Článek
Každý, kdo v současné době žádá o stavební povolení, musí mít závazné stanovisko od hasičů, kteří mají na starost stavební prevenci, z pohledu požární ochrany.
„V rámci stavební prevence se staráme o to, aby ve stavbách nehořelo. Pokud ano, aby se lidé mohli včas evakuovat, a pokud taková evakuace není možná, tak abychom si pro ně mohli do hořící nebo jinak poškozené budovy přijít, aniž bychom neúměrně riskovali život,“ vysvětlil mluvčí hasičů Rudolf Kramář.
Hasiči doteď vydávali v rámci stavebního řízení takzvané závazné stanovisko, které musel stavební úřad respektovat. Podle nového návrhu stavebního zákona by se hasiči vyjadřovali pouze nezávazným stanoviskem, kterým by se stavební úřad nemusel řídit.
Posuzování staveb by se z hlediska požární bezpečnosti přesunulo na stavební úřady, které by nově zaměstnaly odborníky na tuto problematiku, byť například z řad příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR. „Zásadně nesouhlasíme s navrhovaným řešením integrace příslušníků HZS v oblasti stavební agendy do státních stavebních úřadů,“ napsal Seznamu mluvčí Rudolf Kramář.
Ministerstvo pro místní rozvoj mělo hasičům opakovaně slíbit, že hasiči o tuto svoji pravomoc nepřijdou. Když ale dostali k připomínkám paragrafové znění návrhu stavebního zákona podepsané ministryní Klárou Dostálovou, vydávání závazných stanovisek dosavadním dotčeným orgánem, tedy Hasičským záchranným sborem ČR, se z návrhu vytratilo.
„S ministerstvem proběhlo mnoho jednání nad novou úpravou stavebního zákona a příslušných změn dalších souvisejících právních předpisů, a to na různých úrovních. Vždy jsme byli osobně i po písemné stránce ujištěni, že připomínky hasičů budou zohledněny tak, aby nebyla snížena úroveň bezpečnosti staveb a zásahu,“ řekl Seznamu Daniel Miklós, náměstek generálního ředitele pro prevenci a civilní a nouzovou připravenost Hasičského záchranného sboru.
„Bohužel v současném návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona a souvisejících změn právních předpisů nejsou dle našeho názoru tyto připomínky plně zohledněny,“ doplnil.
Odstrašující příklad
Ministryně Klára Dostálová ale tvrdí, že hasičům vyšla vstříc. „Psala jsem hasičům, že všechny naše dohody, které byly udělány, tak platí a bude to přesně tak, jak jsme se domluvili,“ řekla Dostálová.
Připomínky, které hasiči uplatnili, ale v paragrafovém znění stavebního zákona nejsou, a hasiči proto musí uplatnit zásadní připomínky. To, že je závazné stanovisko hasičů důležité pro bezpečnost, dokládá případ ze slovenského Prešova, kde vybuchl plyn v panelovém domě.
Podle ředitele hasičů Prešovského kraje Jána Goliaše se této tragédii dalo předejít, kdyby majitelé domu brali výtky hasičů při rekonstrukci stavby v roce 2017 vážně.
„Řeknu to natvrdo, s předělávkou a stavebními úpravami tohoto celého bytového domu hasiči nesouhlasili. Byly tam porušeny některé předpisy. To mohlo způsobit pád schodiště, kvůli čemuž jsme nemohli evakuovat vnitřek. Byla to svévole majitelů bytového domu,” sdělil Goliaš.
K paragrafovému znění zákona má výtky i pražský magistrát. Podle radních Petra Hlaváčka (za TOP 09) a Hany Kordové Marvanové (za STAN) mezi připomínky, které na ministerstvo pošlou, patří například nesouhlas s omezením pravomocí samospráv při územním plánování nebo s některými aspekty rozhodovacího procesu.
Oba politici uvedli, že je podle nich správné nový stavební zákon vytvořit, ale z pohledu Prahy je současný návrh problematický. „Máme obavy zejména v územním plánování, abychom se nevytrhli z tradice středoevropských zemí, jako je například Německo nebo Rakousko, kde tyto pravomoci jednoznačně patří samosprávě,“ řekl Hlaváček.
Návrh zákona počítá s tím, že se územní řízení, stavební řízení a posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) sloučí do jednotného povolovacího řízení. Měl by vzniknout Nejvyšší stavební úřad, který bude součástí státní správy a pod který budou spadat lokální úřady.
Věcný návrh nového stavebního zákona schválila vláda v červnu, platit by měl od roku 2021, což ale není podle některých odborníků reálné.
