řešení to je okolo čtyř procent,“ říká Mironiuk z Visa.

Podle něj kartová společnost systém ve veřejné dopravě vyvíjí proto, aby zpopularizovala bezkontaktní placení jako takové. Návyk používat bezkontaktní platby v hromadné dopravě totiž doprovází haló efekt a lidé potom častěji používají tento druh placení i jinde. To zvyšuje celkový počet transakcí, na kterém je založen byznys model.

V Česku, kde je už dnes používání bezkontaktních karet v podstatě na maximu, to ale tak úplně platit nebude. A navíc ani samotný příjem z plateb za jízdenky není zanedbatelný.

Kromě mezibankovního poplatku a provize pro firmu provozující terminály platí obchodník – v tomto případě dopravní podnik – i kartovým společnostem. Visa a MasterCard tak inkasují poplatky pohybující se v řádech nižších desetin procent z hodnoty každé transakce.

Pro představu: Jen pražský dopravní podnik prodá měsíčně jednorázové jízdenky za 130 milionů korun. Potenciálně je to tedy zajímavý objem.

„Dopravní podnik hradí poskytovateli služby bezkontaktních plateb v tramvajích, společnosti Banit, provizi ve výši 1,99 procent z ceny jízdenky,“ uvádí mluvčí DPP Aneta Řehková. K tomu je ještě potřeba připočíst náklady na papírovou jízdenku.

V Ostravě je to trochu jinak. Náklady na papírovou jízdenku tam odpadají. Zároveň se tam ne vždy platí provize za každé přiložení karty k terminálu, ale pouze za finální transakci, kterou systém zúčtuje na konci dne.

„Koordinátorovi ODIS platíme 3,4 % z tržeb jednotlivého jízdného dosažených z bankovních platebních karet a další poplatek je bance za odbavovací terminály ve vozidlech, což vychází na přibližně 360 tisíc korun ročně,“ popisuje mluvčí DPO Rycková.

Za těchto podmínek oba dopravní podniky považují platby kartou ve vozech za ekonomicky nejvýhodnější variantu.

„Tisk, prodej a údržba celého systému papírových jízdenek se pohybuje přibližně okolo 20 milionů korun ročně. Roční náklady na elektronické jízdenky jsou v porovnání s těmi papírovými v řádu milionů nižší. Pro nás je stěžejním efektem nerealizovaná investice do systému odbavení papírovými jízdenkami a jeho následné provozování,“ vysvětluje ostravská mluvčí Rycková.

Dopravní podnik Ostrava se i proto chystá k poměrně radikálnímu kroku. „Do konce roku chceme papírové jízdenky úplně zrušit,“ říká mluvčí Rycková.